Sirotčinec *****

Posted: 12. 8. 2008 in film týdne

Film týdne (85)

Sirotčinec

Hledání Země Nezemě

Starý dům, bývalý sirotčinec pro postižené děti. V domě matka, otec a adoptovaný syn. Syn má imaginární přátele. Rodiče tomu nevěnují pozornost, dokud syn nezmizí z povrchu zemského. Zbytek filmu je o pátrání po něm. Navenek velmi prosté, ale když po vzoru úvodních titulků odkryjete pár vrstev, budete koukat, co všechno se skrývá pod povrchem.

Mexický hobit Guillermo del Toro režíroval mimo jiné výtečný horor Devil (2001) a podle mého názoru dokonalé fantasy Faunův labyrint (2006). Kvalitativně i obsahově mezi těmito filmy stojí del Torem produkovaný „více než horor, méně než fantasy“ Sirotčinec. Pod režisérským dohledem velkoplátnově debutujícího Juana Antonia Bayona (neboť netuším, jak to skloňovat dále jen JAB) tak vzniknul další španělský hovořící film, který dokáže děsit i dojímat.

Počáteční rozvržení rolí lehce připomíná Ty druhé (od jiného španělského režiséra Alejandra Amenábara), ale na rozdíl od nich je nám od začátku dáváno najevo, že fantazie a realita přebývají v jednom domě a chceme-li z něj odejít v dobrém rozmaru (vychutnat si film), bude třeba uvěřit neuvěřitelnému. Neuvěřitelné činí uvěřitelným pointa Sirotčince, dávají smysl v rámci obou světů. Světa pohádek, kterým nerozumí rodiče i světa dospělých, který nechápou děti. Bylo to smutné, krásné a logické.

V hlavní a také svým rozsahem nejdůležitější roli střídá mnoho výrazů nepříliš známá Belén Rueda. Matka milující a pečující, ale jednu věc stále nechápající, proto zoufalá. Je jako Alenka, která chce objevit svět za zrcadlem, ale neví za kterým. Je jako Wendy, která chce dospět a přitom být zase dítětem.  Strašidelnost vícero scén je zákeřně, ovšem zcela dle žánrových zákonitostí, postavena na jejím procházení velkým osamělým domem. Ty scény fungují a mimo jiné díky jejich vystavění po vzoru počítačových adventur (najdi věc x, která ti umožní najít věc y) jsou překvapivě nápadité.

Na vizuální stránce filmu, ne nepodobné vizuální stránce Faunova labyrintu, má velký podíl kamera Óscara Faura, který si osvojil způsob zaběrování z amerických hororů (lekačka s postavou v polodetailu, zlověstně pomalé nájezdy), aniž by opomenul dát prostor vlastní invenci. Excelentní je v tomto ohledu scéna (i když vlastně záběr) „cukr, káva limonáda, čaj, rum, bum“, jež bez využití jediného střihu napíná nervy až k prasknutí.

Jiná hra, tentokrát spíše režisérova než kameramanova, spočívá v důmyslném střídání filmového materiálu. Roztřesené záběry starou osmičkou působí staře a zlověstně, dlouhá a svou strašidelností extra výživná sekvence filmu ve filmu (noční režim) umně využívá toho, na čem je komplet založený (REC) (ano, další španělský horor).

Jak v jednom rozhovoru prozradil JAB, rozpočet Sirotčince činil skromné 4 miliony dolarů. Při současném kurzu je to asi pětkrát méně, než stál „velkofilm“ Bathory. Nikým nečekaný nízkorozpočtový, v každém ohledu bezchybně fungující mix hororu, rodinného dramatu a pohádky (vlastně jde jenom o další variaci na Petra Pana) vs. dlouho vyhlížené monstrum, v němž dle některých kritik nefunguje nic. Závěr z toho vyvozovat nebudu. Běžte si jej vyvodit do kina. (Oficiální premiéru má Sirotčinec již tento čtvrtek.)

Sirotčinec
(El Orfanato, Španělsko/Mexiko 2007)
délka 100 minut

režie:
Juan Antonio Bayona; scénář: Sergio G. Sánchez; hudba: Fernando Velázquez; kamera: Óscar Faura; hrají: Belén Rueda (Laura), Fernando Cayo (Carlos), Roger Príncep (Simón), Geraldine Chaplin (Aurora)

90%

jak hodnotí jinde: ČSFD (78%), IMDb (7.8), RT (86%)

Advertisements
Komentáře
  1. Anishka napsal:

    Bojim bojim příští pátek jdu s kámoškama na toto a už ted se bojim…No snad to přežiju…:-D

  2. Zoeibugs napsal:

    Taky na to v sobotu pádim tyjee

  3. Klárinkaa napsal:

    Tě péro! Jo tak to je super film, ale bála jsem se jako dooost… A pak když jsme šli domů to bylo ještě lepší teda… ale fakt supeeer… Užíte si to…Čauky

  4. Kristýna napsal:

    Dokonalý film! Souhlasím s tím, kdo psal recenzi,je to opravdu skvělý zážitek, dokonale provedený. Kdybych chtěla být vulgární, řekla bych,že jsem se v kině málem posrala strachy :D:D, a přitom na konci jsem se skoro rozbrečela. Film spojuje hrůzu a napínání nervů s docela „srdcovýma“ scénama… xD Prostě super zážitek, po něm jsem sice říkala,že už do kina na horor nepůjdu,ale tak horké to nebylo, v pátek jdu na Zrcadla;) Všem doporučuju! Čau…

  5. Katelin napsal:

    Musim říct že to je opravdu nádherný film. Na konci jsem se vážně skoro rozbrečela 🙂 Ale jinak nádhera i když chvilkama jsem se pořádně bála 😀 Ale jinak úžasný konec!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s