Zloději kol (IMDb TOP 250)

Posted: 13. 8. 2008 in klasika

Uvnitř kruhu

V jedné z klíčových scén (proti)hollywoodské satiry Hráč (1992) Roberta Altmana navštíví filmový producent v podání Tima Robbinse kino, kde dávají Zloděje kol. Čímž Altman mimo jiné vzdává hold filmu, který inspiroval nejen ho, ale také desítky dalších slavných režisérů. V čem tkví jedinečnost tohoto neorealistického dramatu? Proč je mnohými odborníky považováno za nejlepší film všech dob? Ze všeho nejdříve bude nejlepší vysvětlit si pojem nutně spjatý s každou větou, kde se vyskytuje název Zloději kol, neorealismus.

Neorealistické hnutí vzniklo ze snahy filmařů zachytit pravou tvář (po)válečné Itálie. Bez příkras, které byly typické pro tzv. „filmy bílých telefonů“ během Mussoliniho éry. Za prvního neorealistického zástupce je považována Posedlost (1943) Luchina Viscontiho. Někteří ovšem za číslo 1 považují až Řím, otevřené město (1945) Roberta Rosselliniho. Jsou to neveselé snímky, ukazující nelibou realitu. Stejně jako Zloději kol, inspirováni stejnojmennou knihou Luigiho Bartoliniho, kterou do podoby filmového scénáře přepsala jedna z významných osobností neorealismu Cesare Zavattini.

Příběh je prosťounký, slovy Andrého Bazina „by si nezasloužil ani dva řádky v rubrice Přejeli psa“: manželka prodává všechna povlečení, aby si manžel Antonio mohl koupit kolo a začít lepit plakáty. Hned první den práce je manželovi kolo ukradeno a ten se se synem Brunem po boku vydává na beznadějnou pouť lhostejnými ulicemi Říma, města, které utrpělo porážku. Žádná akce, žádná romance, žádní herci. V podstatě lidé z ulic, na kterých se krom pár zadních projekcí během jízdy automobilem natáčel celý film. Například představitel hlavní role, Lamberto Maggiorani, dělník v továrně, měl po skončení natáčení problém sehnat si práci. Realita a fikce k sobě mají málokdy tak blízko.

Režisér Vittorio De Sica dokázal s několika neherci, jedním městem a rozpočtem, který by v dnešním Hollywoodu stačil možná na jedno nalíčení Angeliny Jolie, působivě zachytit bludný kruh, v němž kromě Antonia uvízlo mnoho dalších. Jediným řešením po zjištění, že zloděj kola byl stejný chudák a spravedlnost v dané době těžko nalezne uplatnění, je nakonec ukrást jiné kolo. Společensko-kritický, nevybíravý v zachycování Říma takového, jakým skutečně byl (jen vzpomeňte na pohádkové Prázdniny v Římě z roku 1953), ale zároveň obyčejně lidsky dojímavý v zobrazování vztahu otce a syna.

Některé scény mají moc uhnízdit se hluboko ve vašem podvědomí: Antonio lepí na zeď plakát k hollywoodskému filmu Gilda (1946), který zobrazuje Ritu Hayworth, nedosažitelnou bohyni z jiného světa; Antonio v návalu zoufalství uhodí Bruna, protože nemá peníze na pizzu, kterou by hladovějící syn rád ochutnal; Bruno s nasazením života kličkuje mezi automobily, dopravními prostředky vyšší třídy, okázale ignorující „spodinu“ (během natáčení této scény nechybělo mnoho a sedmiletý představitel Bruna Enzo Staiola mohl skončit pod koly jednoho z aut); a samozřejmě poslední scéna, kdy Bruno uchopuje ruku zostuzeného otce a společně odcházejí vstříc nejisté budoucnosti. Žádný happy end, pouze nejpravděpodobnější zakončení série nešťastných událostí, jež v obměněné podobě potkávají některé nešťastníky dodnes. Anebo byli nakonec ve všem svém neštěstí šťastni?

Zloději kol (Ladri di biciclette, Itálie 1948)
délka 93 minut

režie: Vittorio De Sica; scénář: Cesare Zavattini, Vittorio De Sica ad.; kamera: Carlo Montuori; hudba: Alessandro Cicognini; hrají: Lamberto Maggiorani (Antonio Ricci), Enzo Staiola (Bruno Ricci)

některá ocenění: zvláštní Oscar pro nejlepší zahraniční film, cena BAFTA, Zlatý glóbus; speciální cena poroty na festivalu v Locarnu, cena newyorských filmových kritiků

umístění v IMDb TOP 250 (k 13.8.08): #107

zdroje:

Töteberg, M.: Lexikon světového filmu. Nakladatelství Orpheus, Praha, 2005.
Časopis Empire, článek Bicycle Thieves. Issue 223, January 2008.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s