Po prvních epizodách

Posted: 8. 1. 2009 in TV

Jak jsem nastínil před týdnem, s novým rokem začíná v televizi spousta seriálů. Nyní zkusím shrnout své dojmy ze tří zkušebních vzorků zhlédnutých během včerejšího večera. Na úvod klasika vysílaná na ČT 2 nepochopitelně od desáté série (a pochopitelně po desáté večer): Hale and Pace. Asi dvacetiminutový blok drsných skečů svou „poetikou“ mnohým, třeba jemným propojením scének („trochu opepříme“), připomíná Monty Pythonův létající cirkus. Akorát je to méně absurdní a méně vtipné. Ze zvědavosti s čím se Gareth Hale a Norman Pace vytasí příště, určitě mrknu ještě minimálně na jednu epizodu.

Jako druhá byla v pořadí americká verze (herci i tvůrci jsou prakticky totožní) populárního britcomu Little Britain, uváděná na HBO Comedy pod prapodivným názvem Malá Velká Británie v USA. Nevím, v jakém duchu se nesl ostrovní originál, humor tohoto je však mimořádně drsný. Vážně mimořádně drsný. Invaze divných Britů do divných Spojených států má podobně jako Hale and Pace nesouvislou skečovou strukturu. Z důvodu, jež mi nejsou známy, ztvárňují všechny ženské postavy muži (transvestitizmus herců?) a mnoho vtipů se točí okolo lidské nahoty a pohlavních orgánů, převážně mužských (homosexualita herců?). Balancování na hranici dobrého vkusu není vždy moc šikovné a trapnost občas převážila nad vtipností, každopádně mi ta nestydatá drzost v boření všech myslitelných tabu (trochu ve stylu Borata) přišla mile odvážná. Druhý díl chci vidět taky, ač se během jeho sledování budu nejspíš trochu stydět.

Poslední z trojice seriálů má s dvěmi předchozími dosti společného. Také trvá slabou půlhodinku a taky nehledí na to, co je normálně považováno za slušené a přípustné. Druhá série těžce cynického Californication navazuje na vyměklý závěr série první, ale zároveň hned zkraje ukazuje, že Hank Moody (David Duchovny), byť usilující skoncovat s kouřením i nadměrnou sexuální aktivitou (k čemu ho přinutí spíše okolnosti), je stále v tom správném módu. Není to v žádném případě seriál postavený na ději, podstatné jsou Hankovy trapné eskapády (nesprávná vagína) a úžasně nekorektní hlášky (i když vinou dabingu ztrácejí část svého kouzla). Skvělý relax a neocenitelný vyprošťovák, přeženete-li to s filmy/seriály, jejichž producenti bedlivě hlídají, co postavy dělají a říkají.

Poznámku bych v takto seriálově naladěném příspěvku mohl věnovat ještě Zlatým šedesátým. První návrat do těchto let dal hodinový prostor Miloši Formanovi, který se projevil jako vynikající vypravěč. Osobně jsem víc ocenil formu než obsah, z devadesáti procent kopírující autobiografii Co já vím? Jenom mluvení a mluvení, sem tam nějaká fotografie nebo scéna z filmu. Proti invenčnějšímu přístupu (obávám se, že teprve u „pomalejších“ mluvčích vyjdou svízele tohoto formátu najevo) bych nic nenamítal, ale zase nechci hned zkraje mrčet, počin je to nadmíru záslužný.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s