And the Oscar Goes to…

Posted: 25. 2. 2008 in TV, událost

Once

O nic nejde. O nic nejde. O nic nejde, ale tomu zvláštnímu napětí kdesi v mém nitru zabránit nedovedu. Je neděle 24. února, krátce před půlnocí. Již za několik hodin by mělo začít jubilejní osmdesáté předávání výročních filmových cen Americké filmové akademie, Oscarů. Pohodlně usazen v křesle, obrněn proti spánku a připraven na cokoliv, vyčkávám… .

Jsou dvě hodiny ráno a začíná oficiální promenádování po červeném koberci. Celebrity s velkým i malým „c“ rozdávají úsměvy do objektivů fotoaparátů a kamer. Při odpovídání na sebestupidnější otázku dělají reklamu svému zubaři a dávají si pozor, aby nebyli málo „úžasní“ a „rozplívajícíseblahem“. Všichni jsou skvělí, všichni mají všechny rádi a moc a moc jim děkují. Hollywood v plné kráse.

O půl třetí jsou již všechny usměvavé tváře usazené v prostorách Kodak Theatre, Jon Stewart přichází na scénu a začíná klasická humorná masáž, takový předkrm povzbuzující chuť k jídlu. Moderátorovi se daří být vtipným („Dokonce i Norbit je nominovaný, což je skvělé, protože Akademie většinou ignoruje filmy, které nejsou dobré“) a politicky nestranným („Kdykoliv je americkým prezidentem žena nebo černoch, sestřelí Sochu svobody meteorit“).

První cenu, za nejlepší kostýmy, předává Jennifer Garner. Jde o jediné ocenění pro historický snímek Královna Alžběta – Zlatý věk. Po krátké reklamní pauze (kterých je v konečné součtu snad dvacet), přichází George Clooney uvést první z četných sestřihů z minulých ročníků, jimž je do jednoho vlastní nedostatek střihačovy invence. Následuje humorná vsuvka – Jon Stewart sleduje na mobilu Lawrence z Arábie. V širokoúhlém formátu.

Další ocenění, pro nejlepší animovaný film, s sebou nese Birdovo poděkování Janu Pinkavovi – Ratatouille. Ale jelikož nemá smysl, abych zde popisoval průběh večera minutu za minutou, ocenění za oceněním, raději se zaměřím na pár výraznějších momentů v pořadí, v jakém šly za sebou. Těch, pravda pravdoucí, mohlo být o nějaké to deka více, jenže politická i jakákoliv jiná korektnost a vyrovnanost byla pro tento ročník přednější než překvapení.

Byvší Damoklův meč v podobě stávky scénáristů je párkrát zlehčen, nikdy ne příliš, leč nejlépe představením dvou alternativních „vatových“ sestřihů. Jeden je poctou dalekohledům a periskopům, druhý poctou špatným snům, oba nelze okomentovat trefněji než „WOW!“. Nominované animované kraťasy stylově představuje animovaný Pan Včelka.

Druhá píseň z Kouzelné romance je ještě infantilnější než předešlá a šance nejvíce českého želízka v ohni mou perspektivou o chlup stoupá ve víře, že si Akademie bude chtít zachovat „vážnou tvář“. Stewart pod vlivem tří těhulí v sále vyhlašuje miniocenění „A dítě získává… Angelina Jolie“. Ta ovšem není přítomna, neboť nedokázala sehnat 17 chův.

Dvojka z filmů Superbad a Zbouchnutá, Jonah Hill a Seth Rogen, zaskakuje za Judi Dench a Halle Berry. Jejich pubertální dohadování ohledně toho, který je Halle Berry a který Judi Dench není trapné. No, nějak extra vtipné také ne, což bohužel platí o všech přespříliš uhlazených vtípcích.

Upřímně dojatá Marion Cotillard přebírá cenu za roli Edith Piaf a česká komentátorská trojka přímého přenosu na HBO (Baldýnský, Fuka, Michailidis) díky tomu nachází další souvislost mezi 80. ročníkem Oscarů a ČR. Další nezanedbatelnou souvislostí je píseň Falling Slowly zahraná v poněkud okázalejším aranžmá, než jsme zvyklí, přesto o hlavu převyšující ostatní nominované písně. Což o něco později potvrzuje John Travolta, když na jeviště pozve Markétu Irglovou a Glena Hansarda. (Irglová je při prvním pokusu o poděkování „ustřihnuta“ a po pauzičce dostává druhý pokus – neobvyklé a dojemné.)

Nejlepší krátkometrážní dokumenty představují američtí vojáci v Bagdádu. Zhruba třicet minut před šestou hodinou ranní našeho času přebírá Oscara pokérovaná Diablo Cody (nejlepší původní scénář) a zbývá vyhlásit už jenom poslední „velkou trojku“. Nejlepší herec – zcela dle očekávání Daniel Day-Lewis. Nejlepší režie – možná trochu překvapivě bratři Coenovi. Nejlepší film, jak už jistě víte, Tahle země není pro starý. Favorizovaný Paul Thomas Anderson si na svého plešouna ještě bude muset máknout.

Resumé: 80. ročník Oscarů ničím nevyčnívá z řady. Nepřekvapil průběhem večera, kvalitami moderátora a kol a kol vzato ani oceněnými. Přesto asi ani příští rok neodolám a tohoto načančaného šílenství se „zúčastním“ v přímém přenosu. Té pompě je těžké nepohlednout. Třebaže fakticky o nic nejde.

P.S.: Závěrem bych chtěl pochválit solidní výkon „našich“ komentátorů večera. Překlad nebyl příliš koktavý, znalosti o vítězích slušné a dodatečné vtípky obstojné.

odkazy:

Kde si také můžete přečíst o Oscarech (a najít kompletní výsledkovou listinu)

Reklamy
Komentáře
  1. srakyi napsal:

    Uff, tak dlouho bych asi vzhuru kvuli Oskarum nevydrzel 😉

    Kazdopadne ale ta dekovacka Glena a Markety mi prisla docela povedena, uprimna a dojemna .. viz:
    http://vlog.modry.cz/v/marketa-a-glen-oskar-2008

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s