Vítejte ve Quick Stopu

Posted: 31. 1. 2007 in z archívu

Zítra jde do českých kin prapodivně nazvaný film Clerks: Muži za pultem, pokračování Mladých mužů za pultem (v originále Clerks., nedávno vyšli na DVD). Jaké jsou oba tyto filmy a komu se nejspíš budou líbit?

Mladí muži za pultem ****
(Clerks., 1994)

Dante Hicks pracuje jako prodavač v jedné malé samoobsluze. Nedá se říct, že by jej tato práce nějak vnitřně naplňovala, vlastně jí nenávidí. Nenávidí ji obzvlášť v ty dny, kdy mu znemožní zahrát si s kámoši in-line hokej. Zdá se, že tohle bude jeden z těch dnů. Ale možná taky ne, možná si dnes hokej přeci jen zahraje, možná si urovná vztahy se svou bejvalkou, zúčastní se pohřbu, stane se terčem zfanatizovaných kuřáků a zaručeně bude vést hromadu duchaplných dialogů s Randalem – týpkem ze sousední videopůjčovny a svým nejlepším kámošem.

Kevin Smith je kultovním režisérem. Pochopitelně se jim nestal okamžitě – černobílé komedie s ultranízkým rozpočtem si hledají fanoušky jen pozvolna. V Mladých mužích za pultem není žádná akce, žádný dramatický oblouk směřující odněkud někam – parta flákačů jenom mluví a mluví a mluví, avšak často pronášejí věty natolik vulgární, natolik sofistikované, že nad tím zůstává rozum stát. Kde na podobné perly Smith chodí? Jak vůbec může někoho napadnout napsat otevřený dialog o chlápkovi, který si zlomil krk ve snaze o orální sebeuspokojení? Celý film kmitá kdesi mezi „tvrdou realitou špinavých amerických ulic a lidí jimi poznamenanými“ a dokonale nevážnou komiksovou nadsázkou, nicméně vše je obestřeno tak hustým oparem (asi marihuanovým), že vám ani nepřijde zvláštní, když si Randal ke zhlédnutí přinese hermafroditní porno. Mladí muži za pultem jsou ideálním filmem pro páteční pařbu s jedinci vyznávajícími podobně nevšední odnož humoru, jsou dílem kultovním a popkulturním, kapku bizarním a rozhodně ďábelsky zábavným. 85%

nezapomenutelné: kapku nekrofilní záchodová „příhoda“

Clerks: Muži za pultem ****
(Clerks 2, 2006)

Je to jako potkat po dvanácti letech své kámoše ze střední. Tihle dva sice nepatří k nejbystřejším, ale jistě je zase rádi uvidíte. Randal ani Dante se za ty roky příliš nezměnili, snad jen trošku přibrali na váze a změnili práci. Místo ve Quickstopu teď urážejí zákazníky v Moobyho fastfoodu. Smith si skutečně nebere servítky – jde tvrdě do židů, křesťanů, černochů a film tak ještě víc než první díl připomíná hranou verzi South Parku. Ale i přes stále stejně vulgární témata diskuzí bude tento den jiný – bude to den, kdy oba „mladí muži zpoza pultu“ konečně dospějí. Dante konečně našel dívku svého srdce (krapet afektovanou, ale jinak fajn) a plánuje odjet za lepšími zítřky do Kalifornie. Jenže co si bez svého nejlepšího kámoše počne Randal? A co pohledná šéfová Moobyho Becky – zůstane taky na ocet?

Obavy, že Kevin Smith s vyšším rozpočtem a egem natočí planou, hollywoodskou romantickou komedii, se ukázaly být zcela zbytečnými. Clerks 2 již sice nejsou černobílí a místy je až příliš patrné, že je natočil dospělý otec od rodiny, ze své vtipnosti však ztratily pramálo, zamrzí pouze hojnější výskyt „a teď se směj“ vtipů. K vrcholným momentům patří debata mezi fanouškem Star Wars a fanoušky Pána prstenů a scéna, kdy jsou hlavní hrdinové svědky „mezidruhové erotiky“. Ale pochopitelně je toho víc. Clerks 2 jsou více o hercích, o jejich výkonech, o vnitřních proměnách jejich charakterů – což nemusí být vždy ku prospěchu věci. Zvláště dialogy mezi Dantem a Becky postrádají smithovskou břitkost a působí příliš konvenčně. Závěrečné, opatrné, leč příliš dlouhé balancování mezi sentimentalitou a patosem pak zachraňuje hlavně přítomnost Jaye a Mlčenlivého Boba – žádnou scénu s těmito týpky prostě nelze brát vážně. Druhý díl není ani lepší ani horší než první, pokud však patříte k natolik nadšeným fanouškům Kevina Smithe jako diváci v Cannes (osmiminutový aplaus nenásleduje po mnoha filmech), budete opět řvát smíchem a radostí. Pro mě je to velice vtipná, velice odvážná, velice originální, ovšem místy zbytečně sentimentální komedie s naprosto úžasným soundtrackem (k nejlépe využitým songům patří „Kapky deště padají na mou hlavu“ upomínající k jinému filmu o „doživotních heterosexuálních partnerech“ – Butch Cassidy a Sundance Kid). 85%

nezapomenutelné: „Sexy donkey show!“

Reklamy
Komentáře
  1. srakyi napsal:

    jee 🙂 zrovna jsem udelal slavnostni pristup cislo 9000 (to ja jen ze mne to potesilo 😉

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s