Gladiátor +

Posted: 11. 9. 2006 in recenze

O DVD

Gladiátor u nás na DVD vyšel hned v několika verzích; v jednodiskové, dvoudiskové, ve verzi s DTS zvukem i bez něj. Verze, o niž budu psát, je rovnou třídisková, o sedmnáct minut prodloužená a bez zmíněného DTS. Je třeba uvést na pravou míru, že se nejedná o režisérský sestřih, spíš o tu nejdelší možnou verzi Gladiátora, kde nechybí žádná z vystřižených scén. Osobně mi těch několik minut navíc nevadilo, rozvíjely psychologickou rovinu díla a prohlubovaly smysluplnost jednání některých postav, bohužel film neobohatily o žádnou pořádnou akci, ale kdo by vystřihoval pořádnou akci, ten divácky nejatraktivnější aspekt, že? Na prvním ze tří disku tedy najdeme stošedesát minut dlouhý film plus několik přeložených komentářů, teprve na disku dva však začínají ty pravé bonusové hody (vše s CZ titulky). Sedm různě dlouhých dokumentů o celkové stopáži přesahující tři hodiny podrobně mapuje vznik tohoto kolosu. Místy je to velice poutavé pokoukání, nicméně by si podobnou nadílku mnohé jiné filmy zasloužily více, ale to je věc názoru a peněz. Třetí disk pak přihazuje mnoho materiálů o storyboardech, produkčních poznámkách, pár nikdy nezrealizovaných scén a kopu propagačních spotů. Po obrazové i zvukové (jen škoda toho DTS) stránce nelze této sběratelské edici nic vytknout a chcete-li si svou sbírku historických eposů doplnit o další reprezentativní kousek, není, vzhledem k velmi přijatelné ceně, důvod dále otálet.
Hodnocení DVD: 95%

O filmu

Generál Maximus za vlády císaře Marka Aurelia podnikl mnohá úspěšná tažení nutná pro dovršení snu jménem Římská říše. Byl věrný svému panovníkovi, dělal vše pro dobro své vlasti a po poražení posledních vzdorujících Germánů (hned úvodní velkolepá bojová scéna) se těšil na návrat za svou manželkou a synem. Netušil však, jaké má plány Aureliův podařený synáček Commodus, který nehodlal zůstat věčně ve stínu Maxima, otcova oblíbence. Tudíž urychlil císařův odchod k nebeské bráně, několik vojáků pověřil zabitím Maxima a jako bonus nechal popravit jeho rodinu. Ano Maximus zemře, ale ještě ne, ještě ne, nejdřív se musí vydat na cestu pomsty trojnásobné vraždy a procházka růžovou zahradou to v žádném případě nebude. Zhruba takto má naplánovaný osud: 1. stát se otrokem 2. stát se gladiátorem 3. stát se hrdinou a zemřít. Smrt zde však nepředstavuje konečnou stanici, nýbrž způsob, jak se znovu shledat se svými zesnulými blízkými. Zabít padoucha a znovu vidět rodinu, existuje snad větší satisfakce? Gladiátor nemůže oslňovat komplikovaným příběhem, během celých stošedesáti minut dojde k jedinému nečekanému zvratu (který bude navíc velkým zklamáním pro milovníky velkolepých bitevních scén). Je to prostý příběh o pomstě v epickém hávu. Herci odříkávají shakespearovské dialogy, kamera okázale prolétává nad římským koloseem (samozřejmě digitálním) a sem tam dojde i na akci. Sem tam. Gladiátorovy by více akce jedině prospělo, občas to intrikaření (nezbavené navíc nánosu patosu) dost nudí, slaboduchost scénáře doslova bolí. Díky za profíky před i za kamerou. Russel Crowe byl na můj vkus příliš ubrečený, rozhodně se dokázal lépe ohánět dvěmi meči než myšlenkami o tom „co bude, až tady nebudu“. Ale Joaquin Phoenix je fakt sviňák záludný a přejete mu co nejbolestnější smrt, i Connie Nielsenová v roli Commodovy sestry ze sebe vydává maximum. I Ridley Scott, akorát že na postu režisérském, exceluje. Některé scény svou neustále stupňovanou napínavostí zarážejí do křesel, boje vně Kolosea jsou boží,  vizuálně nelze Gladiátorovi v celku nic vytknout (kýč je zhoubná choroba, tomu se nevyhnete). Přesto váhám, zda je to film hodný vícerého vidění. Pokud si libujete v historických spektáklech pro jejich okázalost, nejspíš všechny dialogové scény otráveně přetočíte na další super akci, pokud pro jejich historické zasazení a přesné přenesení dějepisných faktů na plátno, raději Gladiátorovi ani nedávejte šanci, jde v něm více o efekt nežli o logiku. No a pokud snad historické spektákly milujete proto, že jsou historickými spektákly a od Ben Hura trpíte silným absťákem, jistě tímto žánrovým přírůstkem nepohrdnete, ba z něj budete přímo nadšeni. Já jsem jej sice přežil bez úhony, ale nad tím Oscarem za nejlepší film musím stejně zakroutit hlavou.
Hodnocení filmu: 77%

O natáčení 

Na začátku byla slova, ze slov vznikly věty, z vět vznikl scénář. Ve skutečnosti byla cesta k němu vedoucí mnohem trnitější. Několik různých scénáristů pod dohledem režiséra i studia vypilovávalo detaily scénáře téměř do posledního dne natáčení (k nelibosti herců, kteří nad změnami na poslední chvíli vskutku nejásali). Všichni zúčastnění se stále snažili vytěžit z námětu maximum a výslednou podobu přizpůsobit co nejmasovějšímu publiku. Původně to měl být obyčejný film o pomstě, Maximus měl přežít a šmitec. Nakonec vznikl – slovy tvůrců – „citlivý příběh o návratu domů“. Natáčecí plán značně narušilo úmrtí Olivera Reeda tři týdny před koncem hlavního natáčení. Scénář sice doznal několika změn, ale pár scén s Proximem stejně muselo vzniknout s pomocí dvojníka a již natočených záběrů. Digitální pochopitelně nebyl jenom Oliver Reed, ale i spousta jiných scén, „naklonovanými“ davy v úvodní velkolepé bitvě počínaje (měla se natáčet v Bratislavě, ale Scott dal přednost londýnskému zázemí), počítačovým Koloseem konče. Digitální efekty měli původně ukousnout 8 miliónů ze stamiliónového rozpočtu, nakonec stály asi o 400 tisíc více, není proto divu, že nedošlo na realizaci Scottovy vysněné scény s nosorožcem – měla stát 3 milióny. Velkofilm Gladiátorova formátu se pochopitelně neobejde bez spousty rekvizit, dekorací a komparsistů. Každý natáčecí den tak musel být dokonale zorganizován, aby například skupinka Germánů s amputovanými končetinami dorazila na plac přesně v 7:00, hned poté co absolvuje bahenní koupel v „opotřebovávacím“oddělení a vyfasuje tu správnou repliku tehdejšího meče. Ušít kostýmy pro ošuntělé barbary byla ještě pohodička, ale co taková sada honosných tóg pro Commoda nebo zhruba dvacítka různých šatů pro Lucillu? Pikantností je původ kroužkové zbroje pro římské vojáky – na zakázku je vytvořil jistý výrobce S&M oblečků. Gladiátora vytvářeli skuteční profíci se správným zápalem pro věc, s odhodláním jim vlastním a všichni z nich kdesi v podvědomí tušili, že to bude hit. A byl to hit. Měl slušné tržby, získal několik prestižních cen, včetně Oskara pro nejlepší film (ač Scotta ignorace jeho, jakožto režiséra, zklamala) a dnes se začíná mluvit o sequelu (Že Maximus na konci zemřel? No a, oni už si s tím ti hollywoodští scénáristé nějak poradí 🙂 ). Velmi náročné natáčení tak nakonec přineslo své ovoce a několik lidí utvrdilo ve faktu, že natočili naprosto přelomové dílo, což jim nemůžeme mít za zlé, v Hollywoodu se všichni tak trochu vznášejí s hlavou v oblacích.

Advertisements
Komentáře
  1. JT napsal:

    Gladiator patri mezi mych top x filmu. Shodou okolnosti jsem ho videl letos znova, po zhruba peti letech. Sam jsem byl zvedav, jestli budu mit stejny feeling z filmu jako tehdy, kdyz jsem vychazel roztresen z kina s pocitem, ze todle je Film. Nutno rict, ze film me vzal za srdce znova.
    Uznavam, ze jsem jednodussi divak, v kazdem filmu hluboke tema nehledam a hudba + efekty mohou velmi ovlivnit (at tak ci tak) me vysledne hodnoceni. A co tu mame: velkofilm + efekty + Hans Zimmer + plytky (ale ne stupidni) scenar, takze ja jsem spokojen. Neni treba mit promysleny slozity scenar, hlavne kdyz film vtahne tak, ze mam chut nakopat zapornakovi prdel, uhybam pred sipy, a srdce mi bije v rytmu Might of Rome (: Nicmene treba extended verze pridava dalsi dve hodiny dialogu a feeling by byl horsi. Berme to tak, ze treba proto byly z filmu vystrizeny.

  2. srakyi napsal:

    Jak to tak ctu, dostavam na Gladiatora znova chut. Kdyz jsem ho kdysi videl, tusim ze to bylo snad uplne prvni DVD s nimz jsem se do kontaktu dostal, coz rozhodne na zazitku dost pridalo.

    Ted kdyz ze mne jeste nevyprchala atmosfera z nedavne navstevy Rima (samozrejme vcetne kolosea 😉 fakt bych se chtel mrknou jak to Ridley vsecko zdigitalizoval ..

  3. martin napsal:

    Gladiátor

    Teď jsem se na to díval s kýmsi na hotelu. Pouštěli jsme si to na zeď. Když jsem to viděl před lety poprvé, říkal jsem si, je to vizuálně působivé, ale jinak je to sračka. Na podruhé už to byla jenom sračka. Dialogy nesnesitelně patetické, toporné, nudné; jakási zdegenerovaná pohádka (Commodus není padouch, je trapný, psychologie postavy na úrovni školního slohu). Vyrostl jsem na filmu 60. let, který něco sděloval. Teď je to passé, skoro bych řekl politicky nekorektní, točí se sračky a diskutuje se o efektech, které ten průjem pouze kvantitativně zmnožují, nikoli zkvalitňují. Do prdele s celým Hollywoodem, který z nás dělá poslušné konzumenty hoven.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s