Eden Lake ****

Posted: 10. 11. 2008 in film týdne

Film týdne (98)

Eden Lake

Nehodné děti

Steve (Michael Fassbinder) chce svou dívku Jenny (Kelly Reilly) překvapit nabídkou k sňatku během romantického víkendu u jezera Slapton ležícího mimo civilizaci. Jejich příjemné společné chvilky začne narušovat parta místních grázlů (což je ten nejmírnější výraz) s jednou holčinou a uslintaným čoklem. Jsou hluční, chovají se jako pánové všeho tvorstva a neradi vidí cizí návštěvníky. Ti zase neradi vidí je. Steve nesdílí oprávněný strach přítelkyně a protože nerad mlčí, zkusí dosáhnout konsenzu nejprve diplomatickou, posléze agresivnější cestou. Napětí mezi oběmi skupinami vyeskaluje po odcizení auta zamilovaného páru. Smrt na sebe nenechává dlouho čekat. Čas strávený v okolí jezera si budou zúčastnění spojovat s adjektivem „pekelný“. Jestli přežijí.

Pro horory, v nichž civilizované občany (případně teenagery) bez zjevné příčiny terorizuje skupina necivilizovaných násilníků, je příznačné situování na odlehlé místo uprostřed ničeho. Hrdinové Eden Lake jsou také odkázání sami na sebe, bez vyhlídky pomoci (což zlomyslně zdůrazňují záběry z helikoptéry), ale své životy si nezachraňují před někým/něčím vzdáleným lidskému druhu, právě naopak, ošklivě jim ubližují nedospělí spratci s jakýms takýms vzděláním a sociálním zázemím. Žádná rodinka kanibalů, kteří si šijí palčáky z lidského obočí. Mají normální oblečení, mobilní telefony a (co je nejhorší) jsou v partě, před kterou si neustále potřebují něco dokazovat.

Brett (Jack O’Connell), vůdce smečky, je sadistický manipulátor, který nehodlá promeškat možnost zjistit, co s člověkem udělá, když mu vnoříte kudlu pod žebra. Ve svém postavení nemůže couvnout, naopak cítí potřebu ponoukat ke stejným (zlo)činům ostatní. Odmítnutí není přípustné. Jako hlavní strůjce většiny násilí Brett dbá, aby bylo vše zaznamenáno na video. Nezaznamenané se nikdy neudálo. Z daného předpokladu vychází nejznepokojivější část celého filmu, jeho brutálně neuspokojivý závěr, kdy do hry vstupují rodiče (-oni to začali –a my to dokončíme). Svým vyzněním si Eden Lake nezadá s americkým The Strangers (v našich kinech jako Oni od 20.11.). Jsou pořád mezi námi, možná blíž, než si připouštíme. Třeba už stojí před dveřmi.

Všichni víme, že zemřít můžeme prakticky kdykoliv, hrůznost filmů jako Eden Lake tkví v posilování strachu ze smrti dlouhé a bolestivé, často umocněné neschopností pomoci od téhož bližnímu. Navozování nepříjemných pocitů zvládá debutující režisér/scénárista James Watkins s hladkostí profíka s mnohaletou zkušeností. Smyčku utahuje pozvolna, ale důkladně. Brutálními výjevy neplýtvá, každému z těch pár však věnuje speciální pozornost, takže je skoro cítíte na vlastní kůži (ten kontejner plný nejodpornějšího svinstva vážně smrděl). Film není postaven na šokujících scénách, které rychle odezní. Sílu mu dodává angažování diváka coby jedné z obětí. Jsme sami nuceni bojovat o přežití a v rámci toho se sami měníme ze štvance ve zvíře, což funguje i při vědomí, že se nám nic stát nemůže. Ti citlivější maximálně omdlí.

Mimořádně sugestivní je Eden Lake zásluhou věrohodné prezentace toho, kolik snese lidské tělo, hereckých výkonů „dětských“ herců a tím pádem též reálností veškerého dění. Věřím, že by parta puberťáků byla něčeho podobného schopna. Stačí si sem tam přečíst noviny, zpravující mnohdy o větších zvěrstvech. Nějaké – na pohled moc pěkné – jezero ve Velké Británii navíc není (fyzicky ani metafyzicky) tak vzdálené jako takový Texas. Horory o divných lidech z venkovského jihu (někdy z venkova obecně) jsou označovány jako hixploitation. Eden Lake by Britové nejspíš označili za „hillbilly horror“ („zálesácký horor“), ať tak či onak, v rámci nějakého subžánru patří tento film určitě k tomu nejlepšímu.

Vytknul bych nanejvýš mdlé rozpracování příčin dětské krutosti a sexuálního podtextu jednání. To první odkazy na Zjizvenou tvář, Bonnie a Clydea a neblahý vliv rodičů nezachraňují, nač ale chtít od chytrého hororu, aby byl hororem super chytrým, když svůj účel beztak plní. A to druhé by při zachování důslednosti tvůrců rapidně snížilo level „ukoukatelnosti“ pro většinu milovnic hororů, takže je nakonec vše v naprostém pořádku a nezbývá než věřit, že Watkinsův scénář k pokračování Pádu do tmy bude stejně precizní. Už se bojím.

Eden Lake (VB 2008)
délka 91 minut

režie a scénář: James Watkins; kamera: Christopher Ross; hudba: David Julyan; hrají: Kelly Reilly (Jenny), Michael Fassbender (Steve), Jack O’Connel (Brett)

85%

jak hodnotí jinde: ČSFD (79%), IMDb (6.8), RT (82%)

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s