Já, legenda

Posted: 14. 1. 2008 in film týdne

1. Film týdne (58)

Já, legenda

„Ahoj, chceš vidět nějaké infikované krysy?“

Muž v luxusním sporťáku se v plné rychlosti prohání ulicemi New York City. Liduprázdnými zaplevelenými ulicemi, v nichž vegetuje vysoká i dravá zvěř. Ten člověk je jmenuje Robert Neville (Will Smith) a pokud vám nepřijde sympatický, máte smůlu, naprostá většina zbývající populace vyhynula či zmutovala v něco nelidského. Osudným se jim stal geneticky upravený virus spalniček, který sice dokázal vymítit rakovinu, ale s vedlejšími účinky jako ze špatného zombie hororu nikdo nepočítal. Píše se rok 2012, od vypuknutí epidemie uplynuly tři roky – Rober Neville, jeden z přibližně dvanácti milionů imunních, nepřestává doufat v objevení účinné protilátky.

Start legendy je strhující. Mírně přehnaná adrenalinová jízda plynule pokračuje jako zábavné přežívání jednoho trosečníka, který, ač nemusí, v rámci zachování vlastního duševního zdraví respektuje určitá pravidla a sociální interakci si krom povídání s věrnou fenou („Drž mi packy“) vynahrazuje pravidelnými návštěvami videopůjčovny, kde každý den potkává ty samé němé tváře. Jediná živá osoba v hodně širokém okolí… Člověka skoro napadá, jaká by to byla pohodička. Jenom si nesmíte začít klást otázky typu „odkud ještě po třech letech bere potraviny, vodu a elektřinu?“. Nemluvě o nepředstavitelné psychické zátěži, zde reprezentované všehovšudy jedním dvěmi záchvaty vzteku.

Cirka po třiceti minutách přichází na řadu první náznak žánru, k němuž se tvůrci hodlají přiklonit, což s plným nasazením (bohudík) učiní teprve v poslední dvacetiminutovce. Tak jako tak, film po vyložení hororových karet ztrácí část svého kouzla. Najednou absentuje nadsázka a větší prostor dostávají rádoby psychologické momentky, příliš povrchní, aby nezačaly i při tak skromné délce působit jako vata. Neobviňoval bych Willa Smithe (ač mi do role vědátora ani trochu neseděl), Francis Lawrence mixuje dohromady příliš mnoho žánrů a žádnému nevěnuje náležitou péči. Když z toho nakonec vykvete další stoprocentně korektní rodinné drama, překvapen bude asi málokdo.

Režie na druhou stranu potěší ignorováním současných trendů akčních či prostě moderních snímků. Namísto vizuálního stylu typu „fretka na speedu“ buduje Lawrence atmosféru delšími záběry, které svůj účel sice většinou neplní (mlčící Will Smith je kameramanovou optikou pořád jenom mlčící Will Smith), ale po Bourneovu ultimátu nebo Království je podobné zklidnění balzámem pro oči. Škoda malé četnosti záběrů nestatickou kamerou, která sleduje záda hrdiny a mnohonásobně tím zintenzivňuje procházení postapokalyptickou zónou. Ale třeba by něco podobného přerostlo v napodobování Potomků lidí, což je zase jiný extrém.

Překvapilo mne, kolik lidí k filmům jinak lhostejných vyrazilo zrovna na tento konkrétní do kin. Nyní již s vím, že Legenda neláká jménem režiséra ani svým žánrem, nýbrž titulním hereckým představitelem. Z Willa Smithe producenti vytvarovali ideální reklamní značku: Sympaťák, který nejde pro ránu ani vtipnou hlášku daleko, navíc vzorný taťka od rodiny, slušný komik, zpěvák a herec. Tentokrát leží na jeho bedrech komplet celý film (podobnou roli si musí přát každý herec) a dokud mu do toho víceméně bezstarostného zevlováni nezačnou chroptět digitální zrůdičky, zvládá svou roli bravurně. Otazník za slůvkem „Savior“ vedle jeho fotografie na obálce Time magazínu, jenž má Neville připnutý na ledničce, tudíž není na místě. On skutečně JE spasitelem, spasitelem jinak průměrného popcornu Já, legenda.

Hledáte-li nenáročnou zábavu, vtipnou, napínavou, velkolepou (přestože triky mohly být lepší) a ne nutně logickou a originální, nejspíš vám česká kina během ledna nic vhodnějšího nenabídnou. (Dvouapůlhodinový Americký gangster přeci jen vyžaduje „hlubší ponor“ a Monstrum s několika podobnými vnějšími znaky bude pravděpodobně cíleno předně na teenagery.) Na podobném filmu nakonec nejvíc zamrzí, že stál závratných 150 milionů – vzhledem k množství nabízené zábavy přeci jen víc, než by bylo zdrávo.

Já, legenda ****
(I am Legend, USA 2007)

režie: Francis Lawrence; scénář: Mark Protosevich, Akiva Goldsman (podle knihy Richarda Mathesona); kamera: Andrew Lesnie; hudba: James Newton Howard; hraje: Will Smith (Robert Neville)

Herecké výkony: 80%
Scénář: 65%
Režie: 75%
Celkové hodnocení: 75%

Jak hodnotí jinde:

ČSFD: 73%
IMDb: 7.3
RT: 67%

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s