Bigger, Stronger, Faster* *****

Posted: 6. 12. 2008 in recenze

Za co může Rambo

Musíš vyhrávat, být lepší, ještě lepší, nejlepší. Když vám tohle televize od raného dětství tlačí do hlavy, snadno nabudete přesvědčení, že lůzři nejsou ve světě žádáni. Druhé místo nikoho nezajímá. Buď všechno, nebo nic. Od dní, kdy jako nevyzrálé mládě hltal každé slovo, každý hrdinný čin Arnolda, Sylvestra a Hulka (s dobře šlechtěným knírem, nikoliv s nezdravě zelenou pokožkou), se odráží Christopher Bell, aby skočil ladnou šipku do vod anabolických steroidů a přitom vzedmul vlnu nepříjemně dorážející na svědomí celičké Ameriky.

Bell, sám bývalý uživatel steroidů, začíná s pátráním, proč lidé berou tyhle drogy, u svých dvou bratrů, neúspěšných wrestlerů. Pokračuje vystřízlivělým pohledem na nejdříve oslavované, posléze nenáviděné dopující sportovce a neopomíjí ani legislativní ošetření užívání nedovolených prostředků. Ze spousty informací, jež vytvářejí muskulaturu ústředního tématu, začíná pomalu vyplývat mnoho nemilých faktů.

Uměle přiživovaný kult dokonalého těla, výhody, která vám dle médií přinese věčné štěstí, slávu a bohatství, paralyzovala život nejednoho Američana. Stále doufají, že jejich šance přijde, ale ona už mezitím dávno v tichosti prošla kolem. K čemu je takový život, věčné čekání na Godota? Vypadá takhle americký sen? Jak těžké je odstřihnutí od aktivity, která vám pomohla vymanit se z role třídního otloukánka, dokazují oba Bellovi bratři. Svým blízkým slibují blízké ukončení, přitom nic ukončovat nechtějí. Protože je to ilegální, je to nutně horší než jiná droga, alkohol, jak absurdně pointuje dialog muž žijící v přesvědčení, že mu anabolika zabila syna. Jeden z četných důkazů pokrytectví, vlastnosti podezřele vysokého procentu občanů USA.

Styl, jakým Bell mixuje ukázky z filmů (do zajímavého světla staví kupříkladu proslavený projev George C. Scotta z úvodu Generála Pattona), výseky z televizních zpráv a rozhovory se zainteresovanými (těm jednoznačně kraluje jistý kongresman), na první pohled kopíruje bezvadně fungující manipulování Michaela Moorea. Ale zatímco Moore téměř každým ze svých dokumentů došel k jednoznačnému závěru – že americký koncern (Roger a já), americké střelné zbraně (Bowling for Columbine), americký prezident (Fahrenheit 9/11), americké zdravotnictví (Sicko) jsou špatné – Bell s nepatrně větším patriotismem vše šmahem neodsuzuje, je méně útočný a více přístupný protiargumentům. Označit anabolika za největší zlo by bylo jenom důkazem jeho vlastního pokrytectví. Ukazuje, proč anabolika ano, proč anabolika ne a stanovisko nechává na nás.

Považuji za úžasné, že mé jednoznačné „NE“ veškerému dopingu dokázal Bigger, Stronger, Faster* (ta hvězdička má své opodstatnění) učinit poněkud vrtkavým. Přiznávám, jsou v tom emoce, ale svou strukturou filmu, jenž chce dojmout – scény často podbarvuje hudba, zaangažování autora přesahuje dokumentární rámec – jsem to nebral jako nějaký podraz.

V samém závěru, tam, kde by Michael Moore vyrazil na zteč, Bell jenom smutně konstatuje, jak se věci mají a (nejspíš) mít budou. O happy end, bez něhož není americký film americkým filmem, neusiluje. Tón posledních minut jenom zdůrazňuje obsah klíčového sdělení – vyhrát, a nepřipustit si prohru není totéž. Což zdaleka neplatí jenom pro Spojené státy americké.

Bigger, Stronger, Faster* (USA 2008)
délka 105 minut

režie: Christopher Bell; scénář: Christopher Bell, Alexander Buono, Tamsin Rawady; kamera: Alexander Buono; hudba: Dave Porter

95%

jak hodnotí jinde: ČSFD (81%), IMDb (7.8), RT (97%)

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s