Dobrý den, prosil bych deset deka tlačenky, čtyři klobásy a šest filmových DVD.
Pasivně tapetují výlohy naprosté většiny trafik. Je jich mnoho, je jich ohromné množství a je těžké je přehlédnout, je těžké jim odolat. To šílenství začalo zhruba před rokem a půl, vydavatele novin a časopisů hromadně políbila múza, načež jim došlo, jak rapidně navýšit počet prodaných výtisků: „přibalíme k nim DVD“. Na kvalitě nesejde, lidé skočí po čemkoliv. Za tu cenu… Samotná tiskovina se stává irelevantní, důležitější je najednou její příloha. Každý si může za pár stovek během pár týdnů sestavit filmotéku čítající několik desítek titulů. Narůstá počet sběratelů, kteří ovšem v mnohých případech sbírají pro samotné předměty, ne pro jejich smysl. Jiní kupují, protože je to „in“. Na filmy se nedívají, není čas. Věří, že čas časem bude. Nebude.
Nebudu tvrdit opak, také jsem několikrát neodolal a za směšnou cenu si pořídil výsledek mnohaměsíční dřiny stovek lidí, zkomprimovaný do kulatého disku, zabalený do nedůstojného kusu kartonu. Ale ten pocit viny, když dáváte necelou polovinu stokoruny za Oscarem oceněné drama, ten není moc příjemný. Ignorovat pocity, držíc se oblíbené (ne)logiky „neváhej a nakupuj, dokud to stojí, co to stojí“, dávno mi na „papírová“ DVD nestačí vyhrazený pořadač. Nelze vedle sebe přeci stavět tu slast, když si za těžce vydřený peníz koupíte pětidiskovou kolekci Kmotra v luxusním balení a s hromadou bonusů, a zvláštní nejistotu, když v supermarketu do vozíku k rohlíkům přihodíte jen sporadicky maskovanou placku, mnohdy nevalné technické kvality a téměř vždy bez bonusů. Možná to vnímáte jinak, sám se však nedokážu přenést přes svou platonickou lásku k filmu a nevnímat tenhle byznys jako něco amorálního. „Prostě to není fér!“, chce se mi zakřičet s tvrdohlavostí a naivitou malého dítěte.
Co přesně přiměje dennodenně tisíce lidí k filmům jinak lhostejných ke koupi filmových DVD? Tipnul bych si, že nejhlavnějším důvodem bude cena. Zatímco před pár lety byl film na DVD víceméně zbožím pro fajnšmekry (a blázny), kterým nebylo líto vysolit za jeden jediný snímek svého srdce i třímístnou částku, nyní je přístupný masám. A masy neváhají. Podle posledních statistik nadšení bohudík opadává. Lidé již nekupují všechno, pouze něco. Začínají si vybírat. Začínají rozpoznávat kvalitní filmy od těch nekvalitních. Mnohdy jim v tom zjevně pomáhá Československá filmová databáze, kde profily bez rozmyslu chrlených titulů patří k nejnavštěvovanějším. Snad také vydavatelé pochopí, že pozvolna odeznívá největší boom a chtějí-li si nadále zvyšovat zisky, pak kvalitou na úkor kvantity. Má víra ve více „HQ“ edicí typu reflexovského FilmX neskomírá, sílí. Jako u čehokoliv jiného, nejspíš i zde platí univerzální „časy se mění“. Několik následujících měsíců ukáže, zda-li k lepšímu.
O filmu 