„Je to čistě plutonický vztah“
Bondovo rodinné motto v titulu naštěstí neznačí směřování série k rodinné zábavě, i když rodina tentokrát dostane více prostoru než obvykle. Rodinný sentiment činí zranitelnější agentovu nadřízenou M, která se stejně jako celé vedení MI6 ocitá v ohrožení. Zpřetrhaná rodinná pouta jsou motivací pro Elektru, po Paris ze Zítřku další zápornou ženskou postavu, jíž se tvůrci poněkud nesmyslně rozhodli dodat existenciální rozměr. Záporákům je paradoxně věnováno více péče než Bondovi, kterého si tvůrci troufli vážněji „prohloubit“ teprve v Casinu Royale. Prozatím se musíme spokojit s drobty jeho minulosti (třeba právě ono titulní motto).
Poté, co se s Bondem, respektive celou franšízou stylově rozloučí Desmond Llewelyn alias Q, zástupná otcovská postava, zbývá Bondovi už jenom přísná, mnohem méně hravá náhradní matka v osobě M („Bond je nejlepší, ale to mu povídat nebudu“), která mu bude nově také otcem (a nejde o narážku na ostrý kukuč a krátký sestřih Judi Dench). Když se i ona ocitá v ohrožení, získává na významu rodinný motiv – aby se nestal úplným sirotkem, bude muset vynaložit veškeré úsilí k zachránění poslední jím víceméně respektované autority.
K těmto psychoanalytickým rozborům film nevybízí, spíše nedává moc na vybranou, čím jiným se během zdlouhavých, zbytečných, ale naštěstí ještě více rukodělných než počítačově animovaných akčních scén zabavit. Zejména jejich vinou je Jeden svět dramaturgicky notně rozvolněný (a teď si akčně zalyžujeme).
Vysokou míru konstantnosti neprojevuje ani tón filmu. Někdy příliš vážný (Elektra a Renard), někdy příliš nevážný (roztržitost Johna Cleese), někdy hraničící s parodií na béčkové horory (bolest necítící Renard si jako správný zosobnitel ďábla vyřizuje účty v jeskyni plné plápolajících ohňů). Od začátku do konce je spolehnutí na Bonda, vtipného a šarmantního, přiměřeně poťouchlého, ať už pálí suché hlášky v Baku, Bilbau nebo jiné z exotických lokací (rozpoznatelných nově zásluhou zeměpisných titulků), jejichž krásy jsou dávány na odiv podobně, jako budou v Dnes neumírej před objektiv tlačeny technologické hračičky.
Hned následující bondovkou tak tvůrci naštěstí i naneštěstí (podrobněji příště) předvedli, že pokojné spočinutí u zaručených bondovských ingrediencí bylo jen dočasné. Film si oproti jeho předchůdcům dává méně práce se zastíráním faktu, že série stále funguje (jinými slovy vynáší) díky v jádru neměnnému vzorci.
Předtitulková akce. Bond. James Bond. Hodná a zlá žena, přičemž s první Bond souloží krátce po začátku (aby za to dotyčná mnohdy zaplatila životem), zatímco druhou si musí svou ochranitelskou povahou získat. Představení nové výbavy z laboratoře Q. Infiltrace do padouchova prostředí, nejprve oficiální, poté tajná. Zabiják pověřený vaporizací Bonda. Zajetí bonda a bondgirl. Padouchův monolog, v němž před zastřelením Bonda vyzradí detaily svého maniakálního plánu. Dechberoucí padouchovo doupě, které v závěru vyletí do vzduchu. Martini. Protřepat, nemíchat. Chceme vidět zas a znovu totéž. Stejně jako malé děti, s oblibou dokola poslouchající tytéž pohádky.
Jeden svět nestačí a sérii nijak zásadně neobohacuje, přesto pobaví stejně, jako na veřejnosti vystupuje jeho režisér Michael Apted (1) – decentně.
Padouch: 6
Úvodní titulky: 7
Padouchova pravá ruka: 6
Hračičky: 7
Bondgirl: 5
Hlášky: 6
Film: 70%
_________________________________________
1) v době natáčení osmapadesátiletý pán
O filmu 