Archiv Červenec, 2012

Kdo chce zabít Jessii?

Posted: 16. 7. 2012 in klasika, recenze

„Jeden svět nestačí“, pravil titul v pořadí devatenáctého dobrodružství Jamese Bonda. Tvůrci české komedie Kdo chce zabít Jessii? se rozhodli rodinné motto agenta 007 přeměnit ve (filmovou) skutečnost. Do akce zapojují světy rovnou tři (přednormalizační realita, komiks, sny).

Vysvobození Beránka, ale i dalších postav z šedi nevýrazných životů příznačně (a provokativně) představuje zhmotnění původem amerického snu. Valnou část následujícího děje zabírá mírně chaotické lovení a následné likvidování těchto snů příslušníky státní bezpečnosti a docentkou Beránkovou, ztělesňující tu nejtupější státní demagogii. Významová propojenost s dobou svého vzniku je patrná. Pro sny a snění není v daném světě místo.

Supermana, Pistolníka a křehkou krásku Jessie můžeme vnímat jako tři reprezentanty americké kultury. Film mimoděk dokazuje neslučitelnost této kultury s kulturou středoevropskou, konkrétně československou. Oba pánové se projevují jako nevycválaní hrubiáni, kteří si neváží majetku a nechovají žádnou úctu k ženám. Nemají zábrany klít před mládeží a pohrdají autoritami. Do světa pořádku vnášejí chaos.

Jessie sice rovněž zamotá hlavu nejednomu příslušníkovi veřejné bezpečnosti, ale v zásadě se chová mnohem ukázněněji, což vede k její asimilaci. V poslední scéně se vzdává své komiksové řeči a stává se z ní oddaně milující občanka Československa. Superman mizí dobrovolně. Amerika prohrála.

S tím, jak elementy komiksového světa hlouběji pronikají do světa nekomiksového, racionalita jde stranou a postavy jakoby začínaly podléhat zjednodušenému komiksovému uvažování. Proměna Kdo chce zabít Jessii? v crazy komedii se všemi náležitostmi tím pádem proběhne až kvůli této konkrétní příčině. Drtivá většina bláznivých situací pramení v užívání logiky jednoho světa v rámci světa jiného: sebevětší objekt smí být použit jako zbraň, každé výše položené místo dobře poslouží k úniku a zástupci zákona v patách nepředstavují žádný trvalejší problém.

2D bubliny s textem do trojdimenzionálního světa nezapadají, což autoři využívají v řadě gagů. Tato komunikační bariéra se jeví být největší překážkou ve vztahu Beránka a Jessie. Ale po počátečních neshodách nakonec, jako mnozí milenci před nimi i po nich, naleznou společnou řeč. Z genderového hlediska nepřekvapuje, že se žena musí přizpůsobit partnerovi. Bráno z praktického konce, není důvod, aby svůj způsob dorozumívání měnil Beránek, jehož řeči Jessie rozumí.

Vynález na vizualizaci/zhmotňování snů ani anti-gravitační rukavice by samozřejmě nikdy fungovat nemohly, přesto v případě obou vědců představují klíčové objekty na jejich cestě za seberealizací. Šanci dosáhnout v reálném světě socialismu úspěchu má tudíž, ironicky, leda ten, kdo dokáže šikovně využít možností světa jiného.

Kdo chce zabít Jessii?
ČSR, 1966, 80 min
R.: V. Vorlíček; s.: V. Vorlíček, M. Macourek; k.: J. Němeček; h.: S. Havelka
H.: Olga Schoberová, Dana Medřická, Jiří Sovák, Juraj Višný, Karel Effa, Jan Libíček ad.

Reklamy