Ostře sledované vlaky

Posted: 23. 3. 2009 in klasika

„Pěkná prasárna“

Mezi vesměs kladně přijímanými snímky československé nové vlny náleží Ostře sledovaným vlakům výjimečné postavení z vícero důvodů. Tím nejpádnějším je bezesporu Oscar, po Obchodu na korze teprve druhý pro československou kinematografii. Čím si zrovna adaptace Hrabalovy novely vysloužila toto prestižní ocenění? Zkusme zapátrat, čím mohl film členy Akademie urazit, ale čím je naopak oslovil.

Energický start, kdy jsme monologem nejdůležitější postavy obeznámeni s ní i s jejími příbuznými, potažmo neuvěřitelnými příhodami, jež zažili, zasazuje film bez nadbytečných řečí do konkrétní doby a konkrétního místa. Svižné, výstižné a vtipné, jedním slovem neodolatelné a nadto přímo navazující na ráznou muzikou podbarvené úvodní titulky.

Příhody železničního eléva Miloše Hrmy jsou tragické i komické a na rozdíl od knihy vázané na pevnou, chronologicky vystavěnou dějovou kostru. Looser, který získá absentující sebevědomí a ve správnou chvíli se projeví jako hrdina, je poměrně žádaným artiklem. Navíc ho není problém vnímat jako zástupce celého národa, resp. té příznivější stránky národní povahy. Méně příznivou reprezentují všichni ostatní. Přednosta švejkovských proporcí si nechává kálet na hlavu (byť v doslovném významu jen holuby). Hubička svěřuje největší dílec zodpovědnosti Hrmovy, aby sám mohl dále pohoršovat počestné občany svými milostnými výstřelky.

Díky postavám vedlejším, jež nám mohou být vesměs lhostejné, vyniká tragikomičnost postavy hlavní, řešící s nenapodobitelnou bezelstností Václava Neckáře sympaticky banální problém, jehož podstatu metaforicky odkrývá náhle otevření dveří během milostné scény s Mášou, komičtější o ceduli „Za 5 minut hotové“. Místo prvního nezdařeného styku je sice následně zničené, vzpomínky na něj nikoliv. Pozdější návštěva lékaře, ztvárněného režisérem, vnáší do filmu zřejmý autobiografický prvek. Rada, aby mladý hrdina vyhledal zkušenější ženu, má (nejspíš nezamýšlenou) mimofilmovou vazbu na obdiv, s nimž Menzel vzhlížel k Věře Chytilové.

Zajímavé, obzvlášť pro americké publikum, muselo být pojetí erotiky – decentní, přitom provokativní a vzrušující. Proslulé fetišistické razítkování pozadí slouží hlavně k následnému rozběhnutí mravního soudu. Absurdita jeho pojetí jenom stvrzuje, že autor předlohy i režisér považují souzení věcí příjemných, intimních a společensky nezávadných za nesmysl (pohoršená Zdenčina maminka dokonce přeruší přelíčení s doznávajícím se vrahem). Neschopnost oddávat se jisté životní slasti nutí Hrmu hledat radu u paní přednostové, toho času nadívající krk kačera, což mladíka – opět nepřímou cestou – učiní mužem. Svou bezeslovnou radu tedy nalezl, akorát si již neuvědomil, že hlavně svou zásluhou.

Dřívější pokus o sebevraždu pro změnu staví do atypického světla jiné ožehavé téma – náboženství. Hrma ignoruje na zdi pověšený obrázek svatého, přesto jej nicméně zachrání zásah shůry: dělník na vysokých štaflích prorazí zeď do pokoje a zavolá pomoc. Jizvy na zápěstí Hrmovy později zachrání život, když je nakrátko „unesen“ nacisty. Co se stalo, stalo se, jedno čí zásluhou, ale jinak tomu být nemohlo.

Válečná tématika nejen obohacuje film o humánní náboj a demonstruje ohebnost lidské povahy, ale také umožňuje konfrontovat života neznalého hrdinu po lásce (poprvé německé jeptišky) také se smrtí (mrtví němečtí vojáci). Jde vlastně o pikareskní román na miniaturním prostoru. Všichni kolem Hrmy budí dojem lidí, jež kdeco ví a kdeco znají, přitom jsou jaksi zatuhlí, neschopní nějaké (neo)patrné aktivity. Miloš, doplácející neustále na hříchy druhých, musí všechno teprve poznat, vlaky kolem něj jen projíždějí a většinou mu ujíždějí, kterážto frustrace ústí v jediný statečný čin široko daleko (svým způsobem jde opět o egoistický úkon). Až smrt jej zbavuje „označkování“ místním nádražím.

Identifikaci kteréhokoliv filmu usnadňují emblematické záběry, v případě Vlaků to je především „ujíždějící polibek“ a Hubičkovo dýchnutí na razítko (razítkování by asi bylo vnímáno jako příliš vulgární). Kdo film viděl, tyto záběry jej okamžitě nasměrují správným směrem. A toho, kdo jej neviděl, též. Kolik dalších neanglicky mluvených oscarových filmů tohle dokáže?

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s