Ed Wood

Posted: 9. 4. 2007 in film týdne

Film týdne (22)

ed wood

Nejhorší režisér všech dob? A komu to vadí?

Edward D. Wood Jr. se narodil 10. října 1924, zemřel 10. prosince 1978, natočil osmnáct filmů, v patnácti filmech hrál, rád se převlékal do ženských šatů a dodnes je znám jako nejhorší režisér všech dob.

Tima Burtona odjakživa lákaly postavy výstřední, vymykající se normálu. Postavy mrtvé, s netopýříma ušima či s nůžkami místo rukou. Wood do jeho filmografie skvěle zapadá a výše uvedeným podivínům rozhodně nedělá ostudu. Alespoň v takovém pojetí, jaké zvolil samotný Burton. Ten Wooda zasadil do výsostně stylizovaného světa, kde je výstřednost a „schopnost“ stvořit mizerný film předností. Podobně jako v Mrtvé nevěstě svět mrtvých hýřil barvami, zatímco živí se utápěli ve své mdlé šedi. Ještě před stylovými titulky jsme vypravěčem (nebo spíš uvaděčem) pozváni na nezapomenutelnou podívanou o největším režisérovi všech dob (tedy, ve skutečnosti je nám řečeno něco jiného, ale takhle to na mě působilo).

Cílem Burtona nebylo zodpovědět otázku kdo vlastně byl Ed Wood, nýbrž nám velice zábavnou formou sdělit, že někdo se jménem Ed Wood existoval, natáčel filmy a svou práci miloval. Je to upřímné vyznání se z lásky k filmu, ať jakkoliv nekvalitnímu. Koho by ostatně zajímal příběh režiséra nejlepšího (že by Orson Welles, mající zde rovněž nemalou roli?), jehož filmy všichni moc dobře znají? Jistě, našli by se takoví jedinci (opět převážně z řad filmových fanoušků), ale nikdy by nemohl vzniknout film podobně zábavný. Vždyť, co si budeme namlouvat, zesměšňovat (s citem a nadsázkou) podobného neumětela je mnohem snazší.

Příběh Eda Wooda (Johnny Depp) začíná režisérovým prvním koketováním s hraným celovečerním filmem, když konečně najde toho správného producenta, který produkuje ty správné „kraviny“ pro zabedněné maloměšťácké publikum. O názvu jeho prvního filmu je rozhodnuto záhy, „Nechal jsem si změnit pohlaví“ zní dostatečně výstižně a venkovští balíci se do kin jistě jenom povalí. Kariéra nadějného mladého tvůrce může začít…

Wood je odhodlán vyrovnat se Wellsovi, nezastaví jej slova šéfa jistého velkého studia o nejhorším filmu, jaký kdy viděl (oponuje mu roztomilým „Příští bude lepší“), nezastaví jej ani absence povolení k natáčení a s tím související hrozba policejního zadržení (když Wood v angorovém svetříku, s vycpávkami a na vysokých podpatcích velí svému štábu rychle si sbalit fidlátku, je těžké odolat záchvatu smíchu). Právě převlékání se do ženských šatů je jednou z Woodových největších výstředností. Díky výkonu Deppa (nepřehrávajícího Deppa, za tím si stojím) však také jednou z přirozených součástí jeho osobnosti.

Důležitou roli v jeho životě sehraje přátelství s pohasínající hororovou hvězdou Belou Lugosim (Martin Landau), s alkoholikem, narkomanem a největším nepřítelem Borise Karloffa („Ten nesmí ani očuchat moje pochcané hovno!“). Sdílí podobný osud jako Wood (který to však ještě netuší) a právě na přátelství těchto dvou osobností se ukazuje, že oba jsou nejen pozoruhodnými figurkami, ale také tragickými osobnostmi, které se tolik snaží a tolik jim to nejde.

Scénář je plný černého humoru (jak jinak, u Burtona), vypečených hlášek a situací natolik nepravděpodobných, že je těžké jim neuvěřit. 🙂 Každá z postav má v příběhu své pevně dané místo, každá svým způsobem charakterizuje určitou část Woodovy osobnosti. Narazíte zde na poněkud zženštilého Bunnyho (Billa Murray v jedné z prvních vážnějších rolí), na dívky pohledné (Sarah Jessica Parker, Patricia Arquette) i strašidelné (Vampira), na wrestlera nemajícího žádné herecké zkušenosti (ostatně jako nikdo v „mistrových“ filmech), na proroka/podvodníka Criswella, který učinil nesmrtelnými první minuty jak Eda Wooda, tak jednoho z nejslavnějších filmů Eda Wooda.

Samozřejmě mám na mysli Plan 9 from Outer Space, jehož natáčení je věnován asi největší prostor. Od prvotního nápadu, přes obsazování („Není Lugosi? Použijeme chiropraktika mé snoubenky“) až k velkolepé premiéře (pochybuji, že by je nevypískali, ale závěr to byl moc pěkný). Navzdory maximální neschopnosti a nepochopení základních zákonitostí natáčení filmů mu přejete, aby film dokončil, jakkoli bude nakonec mizerný, přejete to jemu, přejete to jeho hrozným hercům, přejete to jeho barvoslepému kameramanovi. Svým způsobem je to dojemný příběh o vzniku a zániku génia. (Génia? Samotného mě to překvapuje, ale… však uvidíte sami). Z mnohých scén až mrazí, jakou mají sílu, kdo by to kdy čekal zrovna od Burtona, mistra imaginace, ale nepříliš schopného vypravěče. Pouze těsně před finišem trošku zaklopýtne, aby se pak zmohl k o to famóznější gradaci.

Burton má k práci Eda Wooda respekt, obdivuje ho coby režiséra možná ne nejtalentovanějšího, ale pro věc mimořádně zapáleného. Rozhodně nenatočil povrchní komedii. Vlastně, možná natočil komedii, nicméně ne povrchní a v žádném případě ne „jenom“ komedii. Natočil film o člověku, co měl rád film, natočil film, co má rád film a natočil jej pro ty, co mají rádi film.

Ed Wood (USA, 1994) *****

Herecké výkony: 90%
Scénář: 95%
Režie: 90%
Celkové hodnocení: 95%

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s