Z archívu (Mission Impossible 3)

Posted: 11. 11. 2006 in z archívu

V nejbližší době by měl být v dvoudiskové DVD verzi vydán akční hit letošního jara Mission Impossible 3. Má cenu si tato DVD kupovat i kvůli něčemu jinému než kvůli spoustě zajímavých bonusových materiálů? Třeba kvůli filmu?

Mission Impossible 3 (2006)

Kdysi dávno běžel v televizi velmi úspěšný seriál Mission Impossible (u nás Nulová šance) o partě elitních tajných agentů plnících ultranebezpečné mise (OK, to jsem trochu přehnal :). Někomu přišlo jako docela dobrý nápad natočit podle něj celovečerní film. A tak se stalo. První díl v režii Briana De Palmy byl plný zvratů počatých nejspíš chorou myslí nějakého zvráceného scénáristy. Akční fetišisti si tedy užili svoje až s příchodem dílu druhého, k němuž – titulní hrdina a producent v jednom – Tom Cruise zlákal akčního boha Johna Woo. Jeho výborná akční slátanina si v kinech nevedla špatně, ale kouzlo předlohy zaniklo pod masivním komerčním hypem. Mission Impossible 3 (dále M:I 3) nemá s původním seriálem (kromě nesmrtelného hudebního motivu a nerozpoznatelné změny identity podezřele realistickou maskou) společného zhola nic, ačkoli jej režíroval seriály prověřený J. J. Abrams. Na druhou stranu obohacuje ty nejlepší prvky obou předchozích filmů o špetku romantiky. Bohužel? Ano, bohužel.

M:I 3 by byla skvělým filmem, kdyby… ale pojďme si nejprve říct něco o ději: První scéna byla zvolena výborně. Sice se nakonec ukáže nebýt tak zásadní, nicméně Ethan Hunt (Tom Cruise) bezmocně naslouchající odpočítávání posledních vteřin života své manželky Julie (Michelle Monaghan) hnusnou tlustou sviní (sorry Philipe Seymoure Hoffmane) vás dokáže dokonale strhnout hned zkraje. Po typické (tentokrát velmi svižné) titulkové sekvenci se zapalovaným špagátem jsme vrženi do prostředí – mnohem klidnější náladou pulzující – party, resp. oslavy Ethanova zasnoubení s Julií. Klidný průběh večera naruší až telefonát povolávající našeho borce po několika letech trenérské činnosti zpět do akce. Cílem je vysvobození Ethanovy oblíbené žačky ze spárů již zmíněného padoucha. A nebude to žádná sranda, přestože se jedná teprve o „rozehřev“ na nonstop akci následující po trapném romantickém intermezzu.

Se současnými akčními filmy obecně mám ten problém, že se často ztrácím ve spleti ďábelských plánů osnovaných megalomanskými psychopaty a M:I 3 netvoří v tomto směru výjimku. Vatikán, pomsta, Králičí pracka, Šanghaj, výbušnina v mozku – může to vůbec (v libovolném uskupení) dávat smysl? Nebo je správné dát přednost standardní teorii o ovládnutí světa, nehledě na zmatečnost uliček k němu vedoucích? Asi jo, důležitější je beztak akce. Té si dle vlastního vkusu buď užijete dosytosti, či na její nedostatek leknete jako ryba na suchu. Záleží to na přístupu. Někdo uznává jenom „čistou“ akci alá John Woo a pro jiného je akční i třesoucí se kamerou snímaný sprintující Cruise – tuto scénu lze mimochodem označit za vrchol jeho hereckých schopností. Nepříliš četné (přesto rušivé) romantické vsuvky mění drsného superagenta ve snaze o „zemočnění“ v až komicky slabošskou figurku zmítanou neovládnutými city, které ty slzy (ano, až tak!) stejně neuvěříte. Nikdy by mě nenapadlo (dobře, někdy možná), že Cruise označím za herce příliš slabého i na akční film. Úplně jiným pojetím i vyzněním svého charakteru se vyznačuje P. S. Hoffman. Když bez špetky emoce, zcela chladnokrevně mluví (v nezáviděníhodné pozici) o tom, kterak nepěkně ublíží přítelkyni/manželce/snoubence svého únosce, i díky prvním minutám filmu tušíte, že by toho byl schopen. Jen škoda, že si Hoffmana po přecitlivělém Capoteem zase nějakou dobu budeme pamatovat jako slizského hajzla. Abych ukončil podkapitolu „herecké obsazení“ – krom ženských hrdinek sloužících coby katalyzátory Ethanova jednání, nejsou špatní ani Laurence Fishburne, Simon Pegg a Jonathan Rhys Meyers (i když zrovna on má na víc než na popcornovou akci). Bohužel sebelíp obsazené role vedlejší nezachrání nestabilitu role hlavní, ve které bych si dokázal představit stovku lepších herců, ačkoli by pak ani s jedním z nich nemohla být řeč o třetím díle úspěšné série a s ní souvisejících megatržbách.

Avšak J. J. Abrams svou práci zvládl nad očekávání dobře. Klasickou špionážní akci obohatil o množství rozumově přijatelných inovací, syrovost vlastní současným akcím vyvážil použitím technických hraček jako z jiného a přesto z našeho světa, dal si obzvlášť záležet na zvuku kulek odrážených kovovou konstrukcí popřípadě obří lopaty větrného mlýnu bořící se do země (jsou to detaily, ale po sérii „seagalovek“ si člověk váží i jich). Abrams se nesnažil o žánrovou revoluci, přesto by se od něj mnozí mohli učit. Vyváženým poměrem digitální a reálné akce ukázal, jakým směrem by nebylo marné se do budoucna ubírat.

Je čas vrátit se na začátek. M:I 3 by byla skvělým filmem, kdyby… kdyby se nemusela podřizovat logice předchozích dílů, kdyby vznikla jako samostatný trhák bez Cruise a té nechutné marketingové vypočítavosti, kdyby z něj byly vystřižené všechny náznaky romantična a kdyby neměla tak zmatené rozuzlení (ale to je částečně i můj problém). A co by se stalo, kdyby M:I 3 vůbec nevznikla? Rozhodně by to byla škoda. Už kvůli příležitosti Abramse předvést svůj talent na velkém plátně. Výsledkem je každopádně dobrá akce, ale špatný film. Teď jde jen o to, co je pro vás podstatnější. 85%

Reklamy
Komentáře
  1. OLA napsal:

    Som rada, ze som o vela neprisla, ked som na tom nebola…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s