Dostaňte agenta Smarta

-23, já z tebe budu mít smrt
-Stačí říct

Původně zamýšleným filmovým představitelem agenta s povolením chovat se jako vůl byl Jim Carrey. Psal se rok 1998 a z nápadu oživit na velkém plátně populární špionážně-parodický seriál Get Smart prozatím sešlo. O deset let později byl do role Maxwella Smarta vybrán Steven Carell, který je Donu Adamsovi ze seriálu nejen vzhledově podobný, ale také si zdárně osvojil jeho gesta.

Coby konzultanti na Dostaňte agenta Smarta (1) spolupracovali Mel Brooks a Buck Henry, což se bohužel projevuje méně, než by si fanoušci seriálu nepochybně přáli. Narážek pro zasvěcené bylo do filmu poschováváno poskrovnu. Pár technologických hračiček, příznačně umístěných v muzeu, vlezlá ústřední hudební melodie, jména postav a organizací, pro které pracují. Otevřeněji jsou parodovány bondovky (2), z nichž Smart pravděpodobně načerpal valnou část svých fíglů. Neuvědomuje si, že sám je svými metodami dál než agent 007: na rozdíl od Jamese „svaly především“ Bonda ví, jakou cenu mají informace a právě je využívá coby zbraní k ochraně vlastního života.

Beze změny zůstala jména, nikoliv charakteristiky postav (3). Zatímco na Smarta se ostatní nadále mohou bezezbytku nespolehnout, agentka 99 ke svému novému parťákovi rozhodně s úctou nevzhlíží a její vedlejší misí není políbit ho (4). Teprve v závěru ustane jejich „buddy movie“ popichování a dojde k onomu klišovitému přeskočení jiskry. Tento dějový vývoj, společně s faktem, že analytik Smart teprve musí získat agentský status (5), vybízí vnímat film, třebaže zasazený do současnosti, jako prequel seriálu. Uvedené klasifikaci ovšem neodpovídají narážky na staré studenoválečné časy, kdy bylo snazší padouchy, o nichž nikdo nepochyboval, že jsou padouchy, jednoduše vyhodit do luftu.

Film opakovaně a vědomě upozorňuje na proběhnuvší společenské a politické proměny. Politická satira v něm obsažená je přímočařejší než v seriálu, přesto se trochu bije s typem humoru, jenž snímku dominuje. Situační komika funguje, pokud netěží z těl herců. Totéž platí pro humor konverzační. Vtipkování o nadměrných tělesných proporcích a svobodě, jež pohlavnímu orgánu poskytuje ten který druh spodního prádla, působí jako kocovina. Úlohu vyprošťováku naštěstí plní vtipy vyšší cenové kategorie, jež pro své balancování na hraně trapnosti přesto nesednou každému (míním ony momenty, kdy někdo něco řekne, pak chvíli přemýšlí, jestli neřekl naprostý nesmysl a nakonec usoudí, že asi ne).

Těsně pod hranicí přehrávání své herectví dokázal udržet Carell, vtipný nejen svými činy a hláškami, ale také výrazem, podle něhož si ani neuvědomuje, jak absurdně jeho výroky zní. Smartova přední neschopnost, odbíhání od tématu, by se dala vztáhnout na celý film, který tak činí někdy v prospěch, někdy v neprospěch celku.

______________________________________________________________

1) český distributor se nenamáhal vymyslet název stejně dvojznačný jako originální Get Smart
2) např. souboj ve vzduchu s padouchem, který připomíná Jaws(e)
3) z těch známých nechybí ani agent 13, jehož kratičkému výstupu dodal existenciální nádech Bill Murray
4) naopak ho provokuje líbáním druhých
5) a jeho pes Tesák je teprve mazlivým štěnětem

Chobotnička 007×013

„To je sexuální diskriminace. Tam se rozhodně musím podívat.“ (poté, co se Bond dozví o ostrově obývaném výhradně ženami)

Natáčení bondovky s „nešťastným“ pořadovým číslem 13 postavilo studio MGM před dvojitou výzvu. Muselo divákům nabídnout velkolepější podívanou než Warneři s Conneryho trucprojektem Nikdy neříkej nikdy (akční scény jsou následkem toho lehce přepísknuté) a zároveň zamaskovat, že Moore ve své roli už poněkud přesluhuje. Scenáristé ovšem namísto maskování zvolili přesně opačný postup, na Mooreův věk upozorňují, dokonce si z něj utahují (a to ironicky nejvíce ve scéně, kdy z něj udělají klauna). Bondovu věku se vysměje parta mladých v moderním sporťáků, na jeho kondičku v závěru naráží i bondgirl.

Mooreovi v utáhnutí penězi napěchovaného spektáklu příliš nepomáhají padouši ani bondgirl. Nejspíš aby tolik nevyniklo, že Bond by měl trávit čas raději lehkou turistikou, stojí po jeho boku po Muži se zlatou zbraní opět osvědčená a rovněž zestárnuvší Maud Adams. Jeden z požadavků na každou novou bondovku, totiž nabídnout lačnému zraku divákovu čerstvé maso, tím nebyl splněn. Zlosyn Kamal Khan je pouze slizce snobský, ale jinak nevýrazný a hravě by ho zastínil snad ze sovětské oceli kutý generál Gogol, který se při proslovech o zavšivených kapitalistech vždy tak rozlítí, až z toho stylově zrudne. Postava hraná charismatickým Stevenem Berkoffem byla ale hrubě nevyužita (dokonce jej ze světa nesprovodí samotný Bond). Přítomnost Kabira „Sandokana“ Bediho s náměsíčným výrazem je už jenom takovou drobnou kuriozitou navíc.

Třebaže Bond zprvu navazuje na Jen pro tvé oči a před okamžitou střelbou preferuje starosvětský sběr dat (čili stealth akce), film se postupně zvrtne v další velkohubou akční ptákovinu, ozvláštněnou alespoň tím, že hrdinovi v odstranění padoucha vydatnou měrou pomáhají pohybově zdatnější ženy, z nichž výjimečně žádná nestojí proti Bondovi – že by konečně emancipace, nebo naopak naplnění šovinistova snu o ideálním světě?

Skromnost Chobotnička neprojevuje ani ve výběru lokací, jimž vévodí Indie. Indie v bondovsky turistickém pojetí samozřejmě znamená Taj Mahal a hodně různých zvířat, která Bond poznává na vlastní kůži („Odsyč“) a za něž se s fetišistickou potěchou vydává (gorilí, krokodýlí převlek). Spíše než abyste jej brali vážně, přejete tomuhle Bondovi zasloužený odpočinek. Kdyby, s dohasínající jiskrou v oku, sám nedával najevo, že mu ujíždí vlak (v jedné scéně doslova), bylo by sledování filmu stejně úmorné, jako bylo pro Moorea natáčení těch pár rychlejších scén, kdy za něj nezaskakují dublové.

DVD
Pár krátkých záběrů z kamerových zkoušek, označených James Brolin Original Screentests, je dobrým důvodem, proč být rád, že přesluhující Moore v roli ještě na jeden film zůstal. Jistě, na prostoru pár minut toho moc nevykouzlíte, ale stejně – ten chlap nemá absolutně žádné charisma, jenom vypracovanou postavu.

Titulky: 6
Zlosyn: 5
Bondgirl: 6
Hračky: 6
Hlásky: 6
Poskok: 5

Film: 75%

Get Smart

Dříve než začal režírovat vlastní komedie (1), psal Mel Brooks scénáře pro televizní filmy a seriály. Společně s Buckem Henrym, známým hlavně díky pozdějšímu účinkování v Saturday Night Live (2), stvořili postavu přirozeně nešikovného agenta Maxwella Smarta. Jména obou mužů najdete v titulcích všech 138 epizod seriálu vysílaného na televizních stanicích NBC a CBS (poslední série) v letech 1965 až 1970.

Inspirací byly tvůrcům první tři bondovky (Dr. No, Srdečné pozdravy z Ruska, Goldfinger) i jiné víceméně seriózní špionážní thrillery, ale rovněž první dva filmy s inspektorem Clouseauem (Růžový panter a Komisař Clouseau na stopě). Dojem originality tento v zásadě parazitní počin – což je ale většina parodií – zdárně vytváří díky nenapodobitelné postavě agenta Smarta, lapajícího padouchy zločineckého spolku KAOS pod naprosto nevýjimečným číslem 86.

Třebaže Smart pracuje v seriózní organizaci CONTROL, podobné americké CIA, svou neschopností se nechtíc stává sabotérem vlastních misí a primárním zdrojem humoru. Myslí si, že ví všechno – my víme, že neví nic. Smích se mísí s lítostí, čirý slapstick se slovním humorem. Heslem každé epizody, každého úkolu, jemuž agent čelí, by mohlo být slovo „nepatřičnost“. Zachraňování unesených vědců a rozplétání záhady Indiánů vyhrožujících naváděnými raketami si žádá kompetentní osobu, tedy někoho docela jiného než je neschopný Smart. Jeho jedinou zvláštní schopností je být nápadný v situacích, které si žádají opak.

Vzhledem k žánrovému zařazení mezi ztřeštěné, s parodií spřízněné komedie, je třeba přijmout, že Smartovým schopnějším kolegům, kteří přinejmenším tuší, co se kolem nich odehrává, viditelně nečiní problém pracovat s lidstvu nebezpečným blbečkem. Agentku 99, které Smart ne a ne opětovat polibek (3), si zahrála dřívější modelka a pozdější televizní herečka Barbara Feldon, agentova šéfa Edward Platt, který ztvárnil menší role v Rebelovi bez příčiny nebo v Na sever severozápadní linkou. Minirolička agenta 44, schovávajícího se v útrobách těch nejméně pohodlných objektů, připadla Victoru Frenchovi, kterého pravděpodobně nebudete znát z tuctu bezvýznamných seriálů.

Úspěšných pět sezón seriálu Get Smart nesvědčí jenom o touze dobových diváků po dobrodružstvích tajných agentů (k nimž Smart představuje stejně vítanou antitezi), přítomných tehdy na televizních obrazovkách díky sériím I Spy, The Avengers, The Saint (s pozdějším Bondem Rogerem Moorem) nebo The Man from Uncle – poslouží rovněž coby indicie o měnícím se statusu televizního média (4). Už ne jenom mýdlové opery pro ženy v domácnosti a neškodné sitkomy, přípustná je i satira, místy politická (hrátky se zbraněmi hromadného ničení), a podvratnost, projevující se například kombinováním žánrů (western a studenoválečný thriller).

Těžko tomu dnes uvěřit, ale převážně do interiérů situovaný Smart měl na svou dobu okázalejší rozpočet než standardní televizní strava. Každá epizoda začíná stejně jako bondovky předtitulkovým prologem, téměř každá se odehrává v odlišném prostředí, k chytání cizokrajných padouchů i k pouhé komunikaci v centrále CONTROLu jsou využívány technologické hračičky a některé scény bychom po výrazné redukci cinefilních nároků dokonce mohli označit za akční.

Agent s krycím číslem 86 se vrátil ještě pětkrát. Třikrát s tváří Dona Adamse. V celovečerním propadáku Nahá bomba (1980), televizním filmu vydaném u nás na videu pod názvem Nejtajnější agent (1989) a v brzy ukončené snaze oživit po třiceti letech původní seriál (Get Smart, 1995). Jednou si Smarta zahrál Dona Adamse zdatně napodobující a přitom svůj zůstávající Steve Carell v nad očekávání chytré komedii Dostaňte agenta Smarta (2008), které časem brzy budu věnuji samostatný text a která by se mohla dočkat pokračování (5). Zatím posledním smartovským příspěvkem byla spin-offová výplň odpoledního programu kabelových televizí Dostaňte agenty Bruce a Lloyda (2008).

(1) První byli Producenti v roce 1968. Za scénář k nim dostal Brooks Oscara.
(2) Podíl má rovněž na scénářích Absolventa, Hlavy 22 a Co dál, doktore?
(3) A tím dospět, což pro sérii založenou na protagonistově infantilitě samozřejmě není žádoucí.
(4) Řada režisérů Nového Hollywoodu se nepřekvapivě rekrutovala z televizních řad.
(5) Původně bylo ohlášeno již na letošní rok, momentálně není známo, kdy a zda vůbec se začne točit.

Jen pro tvé oči 007×012

„Jen pro Tvé oči“

Přesně jak je v řadě komentářů i v dokumentu o natáčení zmíněno – James Bond se z oběžné dráhy vrátil na zem a ke svým špiónským kořenům. Doslova domů, do Evropy, ve které se celý film odehrává. A absence exotičtějších lokací filmu, soustředěnějšímu na napínavost nezahlceného vyprávění (kdo je vlastně padouch?) a realističnost akce, na atraktivnosti nijak neubírá.

Soustředěnějším se stal také Bond, odolávající krom jedné hraběnky (jež za sex zaplatí životem) až do tradičního milostného epilogu půvabům všech přítomných dam, na nichž se nově dopouštějí fyzického násilí jen padouši. Sympatické rovněž je, že v příběhu tentokrát nejde o atomové bomby a vyhlazení lidstva, ale „jen“ o kódovací přístroj.

Leitmotivem filmu je pomsta. Bond v úvodu konečně dostane možnost pomstít smrt své zesnulé manželky a jednou provždy odstraní Blofelda. Z tohoto důvodu má nejspíš pochopení pro mstivou náladu Meliny, která je v podání francouzské modelky Carole Bouquet sexy, s kuší dvojnásob. Dvojnásob vedle mladinké (23) bondgirl také vyniká Mooreův pokročilý věk (53). S vráskami jako kdyby zmoudřel, proměnil se ze svůdce v patrona, utěšitele a rádce. Dočasně, jak ukáže následující, opět více komediální Chobotnička.

Během natáčení akčních scén jako obvykle nasazovali životy špičkoví kaskadéři, což je znát a mrazí z toho v zádech (krkolomné horolezectví). Dynamiku přehledných honiček posiluje hudba, přecházející dle potřeby od tónů thrillerovějších k tónům komediálnějším, které – oproti Moonrakerovi – nikdy nepřeváží.

Ubylo technických vychytávek, Bondův automobil je vtipně vyhozen do luftu hned zkraje a také po následující minuty musí 007 musí více spoléhat na vlastní vynalézavost a hezky po macgyverovsku improvizovat (tkaničky do bot). Provedení závěrečného přepadu připomíná klasickou válečnou akci Orel přistává. Namísto ohromných výbuchů je upřednostněna tichost. Takto si představuji práci agenta Jejího veličenstva.

Jen pro Tvé oči je jednou z nejlepších bondovek díky náladové vyrovnanosti, akční přesvědčivosti a Bondovi přepnutému do pracovnímu módu, jakkoli si nezapomíná užívat svých oblíbených kratochvílí (lyžování, potápění, kasino, dobré jídlo a pití). Jediná nepatřičná scéna přichází až v samém závěru, který je prvoplánovým výsměchem Margaret Thatcherové.

DVD
Na bonusovém disku si můžete pustit videoklip k titulní písni Sheeny Easton, což pro každého zřejmě nebude ten největší tahák, ale sám mám pro ten song iracionální slabost.

Titulky: 7
Zlosyn: 7
Bondgirl: 7
Hračky: 5
Hlásky: 5
Poskok: 5

Film: 80%

Začátek konce?

Dlouho jsem si nedovedl představit, že bych za ceny BR titulů pěl ódy na jiný než zahraniční e-shop. Během minulého týdne nicméně došlo k úkazu stejně vzácnému jako akční scéna ve filmu Andreje Tarkovského. Rovnou několik tuzemských e-shopů zařadilo do své nabídky přes dvě stě (cca 250) blu-ray filmů za cenu pod tři sta (299,-, s výjimkou filmcity, kde cenu stlačili o dalších deset korun). Žádné obskurní béčkové horory na discích zbavených všech nadstandardních funkcí, ale víceméně kvalitní filmy velkých studií z dob nedávno i dávněji minulých, s referenční audiovizuální kvalitou a kupou bonusů. Lacinější kousky sice nechybí, ale rozhodně nepřevažují. Do akce, omezené vyprodáním zásob, se zapojily následující e-shopy:

• http://www.dvdsvet.cz/
• http://www.filmcity.cz/
• http://www.filmarena.cz/
• http://www.dvd-premiery.cz/

(o dalších nevím)

Z bohaté nabídky filmů bych vyzdvihnul alespoň ty, s jejichž koupí jsem sám dlouho neváhal vzhledem k osobním filmovým preferencím i „ne-až-o-tolik-nižším-cenám“ týchž disků na mém oblíbeném britském shopu thehut (v případě všech bondovek, Stůj při mně, Mostu přes řeku Kwai a možná i dalších titulů je tam cena dokonce vyšší, MASH v Anglii zatím nevyšel):

• 500 dní se Summer
• Krotitelé duchů
• Marley a já
• MASH
• Stůj při mně
• Za zvuků hudby (2 disky)

Za zmínku dále stojí např. Zombieland, Bohémové, Divoké vlny, Černý jestřáb sestřelen, Dr. Divnoláska, obě Francouzské spojky, Glory, Hellboy, Malá Miss Sunshine, Život Briana, Na Hromnice o den více, Nebezpečná rychlost, Na pokraji slávy, Planeta opic, Přichází satan!, Půlnoční expres… ač mnohé z nich thehut nabízí za šest sedm liber – záleží, kolik jste si ochotni připlatit za české titulky.

Jestli půjde jen o jednorázovou akci, nebo o náznak nového směru, nové a rozumnější cenové politiky, ukáže čas – a pochopitelně též úspěch/neúspěch tohoto odvážného kroku do zatím neprobádaných houštin.

________________________________________________________________________
aktualizace: nově se do akce zapojil také http://filmopolis.cz/

Moonraker 007×011

„Myslím, že je čas vrátit se domů“

Jedenáctá bondovka není totální neúspěch, jak se o ní traduje, je jen velmi, velmi nevyrovnaná. Baladický titulní song pramálo odpovídá tomu, co následuje. Co následuje?

• Bond na centrifuze, ze které když vyleze, vypadá agent 007 jako kdyby strávil noc ve společnosti tvrdého alkoholu.
• Akční scény, které jsou víc o přidružených gazích než o akci samotné (ukřičený souboj s maskovaným bojovníkem připomíná Clouseaovo blbnutí s Katoem).
• Atmosférický úžasně výživná scéna s dívkou utíkající lesem před dvěma krvelačnými psy. Vhodná do hororu, nevhodná do filmu, který se odmítá brát vážně.
• Album idylických pohlednic z romantických Benátek. (Protože Benátky jsou ve filmu vždy romantické, stejně jako je Brazílie vždy Rio de Janeiro.)
• Westernové klusání jihoamerickou stepí s hudbou (jako) ze Sedmi statečných.
• (Ne)nápadný product placement (obzvlášť jistý sladký nápoj a jistý japonský výrobce hodinek).
• Dlouhé a pomalé vesmírné sekvence, během kterých bychom zřejmě měli obdivovat, kolik peněz bylo do filmu nasypáno.
• Imbecilní romantickou vsuvku s nakonec dětsky neškodným Jawsem a jeho novou známostí.
• Po vesmírné poezii následuje opulentní laserová show.

Moonraker nabízí fůru atrakcí, jenom je nedokáže vyladit, aby jedna nepůsobila vedle druhé rušivě.

DVD
Slabší není jen bondovka, ale i bonusová výbava disku, ze které mne nejvíce, ovšem nechtěně, pobavil třičtvrtěhodinový dokument o natáčení. Nevidět předtím film, skoro bych ze superlativů tvůrců podlehnul dojmu, že dali vzniknout sci-fi s nejrevolučnějšími speciálními efekty od 2001: Vesmírné odysei.

Padouch: 6
Bondgirl: 6
Titulky: 6
Poskok: 5
Hlášky: 6
Vychytávky: 6

Film: 65%