Taková normální povídka – odtajnění

Posted: 23. 9. 2006 in různé

Tak tady je celá povídka se zvýrazněnými filmy, pokud jsem nic nepřehlédl, mělo by jich být skutečně 79. 

Byl jednou jeden polda, všichni mu říkali Drsný Harry. Harry bděl nad zločiny a poklesky ve městě Chicago, městě prolezlém grázly, gaunery a švindlíři. Jednoho dne objevil Harry na stole složku s nápisem L.A. – Přísně tajné. Zprvu nechápal, co po něm policajti z Města andělů chtějí, ale stačilo 15 minut intenzivního čtení a věděl, kde je zakopaný pes. Šlo o jednoho nebezpečného Mexičana, v podsvětí známého jako Šílený Max, v L.A. přepadl národní banku, zabil šest lidí a odnesl si půl milionu dolarů, podle posledních zpráv byl spatřen na předměstí Chicaga. Harryho pobavila představa, jak Drsný Harry stíhá Šíleného Maxe, ale stále to bral jenom jako další prácičku pro pár dolarů navíc. Mizerové, tihle poldové z LA, pomyslel si, místo aby zaměstnali FBI, pověří jej, nejspíš si myslí že je ten správnej polda pro podobně špinavou práci. No nic, je čas začít s pátráním. Harry si celou noc prohlížel Maxovy spisy, pozastavoval se nad jeho zbytečnou krutostí, za kterou si již odseděl dvacet let, „tenhle chlap představuje jasné nebezpečí pro kohokoliv, kdo mu přijde do cesty“ říkal si při prohlížení fotografií z vyloupené banky – všude maso a krev. Pro jistotu ještě téhož večera obvolal pár svých kontaktů z podsvětí, aby mu dali echo, když o Maxovi něco uslyší, obvykle se mezi sebou nepráskají, ale šance je vždycky… .

Následujícího dne se Harry probudil s hlavou v rozložených papírech, usnul v kanceláři, pokolikáté už? Jen co si utřídil myšlenky, vyrazil do ulic, čekal jej další perný den. Na prvním rohu si vzal taxi (auta dostávali jenom šéfovi oblíbenci, což on rozhodně nebyl) a začal obrážet pochybné bary, hotely a motely. Taxikář věděl, koho veze. Harry byl postrachem ulic, za devět let aktivní služby si vybudoval patřičný respekt, mezi kriminálními živly se cítil jako velká ryba, až ho občas děsila zužující se propast mezi ním a vším tím póvlem. O dvě hodiny později Harryho kontaktoval poručík Nixon, v casinu na Mulholland Drive došlo k masakru, krupiér údajně přistihl mezi hráči dva podfukáře, ti však nehodlali odejít s prázdnou a rozpoutali peklo. Podle bezpečnostních kamer se jednalo o Maxe s jedním komplicem. Harry neváhal ani 60 sekund a vyrazil na místo činu. Bylo to skutečně silný kafe – 16 mrtvých, z toho 8 žen, něco podobného Harry viděl loni v Marienbadu, kdy si tamější gauneři dávali najevo, kdo je ten nejlepší z nejlepších, ale tohle bylo něco jiného, vražda zdánlivě bez motivu, nebyla v tom ani nenávist, prostě náhlý záchvat šílenství, touha dosáhnout za každou cenu svého, vraždili naprosto chladnokrevně. Bylo jasné, že v ulicích Chicaga se skrývá hodně nebezpečný protivník, protivník u kterého nemůžete čekat až udělá další chybu, ale kterého je třeba najít a zlikvidovat okamžitě. Ze všeho nejdřív se ale Harry potřeboval pořádně vyspat, věřil že hluboký spánek mu pročistí mysl natolik, aby toho parchanta dostal co nejdřív, s trochou štěstí třeba už zítra.

V sobotu večer,  v neděli ráno dávali v televizi pořad Slez ze stromu, kde se ze tří vylosovaných venkovských balíků stávali světáci. Ten který se změnil nejvíce dostal od producentů věcné ceny v hodnotě jednoho milionu. Harry se na tu šou občas díval. Po pár hodinách spánku, těsně před úsvitem, mu došlo, že tam jednou viděl právě Maxova komplice. Okamžitě obvolal potřebné osoby (kteří tímto brzkým probuzením nebyli zrovna dvakrát nadšení) a o půldruhé hodiny později věděl, že jeho položkami na seznamu smrti jsou Šílený Max a Kevin Crumb (dva filmy). Jistě, mohl by je zatknout, ale pro pocit bezpečí svůj i svého okolí Harry v podobných případech raději dotáhl svou práci až do krvavého finále. Jedna volavka z podsvětí dodala informace o tom, kde byl poslední známý Crumbův úkryt, na Sunset Blvd. V pravé poledne se na něj Harry díval již pěkně zblízka, byla to vila na kopci, skleněný dům s výhledy do všech stran, kde jsou ty časy, kdy obyčejným lidem stačilo jedno okno do dvora. Max ani Kevin nicméně nebyli obyčejní lidé, nebyli to ani žádní darebáčci, byli to dva psychopati co měli víc štěstí než špatného svědomí, čili klikaři. Harry nechal jejich dům pečlivě sledovat 24 hodin denně, již po dvaceti minutách však věděl že oba hledaní jsou uvnitř, byl čas zahájit akci. Vylákat je ven byla práce pro profesionály, poslední sousto si chicagský polda každopádně nechtěl nechat ujít. S.W.A.T. – Jednotka rychlého nasazení měla dorazit do hodiny, stačilo jenom čekat, Harry však netušil, jaký se na něj chystá podraz. Vtip byl v tom, že Max a Kevin pracovali pod ochranou státu, konkrétně pro FBI. Pro ně vykradli onu banku a díky nim se měli dostat beztrestně ze Států. Jenže dva dny před odletem oběma magorům ujely nervy, to byl známý případ casino, a jejich vyhlídky na šťastné konce zmizely jako pára nad hrncem. FBI se rozhodlo důkladně zamést veškeré stopy, včetně možných svědků, to znamenalo zabít Maxe, Kevina, Harryho (kdyby na jejich úkryt byl býval nepřišel, nikomu by nevadil) a všechno přitom naaranžovat jako kdyby v tom měli prsty nějací nájemní vrazi. To však nepočítali s účastí S.W.A.T. Harry byl každopádně velmi nemile překvapen, když mu někdo znenadání prohnal lebkou olovo, v té chvíli poznal význam slov kulka v hlavě, poznal jaké to je, když vám mozek trhá na kousky tříštivý projektil. Bohužel si tento pocit nemohl „vychutnávat“ moc dlouho. Během pěti vteřin byl mrtvý, nezemřel jako hrdina, zemřel jako čestný, poctivý a spravedlivý chlap, který ani v poslední sekundě života nelitoval své víry v tyto zastaralé, a v současnosti tak vzácné, hodnoty.

Drsný Harry byl mrtvý muž, zaklapla za ním smrtonosná past a již nemá smysl to víc řešit. Co se semlelo po jeho smrti lze pojmenovat snad jedině jako apokalypsa. Ve chvíli, kdy parta nájemných zabijáků vpadla do vily Maxe a Kevina, dorazila na místo elitní zásahová jednotka S.W.A.T. . Strhla se nevídaná jatka, všichni chtěli přežít, nikdo nechtěl zemřít. Max, Kevin a jejich gorily stříleli do vrahů od FBI, vrazi od FBI stříleli do Maxe, Kevina, jejich goril a chlapů ze S.W.A.T., chlapi ze S.W.A.T. stříleli do vrahů od FBI a každý občas postřelil někoho ze svých. Celé to trvalo nekonečných pětačtyřicet minut, během kterých se do věci navíc vložili přivolaní chicagští policajti a po jejichž uplynutí zůstalo na Sunset Blvd. přesně čtrnáct mrtvých, tři lehce a pět těžce zraněných.

Tenhle případ vrtal jeho vyšetřovatelům ještě dlouho hlavami, všichni přeživší ještě dlouho pociťovali hořkost při zmínce o „chicagském masakru“. A jak to skončilo? Obviněn nebyl nikdo, pár pěkných finančních obnosů zjevivších se na kontech těch důležitých osob vše zadupalo pěkně hluboko pod zem.

A kdo všech 79 filmů odhalil? Bohužel nikdo, pro příště bych asi měl malinko slevit z obtížnosti. 

Reklamy
Komentáře
  1. Z napsal:

    Tak kdo a co vyhral,mel by se objevit i zebricek ucastniku souteze,kolik se jich zucastnilo a kdo kolik toho poznal.Diky z.Uz se nemuzu dockat.

  2. srakyi napsal:

    4z: no vzhledem k tomu ze nikdo nenasel vsechny filmy, asi nikdo hlavni cenu neziskal 😉 Mozna tak nekdo cenu utechy 😉

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s