Jezinky a bezinky *****

Posted: 21. 7. 2009 in klasika, recenze

Čelit smrti smíchem

Byl jednou jeden rozkošný domeček, hnedle vedle hřbitova, a v něm dvě hodné tetičky a jejich synovec, toho času Theodor Roosevelt. V ten den, na Halloween to bylo, se jejich druhý synovec s image věčného starého mládence zrovna čerstvě zasnoubil a synovec třetí, vzhledem nezdařená kopie Borise Karloffa, chováním něco mnohem horšího, zatoužil po domově. A neměl zábrany vzít s sebou strůjce svého ksichtu. Jediné, co by mohlo tuto rodinnou sešlost narušit, by byl nález nějakého umrlce. Ale ti jsou přeci všichni hluboko pod zemí… ač… možná… ne úplně všichni a ne až tak hluboko.

Vypadáte jako někdo, koho bych mohl potkat v džungli.

Chtěl bych tu hru o rodince, která bere vytahování kostlivců ze skříně trochu doslovněji, vidět na divadle. Abych si mohl potvrdit, že filmovou verzi Franka Capry nemůže nic překonat. Jakákoliv kombinace thrilleru, z něhož tuhne krev v žilách a ztřeštěné komedie pro mne představuje „must see“ pamlsek, ale tohle, to byla učiněná žranice. Jejím konzumentem chci být znovu a znovu a znovu, dokud mi ty mistrovské hlášky nezabarví krev do srandovna. Jako milovník všeobecně nemilovaných žebříčků neotálím s vyklizením první příčky v komediální TOP 10.

– Jak se jmenujete?
– Mortimer Brewster, obvykle. Ale dnes nejsem ve své kůži.

Cary Grant si natáčení s Caprou moc neužíval, necítil se být vhodnou volbou pro roli Mortimera, svůj honorář věnoval na dobročinné účely a v souvislosti s odkládanou premiérou filmu (z 1941 na 1944) dokonce vyjádřil přání, aby ten prokletý film někdo někde zašantročil a tím jej navěky skryl před bělmy diváků. Bohudík se nestalo a Grant se vážně nemá zač stydět, jeho vyjevené reakce na průběžně navyšovaný počet nebožtíků jsou jedinečné. Přehrává, ano, ale v intencích bláznivé komedie. Bláznivé pojetím i postavami. Ostatně, všichni jsme blázni, kterážto stará známá pravda film uzavírá. Představiteli Jonathana dávají scénáristé jeho podobnost s jistým slavným hororovým hercem (který navíc ztvárnil stejnou roli na divadle) pěkně sežrat, což jeho tváři nijak neubírá na děsivosti. Kumpán, plastický chirurg bez licence a dobré pověsti, byl pro Petera Lorreho příležitostí předvést svůj komediální talent. Ale nedobrý pocit z toho človíčka přetrvává. Měl „to“ prostě natrvalo vepsané do tváře. Obsazení by nebylo kompletní bez těch dvou postarších dam, které si čas mezi tlacháním nad kávou a cíděním starého porcelánu krátí mordy. Nenucenost, s jakou o této kratochvílí rozprávějí, z nich činí hvězdy večera, kdykoliv Grant kamsi odběhne.

V naší rodině je šílenství dědičné. Prakticky běžné.

Na film od člověka, který posléze (a po sérii válečných dokumentů) natočil něco pojmenovaného Život je krásný (1946), skrývají Jezinky a bezinky pod nevinnou slupkou atypicky morbidní jádro. Počet mrtvých převyšuje dvacítku (ať budeme, či nebudeme počítat toho postřeleného se zápalem plic), zdaleka ne všichni viníci jsou potrestáni a mráz běhající po zádech během několika scén dává zapomenout, že sledujeme komedii. Ani vtipy reprezentující ten nejčernější humor na druhou stranu nepohrdají dobrým vkusem a určitě pobaví i vaše rodiče (tetičkám raději nepouštět). Sotva je po pár úvodních minutách dožene – a nám umožní zorientovat se, kdo je kdo –, udržuje Capra se svými poblázněnými postavami tempo. A rozhodně se nespokojil s jedním dobrým umístěním kamery. Tu udržuje v pohybu a diváky zas v napětí nad tím, co se stane v příští minutě. Vzhledem k minimu prostředí (jeden a půl interiéru + hřbitov) a maximu slovního humoru Jezinky neskutečně frčí. Nejednou mi vinou smíchu nad vtipem předchozím unikl vtip stávající a jen tak tak jsem stihl ten nastávající.

Víte, pane Brewstere, momentálně je nedostatek Napoleonů.

Nenapadá mne absolutně nic, co by stálo za vytknutí, pouze mi většina současných komedií naráz připadá mnohem hloupější, pomalejší a strašlivě astenická, pokud jde o vtipy. Není to film, který by zastavil globální oteplování a pomohl vám překonat krizi identity, ale jestli se chcete pobavit jako králové, jako císařové, jako pánové celého světa, nečekejte. Jenom drobné varování: existuje vysoká pravděpodobnost, že pak už nebudete chtít vidět nic jiného.

Jezinky a bezinky (Arsenic and Old Lace, USA 1944)
délka 118 minut

95%

jak hodnotí jinde: ČSFD (86%), IMDb (8.1), RT (90%)

Advertisements
Komentáře
  1. OLA napsal:

    Je to fakt super prazdninova komedia, plne suhlasim s hodnotenim…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s