Boy A *****

Posted: 3. 2. 2009 in film týdne

Film týdne (101)

boya

Umíme odpouštět?

Po čtrnácti letech vychází na svobodu. S jiným jménem, odlišným životním přístupem, dospělejší tváří, ale stejnou minulostí. Z Erica Wilsona, který se kdysi (údajně) spolupodílel na strašlivém činu, se stal Jack Burridge, perspektivní mladý muž. Nachází práci, nové kámoše a navazuje první vážnější známost. Jeho resocializaci koriguje Terry, sám řešící problém s nezodpovědným synem.

Sledujeme Jackovy první bázlivé krůčky po nelehkém návratu mezi „normální“ lidi. Zdá se, že bude vše v pořádku, Jack má přesto strach. Má zcela oprávněný strach z dávných událostí, na něž, jak správně tuší, ještě zdaleka všichni nezapomněli. Někteří zapomenout odmítají.

Hrdina stíhaný prohřešky minulosti již zaplnil dějovou prázdnotu nejednoho žánrového snímku. Většinou vyjde najevo, že buď žádný zločin nespáchal, anebo spáchal, aby zamezil zločinu horšímu, případně někomu zachrání život a z psance se stane miláčkem veřejnosti. Nežánrový Boy A na to jde jinak, je mnohem realističtější a ke společnosti kritičtější. Jackovu vinu nezpochybňuje, na druhou stranu jeho zločin ani explicitně nevyjevuje, takže jsme až do konce nuceni čelit nepříjemným pochybám. Co když vlastně vůbec nic neudělal?

Omezování scén hororovějšího ražení (ta nejpůsobivější se odehrává ve snu) filmu prospívá a posiluje jeho psychologickou věrohodnost. Vnitřní stav hrdiny nám krom tušeného přibližují pohyby kamery, vyvolávající v jednu chvíli nauseu z náhle nabyté svobody (diskotéka) a později prostou radost ze schopnosti normálně žít (zábavní park). Někdy od druhé poloviny jsme svědky Jackova pozvolného vytlačování mimo společnost, která ho nedokáže akceptovat. Příběh potom logicky vrcholí na samém okraji pomyslné, nyní i zhmotnělé propasti.

Svůj nelehký part pomaleji uvažujícího delikventa, jenž musí zároveň získávat divákovy sympatie, bravurně zvládnul na velkém plátně debutující Andrew Garfield (mohli jste ho vidět v Redfordových Hrdinech a zbabělcích). Ostýchavý způsob, jimž dává najevo své emoce, nám zprvu znesnadňuje lépe jej poznat, ale společně s flashbacky, kdy poznáme chlapcovo komplikované rodinné zázemí, a s jeho senzitivním přístupem k přítelkyni Michelle (důvěru vzbuzující „bílá velryba“ Kate Lyons) se před námi utváří nebývale komplexní „mapa“ Jackovy mysli.

Druhý režijní počin Johna Crowleyho je viditelně poučen z chyb Intermission, debutantsky přeplácaného přešlapování mezi drsným krimi a absurdní komedií. Boy A oproti tomu představuje pevně sevřený, nelítostný psychologický film s naprostým minimem úsměvných okamžiků. Lze jej stejně jako nedávný Control vnímat coby skličující drama jednotlivce, anebo jako mnohem víc skličující obžalobu celé společnosti. Ve svých „dokonalých“ životech máme často největší strach z chyb druhých. Co nám brání být k nim stejně shovívaví jako k těm vlastním?

Boy A (VB, 2007)
délka 100 minut

režie: John Crowley; scénář: Mark O’Rowe; kamera: Rob Hardy; hudba: Paddy Cunneen; hrají: Andrew Garfield (Jack Burridge), Alfie Owen (Eric Wilson), Katie Lyons (Michelle), Peter Mullan (Terry)

90%

jak hodnotí jinde: IMDb (8.0), RT (89%), ČSFD (85%)

Advertisements
Komentáře
  1. OLA napsal:

    Neda sa nez nesuhlasit, je to film, ktory zanecha nejaku stopu v mysli…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s