Vysvobození ****

Posted: 6. 10. 2008 in film týdne

Film týdne (93)

Deliverance

Kdo se bojí, nesmí do lesa

Čtveřice městských dobrodruhů prchá před nástrahami Atlanty do nevyzpytatelné divočiny. Na kánoích chtějí sjet řeku Cahulawassee a zažít přitom trochu dobrodružství. Toho dobrodružství nakonec bude víc, než si by si dokázali představit v nejhorší noční můře.

Zprvu nic nenaznačuje, nač budou nuceni proti své přirozenosti přistoupit. Dojem z nepříliš vlídného přivítání místními záhy vytlačí adrenalinové sjíždění prvních peřejí. Krásná příroda, naprostá svoboda a pocit návratu k pudovým kořenům svých osobností. Od instinktivního vnímání světa k ničemu vyššímu nikdy nedospěli dva zdejší zálesáci, psychopatická stvoření uvízlá na vývojové větvi mezi homo erectus a homo sapiens. Cizince neradi.

Jako nárazem mizející vyhlídku poklidného výletu střídá mnohem jasnější vyhlídka na smrt. Ed (John Voight), Lewis (Burt Reynolds), Bobby (Ned Beatty) a Drew (Ronny Cox) se pod tlakem vyhrocených okolností mění ve zvířata. Zavítali do prostředí, jehož pravidla neznají nebo nechápou a nerespektují, na což nyní doplácí (že by další kopanec za Vietnam?).

Respekt k přírodě naopak charakterizuje kameru Vilmose Zsigmonda, neokázalou, spíše skromnou, držící se v ústraní. Dokonce ani nechvalně proslulá scéna „Kvič jako prase!“ není zdaleka tak explicitní, jak hluboko v paměti mnohých zůstane. Lze ji také vykládat jako hlavní nositelku eko-poselství Vysvobození: Zkuste znásilnit přírodu a příroda znásilní vás.

Film vzniknul v době, kdy byla Amerika sužována nejen strachem z okolního, ale i z vnějšího (AIDS, nedůvěra v politiky, v média, v sebe samé) a hrůznost toho, co se tatíkům od rodin, klidně i celým rodinám může přihodit pár desítek kilometrů od domova, nijak nezlehčuje. Nemilosrdně staví na ustrašenosti společnosti, která plně pocítila svou vinu. Vysvobození lze ale klidně číst i jako otevřenou výzvu k městské střední třídě: nelezte do přírody, k níž stejně nemáte žádný vztah. Totéž s různým poměrem možných vedlejších výkladů tvrdí také horor Hory mají oči (1977) nebo thriller Jižanská pohostinnost (1981).

Žánrové zařazení Vysvobození není tak jednoznačné. Letmá obeznámenost se zápletkou svádí zařadit jej mezi dobrodružné snímky, na ně ovšem po většinu času shlíží s (bezzubým) úsměvem. Jako na pohádky, jejichž hrdinové zásadně nerozebírají provedené činy – zažité z nich nanejvýš ková větší tvrďáky. Odpovídá tomu obsazení Burta Reynoldse, chlapáka, jehož chlapáctví je nalomeno. Rovněž absentuje konec, který by dění nějakým elegantním, přímočarým způsobem uzavíral.

Snad až příliš dlouho oddalované titulní vysvobození ve skutečnosti nikdy přijít nemůže, napětí nepovolí, strach již natrvalo kempuje v jejich duších. Všechen dosavadní mačizmus přebírá marginální roli, muži nejsou déle muži v původním slova smyslu. Staly se z nich ustrašené trosky.

Přístup Johna Boormana ke knize Jamese Dickeyho (v závěru hraje šerifa) charakterizují hned úvodní dvojznačné výroky pronášené mimo záběr a krátce nato sladěná hra na banjo a kytaru, chvilkové naleznutí společné řeči skrze hudbu, za nimž stejně cítíme cosi znepokojujícího. Racionálně neodůvodnitelné znepokojení pozvolna narůstá, víceznačných dialogů ubývá, o prioritě hrdinů přestává být pochyb: Přežít! Těžko říct, kolik diváků ve dvaasedmdesátém prokouklo dobrodružnou zástěrku a spatřilo zhmotnění vlastních strachů. Dnes je Vysvobození ještě aktuálnější.

Vysvobození (Deliverance, USA 1972)
délka: 109 minut

režie: John Boorman; scénář: James Dickey; kamera: Vilmos Zsigmond; hrají: Jon Voight (Ed), Burt Reynolds (Lewis), Ned Beatty (Bobby), Ronny Cox (Drew)

80%

jak hodnotí jinde: ČSFD (83%), IMDb (7.9), RT (94%)

Z natáčení:

Natáčení nepříliš nákladného Vysvobození probíhalo z větší části v Georgii, v rokli Tallulah a na řece Chattooga v Jižní Karolíně. (Místa, kde se natáčely některé scény, byly po úspěchu filmu pojmenovány turistickými průvodci.)

Pro scénu, kde čtveřice vypadne z kanoí a následně se řítí dolů po kamenech, odmítnul Burt Reynolds jako domnělý hlavní mačo filmu kaskadéra. Boorman původně použil loutku, což podle Zsigmonda vypadalo přesně jako „loutka padající dolů vodopádem“. Když tutéž scénu absolvoval Reynolds, zlomil si při ní kostrč, málem se utopil a nakonec byl na hladinu vyplivnut nahý, okomentoval to Zsigmond „přesně jako loutka padající dolů vodopádem“.

Herci nebyli kvůli omezení financí pojištěni.

Ve stejné době, kdy Angličan Boorman natáčel v Americe Vysvobození, natáčel Američan Sam Peckinpah, který o Dickeyho novelu také projevil zájem, v Anglii Strašáky (1971).

Jediný z herců, kteří před natáčením drželi v ruce pádlo, Ned Beatty, paradoxně hraje nejméně zručného kanoistu z celé čtveřice.

Úvodní dialogy mimo záběr měly původně zaznít ve scéně z lukostřeleckého klubu v Atlantě, která měla film otvírat.

Rok po natáčení se na řece Chattooga utopilo 31 lidí, ve snaze zdolat jí po vzoru filmu.

Zdroj: IMDb a Empire May 2006

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s