Archiv Červen, 2010

Zkurvené Bruggy

Posted: 25. 6. 2010 in aktualitka, TV

Těch pár let v roli nikoli jen příležitostného televizního diváka mne naučilo, že filmy v původním znění s titulky lze v zásadě spatřit pouze v pondělí na HBO, občas na Cinemaxu a ve Filmovém klubu ČT2. Když jsem před několika týdny ve čtvrtek večer zapnul televizi, abych na dvojce sledoval Velkou Iluzi, řazenou kritiky i filmaři mezi nejlepší filmy všech dob, český dabing mne překvapil velice, velice nemile. Naděje, že šlo o ojedinělý úlet, vzala za své, když ČT dabingem zprznila jinou francouzskou klasiku, Pépé le Moko. Opět večerní Filmový klub, nikoliv dopolední filmové návraty pro pamětníky. Vypadá to, že dabingu během příštích týdnů neunikne ani americké nezávislé drama Už tady nežijeme, onou příslovečnou poslední kapkou, která mne přiměla k napsání tohoto nakrknutého příspěvku, byla nicméně včerejší dabingová poprava černé komedie V Bruggách. Film, jehož humor je z 90% slovní (taky že jej napsal divadelní autor), jehož mnohé vtipy stojí na různých přízvucích postav a v němž Ralph Fiennes kleje dokonale nenapodobitelným způsobem. Zároveň se vskutku nejedná o mainstreamovou komedii, jež by oslovovala výhradně diváky štítící se písmenek. Nejvýstižněji tento akt postihuje hláška z filmu samého: zkurvené Bruggy. Za ospravedlňující rozhodně nepovažuji skutečnost, že uvedené filmy měly dabing z dřívějška (možná s výjimkoku Pepého) čili s ním nebyla práce navíc. Komu vychází ČT dabingem vstříc? Lákají nyní klubové filmy i diváky, kteří jimi dříve opovrhovali, resp. dozvědí se oni vůbec o tom, že jsou tyhle filmy dabované? A bude hůř?

Reklamy

Zelená zóna

Posted: 22. 6. 2010 in recenze

NO SUBJECT

Nový film Paula Greengrasse (Let číslo 93, Bourneovo ultimátum) je sice zasazen do Iráku 21. století, ale namísto oblíbeného řešení symptomů se vrací k příčinám války v dané zemi.

Důstojník americké armády Miller (Matt Damon) by rád věřil, že střílí za tu správnou stranu. Důkazy v podobě zbraní hromadného ničení mu k tomu zatím chybí. Následování instrukcí nadřízených dlouhodobě nenese žádné ovoce. Pomocnou ruku Millerovi nabídne agent CIA (Brendan Gleeson), který zatím jenom tuší, co vláda Spojených států tehdy již věděla.

Neboť knižní předlohu napsal žurnalista, nepřekvapivě se v příběhu našlo místo i pro novinářku (Amy Ryan), která je přesvědčena, že sleduje správnou stopu. Akorát věří nesprávným lidem.

Návrat k sedm let staré kauze filmu neubírá na aktuálnosti. Šlo o jedno z nejvýraznějších užití „triku“, k jehož opakování dochází dodnes. Informace různého významu a různého původu se valí odevšad. Jedna přebíjí druhou. Není čas každou ověřit. Stačí mezi ně ve vhodný okamžik přihodit lež a dlouho zamčené dveře rázem zejí dokořán. Jak utrousí jedna z postav, „informace jsou problém“.

Zelená zóna se drží reálného podkladu, historii nevykládá po svém a tím pádem nemůže nabídnout příliš šokující zvrat. Napínavou akční podívanou každopádně ano.

Film disponuje většinou atributů kinetického thrilleru, ale v některých ohledech se konvencí žánrů nedrží. Minimálně třetinu děje trvá, než dojde k nastolení konkrétního Millerova cíle. Do té chvíle se hrdina plněním dílčích úkolů snaží marně dobrat alespoň jakési povšechné pravdy. Ze světla zachází do stále větší tmy. Úplně jasno má až v přehledném posledním záběru.

Jasně definován není ani antagonista. Záměry každé z postav odpovídají její nátuře. Na absolutní dobro ani absolutní zlo se tentokrát nehraje. I Millerův hon za spravedlností je těsně před koncem zrelativizován. Spravedlnost bere do rukou ten, komu v dané době a dané zemi skutečně náleží.

Millerova psychologie není vykreslena s kdovíjakou péčí. Je definován činy. Prakticky nemáme možnost poznat ho mimo akci. Zajímavá jeho akce začne být, když přestane poslouchat rozkazy a sejde z cesty. Napsáno polopaticky, začne samostatně myslet. Tady už se dostáváme blíže bourneovským vodám, kdy odhodlaný profík o vlásek uniká výbavou i počtem zdatnějších pronásledovatelům.

Závěrečná scéna pronásledování patří k vrcholům filmu a ještě více než slavná honička v Tangieru z Bourneova ultimáta by se dala analyzovat nejen z hlediska práce kamery a střihu, ale také významů. Je vzrušující už pro vědomí, kdo pronásleduje koho a z jakého důvodu. Ať skončí jakkoli, víte, co bude následovat. A stejně si budete přát, aby neskončila. Na témž principu stojí celý film.

Působivostí akčních scén, vzhledem k neklidné kameře v podstatě všech scén, jde opět takřka o mistrovské dílo. Jako diváci jsme nuceni být neustále ve střehu, být sami akční. Většina akčních filmů jde přitom opačným směrem, ukazuje nám z optimálního úhlu a dostatečně dlouho to, co chceme vidět a nároky na pozornost jsou minimální. Zběsilé tempo pomáhá udržovat hudba Johna Powella, která k místu dění výtečně sedí, ačkoli nevyužívá obehraných „blízkovýchodních“ motivů.

Rozdílné náhledy na počínající konflikt jsou zastoupeny jakž takž spravedlivě, ale malinko samozřejmě převažuje hledisko levicově-liberální čili proti-bushovské. Internet, největší líheň dezinformací, vychází bez poskvrny. Dvakrát je hrdinou využit pro dobro věci.

Greengrassův nejnovější film ukazuje, že téma Iráku ještě zdaleka není vyčerpané a že se filmy z Iráku Iráku vlastně ani tolik týkat nemusejí. Jde o vytváření záminek. Záminka k zisku ropy, rozpoutání války s terorem, diváckému napětí.

Invaze kvalitních seriálů

Posted: 19. 6. 2010 in aktualitka, tipy, TV

Programové schéma českých televizí zavání během letních měsíců zatuchlinou. Obvykle víc než obvykle. V souhrnu nebude letošní léto nejspíš výrazně jiné, minimálně dva seriály si ale zaslouží větší pozornost, než bývá televizní nabídce blízkých dnů zpravidla věnována. První z nich, byť tři roky starý, je pravděpodobně českou televizní premiérou, druhý už tuším běžel na satelitní/kabelové AXN, ale mohu se mýlit.

Od pondělí do čtvrtka večer vysílá Prima Cool, mladší, hezčí, malinko chytřejší a zábavnější sestra Primy, Invazi buranů. Za nesmyslným českým názvem se skrývá tragikomická americká série The Riches (což by se dalo do češtiny volně přeložit třeba jako „Mastňáci“).

Jak tomu u filmů a seriálů, amerických zvlášť, často bývá, někdo zvenčí infiltruje jistou komunity (fotbaloví fanoušci, hippies, svět celebrit), do jejíchž tajů tím pádem s hrdiny pohodlně proniká i divák. Ústřední myšlenka Invaze buranů stojí na tom, že rodinka kočovníků, žijících léta mimo systém, začne díky pro někoho jiného neblahým okolnostem do systému pronikat.

Neměli nic, žili na cestách. Najednou mají zázemí a většinu z toho, co je v západním světě vnímáno jako podmínka šťastného života (velký dům, drahé auto, výnosné zaměstnání…). Jak poznamená hlava rodiny (slavný britský komik Eddie Izzard), americký sen leží na dosah ruky, teď už se jenom natáhnout a ukrást jej.

Kvazi-zbohatlíkům ovšem záhy dochází, že chtějí-li si udržet svůj standard, nemohou hrát férově a tak jim v podstatě nezbývá, než znovu oprášit podvodnické a zlodějské triky, jimiž se živili dříve. Tvůrci tedy z námětu neždímají laciné vtipy, bohudík, nýbrž pěkně ostré satirické kousance.

Zažité představě normální a hodné postavy neodpovídá nikdo z pěti členů rodiny. Kradou, pomlouvají, berou drogy, nebo alespoň nemají vyjasněnou sexuální orientaci, ale jsou to sympaťáci. Nejen v porovnání s postavami, jež je v novém prostředí obklopují a pro které je přetvářka něčím stejně samozřejmým jako ústní hygiena.

Snaha zapadnout do pokryteckého světa s sebou nese další pokrytectví, které hrdiny tlačí do notně absurdních situací. Je to vtipné, ale ze dvou důvodů z toho zároveň mrazí – a) Malloyovi spáchali závažný trestný čin a spravedlnost (či minulost) je může kdykoli dostihnout b) metody, jimiž dosahujeme našich vlastních snů nejsou mnohdy o moc korektnější.

O druhém seriálu se nebudu rozepisovat tak obšírně, neboť jej Nova začala vysílat teprve ve středu (a od ní každý všední den v 17:30), ale i potřeba sdílet nadšení z něj po pouhých třech epizodách o něčem svědčí.

Český název opět debilní. Za Patty Hewes – nebezpečná advokátka by asi málokdo hledal americký seriálový hit s Glen Closeovou Damages. Closeová hraje bezohlednou (a myslím tím vážně bezohlednou) advokátku, která je pro urovnání věcí v pracovním i osobním životě schopná sáhnout po nejkrajnějších prostředcích. Silně zneklidňující flashforwardy (o 6 měsíců později) naznačují, že obětí jejích praktik bude i mladá právnička Ellen Parsons (Rose Byrne, jejíž nenucené herectví je okouzlující).

Nečekejte obvyklý „pracovní“ seriál, kde se furt maká a city postav hrají podružnou roli (z právnického prostředí např. Žralok). V Damages sice vystupují výhradně lidé dobře zajištění, pěkně vypadající a jistě i příjemně vonící, ale nejsou to ploché figurky. Mají problémy, které chtějí vyřešit, moc, kterou si chtějí udržet, cíle, kterých chtějí dosáhnout. A volí prostředky adekvátní své povaze.

Dělení na padouchy a hrdiny tady neplatí (vždyť i ten Frobisher chce jenom udržet rodinu v klidu a pohromadě). Tím vážně zlým by ve výsledku teoreticky mohl být kdokoliv ze tří hlavních hráčů. Opravdu mě zajímá, jakým směrem se bude tenhle napínavý, dobře zahraný a v nedůstojném čase vysílaný seriál ubírat.

Z dalších momentálně vysílaných sérií snad netřeba blíže představovat Bratrstvo neohrožených (ČT 1 ve středu okolo desáté). Komu nesednul příliš klasický Pacifik a lační po něčem válečném, může si spravit chuť. Velmi ambivalentní je můj postoj k seriálovému počinu Oliviera Marchala (režisér brilantní Války policajtů) Zvláštní jednotka. Seriál, jehož upocená nasupenost je k smíchu, ale zároveň seriál, jehož nehezké vykreslování francouzských policajtů je nehezké vážně hezky. Eh. Prostě mě irituje a zároveň se mi líbí, že má koule a dává je na odiv. Nejen velkou, ale zároveň kvalitní seriálovou pecku už dlouho nepředstavila HBO. Spartakus: Krev a písek je stejně jako jeho předobraz 300: Bitva u Thermopyl záležitostí extremně pravičáckou (nechci jeho diváky urážet adjektivem „fašistickou“), nudnou a útočící na nejpřízemnější lidské pudy. Nemít tak oslnivý vizuál, byla by na něj škoda jakéhokoliv vlídného slova.

O dalších seriálech, třeba i těch, jež za svou tuzemskou slávu vděčí internetu, zas někdy jindy.

Modrý disk s jedním z nejpříjemnějších filmových překvapení loňského roku by u nás měl vyjít koncem srpna. Verze, kterou na následujících řádcích trochu rozpitvám, byla přivezena z USA, minimálně zvukovou a obrazovou kvalitou by se však neměla lišit od té, jež bude běžně k sehnání i zde. Dojmy z těchto dvou složek vám každopádně nezprostředkuji, neboť kvalitě filmového zvuku ani obrazu nerozumím (resp. nevím, podle jakých kritérií ji hodnotit) a buransky se spokojím se smyslovým poznáním, že TO zní a vypadá vážně dobře.

K filmu
Výrobní náklady na District 9 činily údajně pouhých (uvozovek vážně netřeba) 30 milionů dolarů. Kéž by více režisérů dokázalo s tak skromnou částkou natočit tak bohatý film. Neill Blomkamp na sebe poprvé upozornil zneklidňujícím kraťasem Alive in Joburg (bohužel není mezi bonusy), z něhož do svého celovečerního debutu přenesl reportážní přístup k tématu, sociálně-kritický podtext a vlastně i všechno ostatní. Nízkou toleranci projevuje lidská společnost v Distriktu 9 ke Kreveťákům, nechtěným návštěvníkům z cizí planety. Různé pohledy na xenofobii ale nejsou tahákem dne, cesta ke strhujícímu finále vede skrze několik žánrů, akční sci-fi, thriller, romanci i černou komedii. Přitom je to film kompaktní, originální, brutální a velmi svižný. Slast sledovat.

První dojem
Malinko mne zarazila velikost plastové krabičky, jejíž tloušťka je zhruba o půl centimetru menší než u blu-ray disků sehnatelných v Evropě. Jiný disk z US vypadá stejně. Možná detail, ale dobré vědět ještě před případným sháněním stojanu. Obal ukrývá dva disky. Samotný BR a digitální kopii (čili DVD) pro stažení filmu na PC/notebooku nebo PSP. DVD stačí vložit do mechaniky, zadat kód uvedený v krabičce a můžete sledovat. S regionálním kódováním žádný problém nebyl, akorát se mi film nepodařilo spustit v jiném programu než WMP nebo Winampu a zjistit tak, jestli obsahuje také anglické titulky.

Obsah disku
Po čtyřech přeskočitelných trailerech (Moon, This is It, 2012, Boondock Saints 2) si můžete vybrat, jestli jste kreveťák nebo pozemšťan a podle toho se dočkáte jednoho ze dvou malinko odlišných menu (žádné jiné odlišnosti to neskýtá). Nejobsáhlejší dokument z bonusových materiálů, jakýsi souhrnný making of, trvá přes půl hodiny, délka ostatních, zacílených na výtvarnou stránku, speciální efekty, proměnu Wikuse a herectví, se pohybuje okolo deseti minut. Okolo dvou desítek minut trvají vystřižené scény. Interaktivním bonusem je efektní „živá“ mapa Joburgu, znásobující dojem televizní reportáže. Zajímavou blbůstku, kterou jsem zatím neměl možnost vyzkoušet, představuje cinechat, umožňující chatovat s kolegy přímo během sledování filmu. Nechybí ani komentář režiséra, nahraný atypicky ještě před oficiálním uvedením Distriktu 9 do kin, kdy asi málokdo očekával takový úspěch. Majitelé PS 3 si mohou užít ještě demo akční řežby God of War III. Nic odbytého, nic ohromujícího.

Koupit?
Ano. Už kvůli filmu, jehož nízkonákladové efekty vyniknou na menší obrazovce možná ještě lépe než v kině. Neurazí ani nabídka bonusů.

Špatní poldové

Posted: 7. 6. 2010 in různé

Zhlédnutí skoro (jistě) kultovního dramatu Abela Ferrary Bad Lieutenant (1992) i jeho tak trochu remaku od Wernera Herzoga (Špatnej polda, 2009) mne inspirovalo k vypátrání dalších filmových poldů, kteří si právo a spravedlnost vykládají po svém.

Jako největší badass kinematografické historie se nabízí kapitán Hank Quinlan (Orson Welles) z Dotyku zla (1958). Kdyby zlo mělo lidské tělo, vypadalo by takto. Vykonstruovaná obvinění, xenofobie, drogy, vraždy. Proti Quinlanově počínání jsou nevinní bezmocní, vinní už s ním dávno táhnou za jeden provaz, jakkoli také nemají dlouhý život jistý. Jedinou myslitelnou likvidací podobné zrůdy je likvidace absolutní, fyzická. Jenže kdo se k ní zmůže, kdo dokáže čelit strachu a riskovat zdraví?

Tvrdý zácvik čeká Jake Hoyta (Ethan Hawke), jehož Training Day (2001) může být po boku nekompromisního detektiva Harrise (Denzel Washington) nejen prvním, ale také posledním dnem služby. Moc nad druhými a snadný přístup k drogám z vás frekventanta nedělní školy neudělají. Scénárista filmu, David Ayer, později režíroval Drsný časy (2005), kde psychopata ve službách policie ztvárnil Christian Bale. Popravdě – tu roli jsem mu věřil mnohem víc než Batmana, který je v zásadě slušňák.

Na straně zákona, která pro něj není přirozená, se vědomě octnul Colin Sullivan (Matt Damon), který má stejně jako jeho největší potenciální nepřítel Billy Costigan (Leonardo DiCaprio) Skrytou identitu (2006). Zdárně infiltroval zvláštní vyšetřovací jednotku, pročež může donášet informace svému mafiánskému bossovi. Uhlazený hajzlík, který navenek nic špatného nekoná. V reálném světě by se jemu podobných jistě našlo víc.

Tři rozdílní poldové musí spojit síly v kriminálním thrilleru ze staré školy L. A. – Přísně tajné (1997). Nás zajímá Bud White (Russel Crowe), kterému čas od času malinko ulítnou nervy, na což nějaký nebožák doplatí spoustou modřin a pár frakturami. Podobnými excesy proslul i představitel zmíněné role Russell Crowe, jehož oblíbenou zbraní v boji s dotěrnými novináři je telefon. Nikoliv mobilní. Každý zkrátka jednou za čas potřebuje vypustit páru a způsoby jsou různé.

Celá skvadra nekompromisních strážců zákona řádí v silně pravicově orientovaném brazilském hitu Elitní jednotka (2007). Drsní zločinci z brazilských slumů si žádají drsný přístup, někdy na hraně, často za hranou povoleného. Ke stejnému poznatku, tedy že hajzly lze vymínit jedině hajzly, dochází seriál Zvláštní jednotka (vysílá ČT). Jeho tvůrce, Olivier Marchal, nepochybně ví, o čem píše. Sám byl policajt, z čeho vytěžil již několik seriálů a filmů. U nás je nejznámější Válka policajtů (2004), kterou proti sobě vedli Daniel Auteuil a Gérard Depardieu.

Názor na příslušníky francouzské policie vyjádřil Claude Zidi rovnou v titulu své komedie – Prohnilí (1984). Následovala dvě solidní pokračování (Prohnilí proti prohnilým a Super prohnilí). Mrazivější humor prosvětluje temný jihokorejský thriller Vzpomínky na vraha (2003). Vyšetřovatelé zde kvůli dopadení několikanásobného vraha neváhají užít výslechových metod á la Guantánamo.

Pojďme si závěrem přiznat, oč nám jsou mnozí z těch prohnilých, zkorumpovaných, násilnických parchantů sympatičtější než hodní hoši, kteří do puntíku ctí zákony, odmítají úplatky a střílejí zásadně pro výstrahu. Milujeme mizery, protože je na nich, bohužel, cosi pravdivého.

Další, v textu nezmíněné filmy s poldy, kteří se s věcmi nepářou

Detektivní příběh (1951) – Kirk Douglas

Drsný Harry (1971) – Clint Eastwood

Dům na špatné adrese (2008) – Samuel L. Jackson

Mizerové (1995) – Martin Lawrence a Will Smith

Superbad (2007) – Seth Rogen a Bill Hader

Sběrem informací o filmech na blu-ray trávím v posledních týdnech nezdravě mnoho času. Neboť si je nechci syslit jenom pro sebe, přináším tipy na stránky, jimiž brouzdám nejčastěji a výběr deseti „must have“ blu-ray titulů (převážně na základě hodnocení druhých). Časem, po zisku více praktických poznatků, nejspíš přispěji i s nějakou vlastní blu-ray recenzí. Snad to bude dříve, než převezme žezlo nové médium s ještě větší kapacitou.

stránky o blu-ray

http://uk.blu-ray.com/ – obrovské množství rozsáhlých recenzí (od odborníků i uživatelů), informace o připravovaných titulech, nejvýhodnější nabídky na Amazonu (americkém, britském i německém)

http://www.highdefdigest.com/ – novinky, rozsáhlé recenze, podrobné technické informace o discích

http://www.blu-raydefinition.com/ – zatím se rozjíždějící stránky, užitečné, zajímají-li vás zejména britské a artové filmy na br, recenze hardwaru

http://www.dvdmg.com/index.shtml – obsáhlá databáze recenzí, z nichž se o obsazích disků dovíte vše podstatné

http://www.blurayobsessed.com/ – stránky dělané nadšenci, hafo užitečných rad

http://hdmag.cz/ – asi jediné české stránky věnované výhradně hd formátu

kde nakupovat

http://www.thehut.com/home.dept – s poštovným v ceně jedné libry patří thehut k nejlevnějším e-shopům, které zasílají do ČR

http://www.dvd.co.uk/ – slušné ceny, různé akce, zasílání do ČR

http://www.amazon.co.uk/ – největší výběr, nejvyšší poštovné

10 must have blu-ray filmů
čím je dobré začít – ať zjistíte, co všechno to umí (+ v čem se titul dotýká dokonalosti)

2001: A Space Odyssey – film, obraz
Band of Brothers – obraz, zvuk
Blade Runner – The Final Cut – obraz, zvuk, bonusy
Dark Knight, The – obraz
Godfather Trilogy, The – filmy, obraz, zvuk, bonusy
Matrix Trilogy, The – obraz, zvuk, bonusy
Planet Earth – obraz
Transformers – obraz, zvuk, bonusy
Ultimate Bourne Collection, The – zvuk
Wall-E – film, obraz, zvuk, bonusy

(všechny disky by měly být k sehnání z anglických e-shopů, z českých možná taky, ale za nehorázné sumy)