„REDRUM“

Posted: 12. 10. 2006 in klasika, recenze, tipy

Osvícení
(The Shining, 1980)

Zimní dovolená v opuštěném horském hotelu může být příjemnou idylkou, stejně jako noční můrou. Zvlášť, když je váš otec spisovatelem s vizáží Jacka Nicholsona, měli byste být na pozoru. Třeba se vás pokusí ochudit o pár končetin požárnickou sekerou, ale k ničemu podobnému v tomto pohodovém rodinném filmečku nedojde, buďte bez obav (muhahahá!). Jack Torrance, vyléčený alkoholik, nynější šťastný otec od rodiny, přijme práci hlídače horského hotelu Overlook v zimních měsících, kam s rodinou (tj. s manželkou Wendy a synem Dannym) také odjede. Jako spisovatel totiž potřebuje klidné místo ke psaní. Z přílišného klidu, ale může některým lidem začít harašit v bedně, někteří lidé můžou dostat nutkání rozčtvrtit svou manželku a svého synka, ale to není Jackův případ (muhahahá!). Osvícení je kniha Stephena Kinga, toho chlápka, jehož většina románů začíná v poklidném rodinném prostředí plném lásky a naděje a taky v něm končí (muhahahá!). Filmová adaptace Osvícení se Kingovy nelíbila, asi jej naštvalo, že má i jiné přednosti než jen příběh. Jako třeba režii Stanleyho Kubricka (mimochodem mého nejoblíbenějšího režiséra, už s tím začínám být otravný, viďte?) nebo herecký koncert Jacka Nicholsona, kterého potkat po tomto filmu, beru roha bez zažádání o autogram. Je načase vyjít s pravdou ven: Osvícení je horor jako vyšitý, čímž bych vysvětlil ono zlověstné muhahahá!, teď abych vysvětlil, proč jej považuji za jeden ze čtyř nejlepších filmů mého nejoblíbenějšího režiséra (mimochodem, je to Stanley Kubrick 🙂 ).

Osvícení není lacinou vyvražďovačkou, jednak by po chvíli nebylo koho vraždit (manželka, synek, případně přivolaná pomoc a co dál?) a pak zde nejde ani tak o fyzické násilí, jako o pošahanost mysli. Jack bloumá po hotelu, potkává dávno mrtvé lidi, nedokáže se soustředit na práci, až dočista zešílí, i když skutečnost je poněkud odlišná, přinejmenším deka pochybností vám do hlavy zasadí poslední záběr. A Jack Nicholson jako Jack bere dech, ke konci skutečně nevěříte, že má v mozku kousku zdravého rozumu. Na jeho maniakální škleb budete ještě pár dní narážet v potemnělých zákoutích. Perfektní Nicholsonův výkon jde v ruku v ruce s precizní Kubrickovou režii. První minuty snímané z helikoptéry, záplava krve z otevírajícího se výtahu, Jackovo dobývání se do koupelny, honička v zasněženém bludišti – to jsou jenom některé ze scén, které vám zajisté uvíznou v paměti. Věřte mi, budete se bát a bát a bát… . Osvícení je výjimečné také tím, že děsí i v docela poklidných scénách. Třeba z nevinného Dannyho projíždění opuštěnými hotelovými chodbami na tříkolce mrazí a vy jenom čekáte, zpoza kterého rohu něco „bafne“. Asi nebudete vyklepaní tolik jako já napoprvé, když jsem film viděl v kopii otřesných kvalit, která měla tendenci začít v těch nejnapjatějších momentech hlasitě skřípět (když se tohle stalo u scény s nemrtvou ve vaně, musel jsem se párkrát ujistit, že mi srdce ještě nevypovědělo službu), ale to neznamená, že těch šestadvacet let ubralo filmu na děsivosti, ani náhodou. Budete bezradní, budete vyděšeni, budete chtít prchnout a nebude kam, ale nepropadejte panice, je to jenom film, zatraceně dobrej film.

Pokud máte odvahu, podívejte se na Osvícení dnes ve 22:05 na ČT2

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s