Zabíjení

Posted: 15. 9. 2007 in osobnost, různé

Filmy Stanleyho Kubricka

S filmy Stanleyho Kubricka mám jeden zásadní problém – nedokážu na nich najít žádné závažnější nedostatky. Nevím přitom, jestli je vidět nechci, nebo jsou-li opravdu tak dokonalé. Vše to započala 2001: Vesmírná odysea, první film, od něhož jsem filmy přestal vnímat jenom jako zábavu. Dlouho mi vězela v hlavě, nedokázal jsem na ni přestat myslet, týden po prvním zhlédnutí následovalo druhé a s ním i prozření: „ten člověk byl génius!“. Tuto domněnku mi potvrdil bezchybně „fungující“ horor Osvícení i drsná alegorie Mechanický pomeranč (na jejímž základě jsem se dokopal k přečtení neméně fascinující knihy). V tom okamžiku jsem si říkal, že to nejlepší od Kubricka už mám za sebou, že další filmy nemohou být stejně strhující. Cha, cha, cha.

Jediné zaškobrtnutí představovala protiválečná a jako sama válka absurdní komedie Dr. Divnoláska, aneb jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (jednou jsem to musel napsat celé). Studená válka již není aktuální, komediální talent Petera Sellerse ve čtyřroli naštěstí ano. Podle mnohých (třeba IMDb) nejlepší komedie všech dob, podle mě nejslabší Kubrick. Zcela jiné pocity ve mně zanechala rovněž válečná, leč zcela vážná Olověná vesta, film rozštěpený do dvou odlišných částí. Nejdříve výcvik – brutální vymývání mozků s následky, pak akce – nevěrohodné exteriéry a skličující pointa. Jeden z mála Kubrickových filmů, který jsem zatím viděl pouze jednou a věřím, že napodruhé bude ještě lepší.

Neměl bych opomenout ani výtečný dokument Stanley Kubrick: Život v obrazech. Podíval jsem se na něj dvakrát. Poprvé mě přesvědčil, že Kubrick byl génius. Podruhé jsem to už sám věděl. Vypravěčem byl Tom Cruise, jedna ze dvou hlavních hvězd Kubrickova posledního filmu, kontroverzního erotického mysteria Eyes Wide Shut. Tou druhou byla jako vždy krásná Nicole Kidman. Film, který zanechal mnoho otázek a vzbudil rozporuplné pocity i mezi režisérovými skalními fanoušky. Nedokážu jej nějakým rozumným způsobem interpretovat, ale líbil se mi a kdoví, třeba byl skutečně jenom o tom sexu.

Pak, po dlouhém přemlouvání, jsem se konečně odvážil podívat na tříhodinové kostýmní drama Barry Lyndon. Každý záběr jako malba od nějakého starého mistra, minimalizování prostorového dojmu, žádné umělé nasvícení, nečekaná ironie a hlavně strhující způsob vyprávění. Nebýt rozvláčné poslední čtvrtiny, byl by to „nejrychlejší“ tříhodinový film. Další, pamatuji-li si dobře, byla adaptace kontroverzního Nabokovova románu Lolita. Na svůj věk neslušně sladká Sue Lyonová dokázala cenzorům pěkně hnout žlučí. Až by někdo při tom oplácení lascivních pohledů mohl přehlédnout opět vynikající režii, zvlášť precizní kompozici černobílých záběrů.

V té době můj filmový TOP 10 žebříček obývaly již tři filmy Stanleyho Kubricka (Odysea, Osvícení a Pomeranč) a jenom v hodně divokém snu by mě napadlo, že jeden z nich vytěsní padesát let staré válečné drama s Kirkem Douglasem. Vytěsnilo, jistěže. Stezky slávy nejsou zdaleka takovými vizuálními orgiemi jako většina dříve zmíněných. Jde o komorní příběh vystihující (a)morální aspekty války. Scéna popravy a zpěv mladičké Němky v samém závěru patří k tomu nejpůsobivějšímu, co jsem měl doposud možnost vidět. Kruté, smutné a pravdivé.

Zatím posledním zhlédnutým snímkem Stanleyho Kubricka byl krimithriller s prvky filmu noir Zabíjení. Film, v němž nic není tak přímočaré jako jeho název. Film, ze kterého nepopíratelně čerpal Quentin Tarantino při psaní scénáře Gaunerů. Film nebývalého tempa a kvalit. Z celovečerních děl tohoto mistra filmové řeči bych ještě rád viděl Killer’s Kiss a Fear and Desire. Údajně to nejsou filmy nikterak výjimečných kvalit a těžko se shánějí, přesto… považuji to za povinnost.

Můj osobní žebříček filmů Stanleyho Kubricka:

  1. 2001: Vesmírná odysea
  2. Mechanický pomeranč
  3. Stezky slávy
  4. Osvícení
  5. Zabíjení
  6. Barry Lyndon
  7. Eyes Wide Shut
  8. Olověná vesta
  9. Lolita
  10. Dr. Divnoláska, aneb jak jsem…

P.S.: Spartaka jsem viděl ještě jako malý smrad v rámci příprav na hodinu dějepisu. Sledoval jsem jej s nezájmem, aniž bych tušil s kým mám tu čest. Hanba mi!

P.P.S.: Důkazem toho, jak těžké je pro mě psát o Kubrickových filmech budiž fakt, že tento článek měl být původně obyčejnou recenzí Zabíjení. 🙂

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s