Nejlepší filmy o cestování časem

Posted: 1. 12. 2006 in různé, žebříčky

Pan A cestuje z roku 2006 do roku 1956, z dějin X se dostane do dějin Y, které se od dějin X liší tím, že je roku 1956 navštíví pan A. Pan A v dějinách Y zabrání svému početí, logicky by měl na místě zemřít, jenže jak by se pak mohl octnout tam, kde se zrovna ocitá? Teď je otázkou, jestli se pan A v čase vrátí do „svých“ dějin X, které nebudou jeho činy v dějinách Y nikterak poznamenané a nikdo z jeho okolí si ničeho nevšimne (v Y mohl strávit několik let, zatímco v X uplyne sotva vteřina), nebo do dějin Y, které ovlivnil. V druhém případě by měl bezprostředně po návratu skonat, jelikož jeho existenci zde již nelze metafyzicky definovat. Nic jako pan A jednoduše neexistuje, alespoň ne v dané časové rovině. Časová rovina však není pouze jedna a nemá pouze obligátní tři dimenze. Pan A by teoreticky vůbec neměl existovat, jeho cesta do minulosti by neměla vůbec proběhnout, pokud nepřipustíme prolínání více dimenzí, kdy má každý člověk minimálně jednoho „klona“, o kterém neví, jelikož je vlastně jím samotným (až do doby, než začne podnikat hrátky s časem).

Mám rád filmy o výletech do budoucnosti či minulosti – vždy krásně potrápí mé zlenivělé mozkové závity…

  1. 12 opic (1995) – napoprvé jsem z toho filmu byl natolik mimo, že jsem mu jednoduše musel dát enormně vysoké hodnocení, teprve při druhém zhlédnutí mi došlo, že zaslouženě
  2. Věčný svit neposkvrněné mysli (2003) – není cestování časem jako cestování časem, Jim Carrey zde tápe ve svých postupně vymazávaných vzpomínkách, je to film chytrý, romantický a překvapivě snadno pochopitelný
  3. Na Hromnice o den více (1993) – v tomto případě nejde o cestování časem v pravém slova smyslu, hrdina se pouze neustále probouzí do stále stejného dne až jej napadne, že by toho mohl využít ve vlastní prospěch, komedie, kterou můžu vidět kdykoliv
  4. Donnie Darko (2001) – komplikované puzzle, po každém zdánlivě úspěšném složení s několika úmyslně přebývajícími dílky, velký mluvící králík, havarovaný Boening, konec světa a do toho psychicky ne zcela zdravý mladík s poněkud atypickým jménem
  5. Frekvence (2000) – ne až tak známý, ale rozhodně velice vydařený mix thrilleru, rodinného dramatu, detektivky a sci-fi, otec a syn spolu komunikují starým rádiem, jediné co je dělí, je několik desetiletí
  6. Svěrací kazajka (2004) – zprvu neředěná deprese sklouzávající ke konci k přílišnému sentimentalismu a obsahující několik šílených střihových sekvencí a přitom se odvíjející v vcelku poklidném tempu, pointa je možná geniální a možná naprosto dementní
  7. Návrat do budoucnosti 2 (1989) – podle mě nejlepší díl celé trilogie a nejvtipněji si zahrávající s myšlenkou existence dvou verzí téže časové roviny
  8. Osudový dotek (2004) – další z řady mnohovrstevnatých sci-fi o návštěvách minulosti i budoucnosti prostřednictvím vlastní mysli, s lepšími herci a promyšlenějším scénářem bychom mohli mluvit o konkurentovi Donnieho Darka 
Reklamy
Komentáře
  1. Petr napsal:

    Pěkný článek 70% z těch filmů znám a zbývající jsem si stáhnul a docela se mi líbili. Až na ten druhý film: Věčný svit neposkvrněné mysli, to se mi moc nelíbilo. Jinak pěkné.

  2. Ruda napsal:

    No, rozhodně doplním svůj depozit o filmy, které mi teď nic neříkají, protože u známých se na hodnocení shoduji 🙂 btw, Věčný svit je super… 😉

  3. Peter poláček napsal:

    moj zoznam je tu cestycasom.tym.sk

  4. Anonym napsal:

    Dost výborný članek ja jsem se dívala na 12 opic moc to nechapu hlavně ten konec je divny muzete mi to prosim nekdo vysvetlit?:-)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s