Černá komedie

Posted: 31. 5. 2008 in různé, žebříčky

O mrtvých jen s úsměvem na rtech

Čím se takzvané černé komedie liší od komedií nečerných? Existují nějaké zásady, po jejichž dodržení film automaticky spadá do (sub)žánru černých komedií? Nebo jde o příliš obecný pojem, uplatnitelný na příliš pestrou škálu titulů?

Pro vysledování nějakých společných rysů černých komedií bude nejsnazší vybrat a rozpitvat určitý vzorek. Tituly Americká krása (1999), Dr. Divnoláska (1963), Harold a Maude (1971), Santa je úchyl! (2004) a V Bruggách (2008) na první pohled mnohé nespojuje, ale při porovnání prostředků, kterými dosahují komického efektu, je jistá analogie zjevná. Každý z nich s nadsázkou a ironií přistupuje k jindy zcela seriózně pojímanému tématu. Americká krása nabízí sžíravou satiru amerického způsobu života, bez okolků haní po dlouhá léta pěstovaný „posvátný“ statut instituce zvané rodina a přitom působí opravdověji, upřímněji než jiné, uhlazenější filmy.

Upřímnost hraničící s drzostí je vlastní komedii Santa je úchyl!, jež si nebere servítky, pokud jde o názor (jistě nejen) tvůrců na podobně jako rodina nedotknutelné Vánoce. Hlavní hrdina, kriminálník Willie v podání Billyho Boba Thortona mluví extrémně sprostě, souloží výhradně s obézními ženami a nemá rád malé děti, film pro něj v závěru přesto nachází smířlivé řešení, kdy je nadále cynikem, leč cynikem poučeným, vnímajícím i lepší stránky vánočních svátků. Podstatně dále k happy endu má Kubrickův Dr. Divnoláska, protiválečná „nukleární“ satira, končící asimilací života na Zemi. Tento kontroverzní pohled na studenou válku mimo jiné naznačuje, že v čelech velkých mocností stojí alkoholici, děvkaři, zbabělci a blázni (či kombinace uvedených). Opět jej tedy můžeme vnímat jako otevřené (a tím komické) vyjádření toho, co si mnozí ve skutečnosti myslí. Divnoláska víc než jiné černé komedie svědčí o tenounké hranici mezi tím, co bereme vážně a tím, co již vážně dost dobře brát nelze. Záleží na tom, jak vysoko máte položenou laťku, někoho k smíchu nad věcmi smrtelně vážnými nepřiměje ani sebegeniálnější satira.

Další z výše uvedených filmů, bezesporu kultovní Harold a Maude i po letech baví mladé diváky fingovanými sebevražednými pokusy hlavního hrdiny. Lze si dělat legraci ze sebevražd, z činů, jimž předchází stav naprosté duševní beznaděje, nevíry v život? Nejsou právě díky jejich závažnosti na nich parazitující vtipy vtipnější? Nerad bych sklouznul k přemítání, jak daleko si mohou filmaři při zesměšňování vážného dovolit zajít, aniž by překročili jisté morální kodexy (někteří lidé například nenávidí Beningniho Život je krásný, komedii z koncentračního tábora). Amorálnost k černým komediím ovšem neodmyslitelně patří, jak nejnověji (a skvěle) dokazuje neobvyklý film o nájemných vrazích V Bruggách. Zabijácká historka z titulního belgického městečka, ještě před prvním záběrem označeného za „prdel světa“, rozdává nemilé podpásovky na všechny strany a aniž by chtěl prvoplánově provokovat, stačí debutující Martin McDonagh urazit americké turisty, liliputány i homosexuály. Je to chytrý film pro tolerantního diváka, kterému nepřijde zvrácené, nýbrž vtipné, že tři ze tří hlavních postav chtějí v jeden okamžik zabít jednu ze tří hlavních postav.

Co by tedy splňovat černá komedie? Z výše uvedených příkladů se jako hlavní předpoklad jeví odvaha nebrat vážně, nýbrž s ironií a nadsázkou věci velmi vážné jako smrt (ta především), válka, sebevraždy, případně věci a pojmy, jež v rámci politické (nebo jiné) korektnosti raději nikdo nezesměšňuje (rodina, Vánoce, minoritní skupiny obyvatelstva). S odvahou úzce souvisejícím předpokladem je jistá vyzrálost tvůrců, kteří když už zacházejí za hranice lidskosti, pak s jistou dávkou obratnosti, víceznačnosti a vůbec – inteligence. Otázkou zůstává, zda-li existuje něco jako čistá černá komedie, anebo je černý humor jenom oblíbenou příměsí jiných žánrů. Jsem přesvědčen, že existuje a pakliže ne, filmy z níže uvedeného žebříčku pro mne stejně budou těmi nejlepšími černými komediemi, ať je kdo chce řadí kam chce.

10 nejlepších černých komedií (abecední seznam):

Americká krása (1999) IM: 3
Happy Killing (2007) IM: 5
Kiss Kiss Bang Bang (2004) IM: 4
Mělký hrob (1994) IM: 7
Nula od nuly pojde (2006) IM: 9
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) IM: 8
Řada nešťastných příhod (2004) IM: 6
Sbal prachy a vypadni (1998) IM: 5
South Park: Peklo na Zemi (1999) IM: 6
V Bruggách (2008) IM: 7

IM = index morbidity (1 = sem tam nějaká ta narážka na smrt; 10 = mrtvola, kam se podíváš)

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s