Wrestler

Posted: 15. 6. 2009 in film týdne

Iluze vítězství

Film, ze kterého na vás dýchne Nový Hollywood. Aronofsky se nevrací jenom před svou syntetickou Fontánu, ale mnohem dál, do sedmdesátých let minulého století, kdy „mainstreamový“ nutně neznačil „bez uměleckých ambicí“.

Wrestler má díky mimofilmovým skutečnostem (velký Rourkeův comeback) šanci oslovit širokou vrstvu diváků a současně nezůstává nic dlužen těm, kteří nechtějí jenom konzumovat, ale také si vychutnávat. Namísto vesměs preferovaných kuřecích nudliček pořádná flákota masa.

Smutný pád a pád (vzestup chybí) celoživotního bojovníka je zaznamenán s téměř dokumentaristickou autenticitou. Aronofsky nechává scény pěkně „doznít“. Často se mlčí. Slova byla vyplýtvána a prostor je vyhrazen naši empatii.

Kameramanka Maryse Alberti má na svém kontě mnoho dokumentů, což nejviditelněji prozrazuje „pronásledování“ postav, jež na kameru na rozdíl od běžných hraných filmů nečekají. Tento styl snímání asociuje také vstup wrestlerů do „bojiště“. Ironie obsažena v neustále připomínané různorodosti životních bojů (nelze rozlišit ty méně a více významné) doprovází Randyho nástup k novému džobu. Před zaujmutím pozice v supermarketovém oddělení lahůdek slyšíme povyk nepřítomných fanoušků. Začíná nové kolo.

Filmu s přehledem dominuje fenomenální Mickey Rourke. Odhaluje své tělo i nitro, nic neskrývá, vše dává všanc. Randy působí jako tank, kamkoli se hne, napáchá škodu. Pohyb zpět vyloučen, učiněné odčinit nelze. Stejně mu přejete úspěch, úspěch méně vylhaný než vítězství ve wrestlingu.

Ač by se něco takového nabízelo, do onoho všudypřítomného sportu film netepe a k jeho aktérům přistupuje smířlivě. Výměna tradičního boxu (Zuřící býk, Rocky, Nadmuté město) za moderní wrestling ale není beze smyslu. Falešné rány a jistota vítězství ze všeho nejvíc odráží vyměknutí hollywoodské kinematografie, tristní stav bývalých hvězd (dojemná autogramiáda) zase vypovídá o macešském chování filmových producentů vůči těm, kdo je vytáhli z krize.

O Randyho duševním rozpoložení hodně vypovídá již první záběr, kdy zmoženě sedí v rohu prázdné místnosti a následně dostává jedinou odměnu za zápas, jenž právě absolvoval – pár mizerných dolarů, kterých, jak se později dovíme, nemá dostatek ani na zaplacení nájemného. Prázdnota duchovní i materiální.

Ve slepé uličce se octl Randyho vztah k barové tanečnici Cassidy (Marisa Tomei s každou další rolí dokazuje, že Oscar za Mého bratrance Vinnieho v žádném případě nebyl nedorozuměním), která si po jistých zkušenostech drží muže (natožpak zákazníky) od těla a společnou řeč nedokáže najít ani s dcerou (rising star Evan Rachel Wood). Jakoby se najednou probudil do světa, kterému vůbec nerozumí a i když mu rozumět chce, druzí mu v tom nijak nepomáhají.

Svou jedinou zničující jistotu nakonec nachází uvnitř ringu, jehož účel zůstává po léta neměnný: nabízí divákům „reálné“ násilí. Ať v Karlových Varech, nebo od 9.7. (snad) v běžné distribuci, Aronofského emotivní exkurz do zákulisí často a bez rozmyslu odsuzovaného sportu byste si neměli nechat ujít. Po plně dokumentárním Bigger Stronger Faster* tu máme další zdůraznění trpké skutečnosti, že sebedestruktivní cesta je pro mnohé tou jedinou možnou. S pátráním po příčinách pak sice můžeme začít u jednotlivců, ale rozhodně bychom u nich neměli skončit.

90%

jak hodnotí jinde: ČSFD (85%), IMDb (8.4), RT (98%)

tržby

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s