Archiv Říjen, 2016

Novinky

Co všechno zatím víme o druhé řadě velkého seriálového překvapení Stranger Things.

Film podle videoherní série Uncharted bude točit Shawn Levy. Bohužel.

Uwe Boll prý končí s filmováním. Bohudík.

Predator Shane Blacka by měl být Rkový sci-fi thriller, v němž nebude chybět humor. Natáčení začne zřejmě začátkem příštího roku.

Britské animátorské studio Aardman slíbilo druhý celovečerák s ovečkou Shaun.

Nerealizovaný scénář Ingmara Bergmana by měla zrežírovat švédská režisérka Suzanne Osten.

Autor Mad Men Matthew Weiner připravuje antologii pro Amazon.

V únoru by mělo mít premiéru další „tajné“ pokračování Abramsova Cloverfieldu.

Wes Anderson začal natáčet stop-motion animák s Billem Murrayem v roli psa.

Pokračování akčního sci-fi Na hraně zítřka bude prequelem k prvnímu příběhu.

 

Recenze

„By the end of the 10-episode first season, which follows Elizabeth around the time of the death of her father and during her first few years on the throne, a viewer might feel as though he or she has lived through that era in real time. The drama meanders on at such length that all subtext is eventually hauled out and made text, now and then in the form of lumbering, on-the-nose dialogue.“

Desetidílná netflixovská série o mládí královny Alžběty II. The Crown.

„One of the most revealing things Lumet says in By Sidney Lumet is that his moment of truth as a director usually comes when he decides what a film is about.“

Dokumentární portrét By Sidney Lumet.

 

Delší čtení

„Time is my biggest ally on a film, more than money, more than anything. I need to buy time. Because I know when I start the thing but I don’t know when I’ll end it. I don’t know what’s going to happen, it’s a journey into the unknown. It’s a labyrinth where I have to find the exit at a certain point.“

Rozhovor s italským dokumentaristou Gianfrancem Rosim, jehož Požár na moři bude brzy k vidění v českých kinech. 

Rozhovor s Abbi Jacobson nejen o Broad City.

„When he did stand-up for the first time since his wife’s death, at the Upright Citizens Brigade Theater in Los Angeles in September, he felt some shame, he admitted. “I projected onto the audience: Your wife is dead and you’re telling jokes? What’s wrong with you?”

Komik Patton Oswalt otevřeně o tom, jak se vyrovnává se smrtí své manželky.

„In this film, all the men are villains and all the men are pathetic. The only cool characters are women. And the only positive male characters in the film are one or two babies.“

Rozhovor s Park Chan-wookem nejen o Komorné.

Park Chan-wook ještě jednou.

„As Welles once said, men like Kane “combine a morbid preoccupation with the public with a devastatingly low opinion of the public mentality and moral character.” That’s why they “always tend toward the newspaper and entertainment world.” Sure enough, Trump’s first ambition—per a 1980 article in People magazine—was to “head up a TV network.”

Paralely mezi Donaldem Trumpem a Občanem Kanem.

„Horror puts the scary parts of life up on the screen, and invites us to try and make sense of them. It’s an opportunity to think, to feel, to learn and to discover.“

Proč se dívat na horory.

„From Hammer Horror monstrosities and wart-crusted Disney beldams to the never-ending Blair Witch saga, cinema is bloated with hysterical, bastardised visions of uncanny women, archetypes rooted in age-old misogynist anxieties around women’s power.“

Filmové čarodějnictví v průběhu věků.

Rozhovor s Johnem Carpenterem převážně o hudbě.

„The fear that Americans were facing was not an infiltration, but a monster that had become a part of themselves. The nightmare found in films like The Lords of Salem, Sinister, Let Me In and The Cabin in the Woods figured the threat to an American way of life as being woven into a hidden part of their identity.“

Jak některé horory reflektují narušenou americkou národní identitu.

 

Trailery

Billy Lynn’s Long Halftime Walk

The Ivory Game

Neruda

Reklamy

Třetí film německé režisérky Maren Ade je smutnou převlekovou komedií, jejíž hrdinové se nejvíce obnažují díky maskám.

Winfried, žijící s umírajícím psem a občas navštěvující svou chřadnoucí matku, se bojí smrti a samoty. S obojím bojuje pomocí svých alter eg jako je smrťák rozveselující klienty pečovatelského domu nebo jeho bratr, který si poštou nechává posílat (pseudo)bomby, aby je následně mohl deaktivovat. Fiktivní společníci mu ale nestačí. Poté, co mu dává valem kluk, který k němu chodil na lekce hry na klavír, a pes umírá, vydává se Winfried zlepšit náladu své dceři, chodící případové studii toho, co s vaším zdravím (fyzickým i psychickým) a charakterem udělá odlidštěný svět korporátního kapitalismu.

Ines je svou prací pohlcená natolik, že otce nejprve ani nepozdraví a odbude ho svou snaživou sekretářkou. Po odjezdu nečekaného návštěvníka jí však dochází, že ze svého života právě vykázala zřejmě jediného muže, který si ji nechce přivlastnit, jediného člověka, díky němuž nemusí nic předstírat, jedinou spřízněnou duši v celé Bukurešti.

Jejich návyk na život o samotě a podle vlastních pravidel Winfrieda a Ines rozděluje i spojuje. Podstatnou část filmu je v záběrech vidíme osamocené, ve chvílích, kdy doznívá úlevný efekt smíchu a navrací se vědomí promarněné příležitosti a nezvratného odcizení. Trapný pocit zde oproti mnohým současným americkým indie komediím a seriálům není cílem sám o sobě. Vedle smíchu vzbuzuje i soucit a vztahuje se ke klíčovému tématu ponížení a nepatřičnosti. Nepatřičnosti, kterou postavy pociťují jedna k druhé, samy k sobě i vůči společnosti.

Na druhý pokus se Winfried snaží do dceřina světa vetřít jako karikatura zosobňující globální kapitalismus. Životní kouč, ambasador, konzultant a malíř vajec, který do Rumunska přijel kvůli wellnessu a nakupování. Toni Erdmann ovšem oproti Ines alespoň nějaké hodnoty vytváří. Dokáže druhým zvednout náladu, svět sběratelů vizitek, společenských snobů a neurčitých pojmů jako „koncept“, „klient“ nebo „výkon“ bere s nadhledem a rumunští dělníci pro něj nejsou čísly, která je třeba zredukovat, ale reálnými lidmi, kteří sice nic nemají, ale pokud projevíte trochu lidskosti, rádi se s vámi podělí o úrodu jablek a nabídnou vám posezení na záchodě s tygrem. Toniho zajímá skutečné Rumunsko, na které Ines pouze shlíží z klimatizované konferenční místnosti. Rumunsko s jeho zvyky a tradicemi (jako je právě ono malování vajec), ne luxusní nákupní centrum, kde si většina místních stejně nemůže nic koupit.

Film nestraní jedné z postav, což se odráží i v jeho struktuře nebo v tom, jak se situace vyznívající jako vítězství Winfrieda znenadání obracejí ve prospěch Ines (její volba písně The Greatest Love of All, která by mohla být hymnou mileniálů, po trapasu s malováním vajec). Zhruba první hodinu trávíme s Winfriedem, který pak z vyprávění znenadání mizí bez příslibu, zda jej ještě uvidíme. Následující minuty pak zůstáváme po boku Ines až do Winfriedova opětovného zjevení, stejně nečekaného jako jeho odchod. Po zbytek filmu dochází ke střídání hledisek na způsob předávání štafety. Scéna začne s Ines, v jejímž životě se najednou objeví Winfried/Toni (někdy je přítomen nepřímo, prostřednictvím jeho potměšilého způsobu vztahování se ke světu – viz erotická hotelová scéna, která je ve způsobu získání kontroly nad mužem předzvěstí epicky ztrapňujícího finále), s nímž zůstáváme i poté, co Ines ze scény odejde.

Nenucenost a nepředvídatelnost, s jakou Ade kombinuje komiku s tragikou, intimní drama s výpovědí o socio-ekonomických vztazích v globalizované Evropě, přitom není výsledkem šťastných náhod a improvizace à la Dogma 95, ale precizní práce se střihem a mizanscénou, která nás často společně se zdánlivě ničemu nesloužícími útržky dialogů s předstihem připravuje na některou z příštích scén (Winfried například zaslechne, že se Ines má setkat se svými kamarádkami, před barem v zadním plánu vidíme Toniho limuzínu) a zároveň vytváří mylná očekávání (například ohledně Winfriedova zdraví). Co se může jevit jako série volně propojených komediálních sekvencí, je ve skutečnosti pevně semknutým vyprávěním bez záběru navíc, v němž má všechno svůj jasný pořádek a určitou souvislost s něčím jiným.

Také díky suverénnímu režijnímu vedení prožíváme nejistotu, údiv, smutek, radost, ponížení, odmítnutí, přijetí a katarzi zároveň s postavami, které se nám po 160 minutách nechce opustit ne proto, že by nám s nimi bylo tak dobře, ale protože s námi mají tolik společného.

Toni Erdmann. Německo/Rakousko 2016, 163 min. Režie a scénář Maren Ade.

Novinky

Martin Scorsese by začátkem příštího roku měl začít natáčet další mafiánský film.

George Miller představil ochutnávku z černobílé verze posledního Šíleného Maxe.

Jennifer Lawrence si zahraje manželku F. Scotta Fitzgeralda.

Recenze

„Still, there’s probably no level of craft that would save a film in which a teenager’s first words after watching Jack Reacher slowly, methodically beat someone else to death are, “Dude, you jumped off a building!”

Jack Reacher: Never Go Back, právě v českých kinech.

„With The Lost City of Z, Gray announces himself as one of world cinema’s most gifted classicists, a distinction evident from the film’s very first moments, in which he subtly disrupts our expectations during scenes that will resonate with anyone who is even remotely familiar with Masterpiece Theatre.“

Napjatě očekávaný nový film Jamese Graye The Lost City of Z.

„Finally, for the first time since “The Avengers,” the action scenes are special. Derrickson doesn’t create any sequences that are fluid and symphonic as that film’s Manhattan fight, but he compensates for that lack of grace with a surplus of wonder, contradicting time with space in order to create unique battles that outshine their familiar stakes (and actually take advantage of 3D!).“

Nová marvelovka Doctor Strange.

Delší texty

„Whether we are consciously aware of it, we spend our married lives under the shadow of divorce. We might all be a little better at working out how to live as married people if we knew the rules.“

O rozvodech ve světle seriálu Rozvod.

„Having grown up in a post-Tlatelolco-massacre Mexico himself, in a Guadalajaran culture steeped in native arts and crafts, poverty, civil discontent, violent oppression, and American pop, del Toro knows from the yin and yang of violence and innocence.“

Esej o Faunovu labyrintu.

„Louieho apolitický náhled na svět, zjevný i z jeho stand-upů, vždy směřuje k pointě, která praví, že všichni jsou hrozní. A když jsou všichni hrozní, nikdo nemůže být nejhorší. Lidé na baru U Horáce a Petea jsou prokletí, ať udělají cokoliv. Stejnou měrou zaslouží soucit i pohrdání.“

Autorský projekt Louise C. K. Horace and Pete.

„Gore isn’t the appeal of the genre – survival is. Being so close to death can be a life-affirming experience.“

Osobně pojatý esej o tom, proč se vlastně díváme na horory.

„Within the span of three films, Cap has gone from wanting just the chance to lay down his life if necessary for his country, to fighting like hell for the freedom to make a different call if necessary. Cap is still down for the sacrifice play if need be, he just isn’t down anymore for The Man to make that call for him. Hydra’s most enduring legacy in the MCU may have been to successfully shatter Cap’s blind allegiance to authority.“

Je američtějším hrdinou Captain America, nebo Superman?

„Distinct from his 90s villains, Travolta has found a way to thread his modern-day baddies with pathos, something he’s learned from his George Malleys and Michaels. His late-period work is riddled with misses, yet he manages to still draw interest.“

Kariéra Johna Travolty od 90. let po současnost. 

„These days, the overall number of classic films that are available on either physical media or to stream is smaller than it used to be. And as streaming services shift their business models, that’s even more true.“

Co je dnes považováno za klasiku a proč se snižuje zájem filmových nadšenců o staré filmy?

„Will Britain’s parlous state prompt filmmakers to talk more about immigration, inequality, racism, poverty, or are we going to keep looking inward?“

Jak britské filmy (mimo tvorbu Kena Loache) zobrazují pracující třídu.

„The freshest takes these days find new ways to subvert, escape or toy with the familiar cliches. Westworld is so aware that it is about an artificial landscape its customers know so well that guests choose between white or black hats before venturing into the playground of the wild west.“

Westernů se jen tak nezbavíme.

„It’s no easy trick to sustain an impression of casual normality while guarding one’s privacy so closely. I suspect the easy classlessness of being Irish helps, and he agrees at once.“

Dlouhý profil Michaela Fassbendera.

„Procedurals don’t have to be lazy or hacky, as shows such as The Rockford Files, Hill Street Blues, Moonlighting, NYPD Blue, ER, and The Good Wife demonstrate, but the energy is elsewhere. Creative people with ambitions besides making a fortune from CBS are not making procedurals; platforms besides the networks aren’t really buying them.“

Proč seriálové procedurály vyšly z módy?

„Is Westworld the blinkered macho fantasy, or is that “Westworld”? It’s a meta-cliffhanger with its own allure, leaving us only one way to find out: stay tuned for next week’s episode.“

Je, nebo není Westworld sexistický seriál?

Trailery

Assassin’s Creed

A Cure for Wellness

Guardians of the Galaxy 2

Logan

Marianne (Liv Ullmann) a Johan (Erland Josephson). Manželství, nevěra, rozvod, přátelství. Věčná otázka o dlouhodobé udržitelnosti lásky dvou lidí.

Jeden z globálně nejsrozumitelnějších filmů Ingmara Bergmana existuje ve dvou verzích. Ta kratší trvá necelé tři hodiny, byla promítána v kinech, je koncentrovanější a dusivější, ale také více divadelní (protože ze vztahu vybírá primárně vyhrocené okamžiky). Delší má šest dílů a necelých pět hodin (vč. rekapitulací toho, co se událo posledně a „wellesovských“ čtených závěrečných titulků s relaxačními záběry ostrova Fårö), byla původně určena pro švédskou televizi, je uvolněnější a její konec, kdy rozvedení manželé konečně nacházejí vzájemné porozumění, působí přirozeněji.

Text věnovaný jak filmu/seriálu, tak vztahům jako takovým, jsem psal se znalostí obou verzí.

„Jsme citoví analfabeti.“

Scény z manželského života jsou neuhýbavou kronikou vztahu dvou inteligentních dospělých lidí, kteří idyličnost svého soužití neberou za samozřejmost. Křehkost pocitu bezpečí a jistoty je naopak jedním z leitmotivů, který film otevírá i uzavírá. Marianne a Johan jsou oproti hrdinům romantických komedií a melodramat schopní vést otevřený dialog a čelit bolestivé realitě.

Jeden ze základních konfliktů filmu je pojmenován hned v odpovědích manželů na první otázku reportérky. Když má muž popsat sám sebe, vyjmenovává všechny své úspěchy a přednosti. Žena se oproti tomu popisuje jako manželka, matka a dcera. Než se stačí rozhovořit o své práci, je přerušena kvůli fotografování.

Životní role Marianne jsou odvozeny od druhých. Neustále musí pro někoho někým být. Přímo do kamery vyjadřuje Liv Ullmannová svou touhu nemuset hrát tolik rolí. Sledujeme ještě Marianne, herečku přecházející stejně jako protagonistka vyprávění z role do role nebo prostě ženu hledající pochopení u diváka? (K jinému odstranění čtvrté zdi, resp. k rozostření hranice mezi hercem a postavou, dochází, když vidíme skutečné fotografie z dětství Ullmannové a Josephsona.)

Marianne žije podle přání a potřeb druhých. Kým je sama o sobě, se snaží dobrat během celého filmu. Z její perspektivy jsou Scény z manželského života příběhem o nelehké ženské emancipaci a nenaplněné potřebě sebevyjádření (za klíčovou lze považovat scénu, ve které Marianne čte vzpomínky na události, které ji formovaly v jejím dětství s takovým zaujetím, že nepostřehne, že Johan mezitím usnul).

Ironií osudu je to teprve rozchod, který Marianne nečeká a kterému se snaží zabránit, jenž ji naučí stát na vlastních nohou.

Oproti americkým „realistickým“ vztahovým dramatům (Kdo se bojí Virginie Woolfové?) si Scény vystačí bez neotřelých záběrových kompozicí i bez nervního cassavetsovského snímání á la home video (Žena pod vlivem). Také poté, co se idyla začne hroutit a kvantita jízlivých poznámek začíná narůstat (předzvěstí tohoto stádia a prvním náznakem, že vyprávění bude založené na odcizování, nikoli sbližování ústředního páru, je chování pozvaných přátel v první kapitole), vyhýbá se Bergman z větší části přehnaným emocím. Zásadní životní poznatky, příjemné i nepříjemné, dokáže sdělovat s úsporností mistra.

Tématem filmu je pro Bergmana vztah. Na něj redukuje celý život Marianne a Johana. Nic jiného jej nezajímá. Podobně jako většinu západní společnosti počínaje lety poválečné prosperity. Žijeme v takovém blahobytu, že se o nic jiného než sami o sebe zajímat nemusíme. Scény z manželského života ovšem nejsou ani obhajobou, ani obžalobou nadvlády eg. Jen upřímnou výpovědí tvůrce, který něco zažil a dokáže to poutavě sdělit ostatním.

Rozumět si jednoduše znamená mluvit společným jazykem.

Mizanscéna, jejíž minimalismus hraničí s abstrakcí (téměř žádný nábytek, často jen černé/bílé pozadí). Téměř výhradně pouze stísňující interiéry, dusivé stejně jako některé vztahy. Není kam uniknout (stejně jako nemůžete opustit vlastní mysl a na chvíli se přestat trápit třeba tím, že milujete, ale nejste milováni). Několikaminutové záběry-sekvence s kamerou buď zcela nehybnou, případně pouze reagující na pohyb herců (každopádně k sobě, vyjma zoomování, podtrhujícího některé emocionální zásahy, nestrhává zbytečnou pozornost).

Složité emoce a změny nálad vyjádřené bez pomocí střihu, s hereckou přesvědčivostí navozující dojem, že sledujete dokumentární záznam reality. Odpozorované akce a reakce. Napětí a uvolnění, lhostejnost a závislost. Láska skrze nenávist. Schopnost dobrat se skrze konkrétní obecného.

Kdo byl někdy v dlouhodobějším vztahu (ne nutně v manželství trvajícím deset let), mnohé scény pro něj budou bolestivě pravdivé a zároveň mu umožní to, oč od začátku filmu usilují Marianne a Johan – pochopit a pojmenovat své rozporuplné emoce.

Přesvědčení jednoho z partnerů, že je vše v pořádku, zatímco ten druhý hledá nouzový východ. Zpravidla nepřiznaná závislost déle běžícího vztahu na určitých rituálech a vnějších skutečnostech (namísto vnitřního přesvědčení, že jsme s tím pravým a jednáme správně). Přiživování naděje na nápravu, ve kterou ve skutečnosti nevěříme (neboť víme, že by se vše zanedlouho vrátilo do starých kolejí), ale příliš se bojíme samoty. Sebestředná víra, že nám budou odpuštěny chyby, které jsme sami odpustit nedokázali.

Nikdo nás nenaučí, jak funguje lidská duše a nikdo nás nepřipraví na moment, kdy se svět sdílených vzpomínek, do něhož nemá přístup nikdo třetí, začne rozpadat, kdy k nám partner bude v lepším případě pociťovat pouze lítost a kdy budeme – jako Marianne – čelit ještě donedávna nepředstavitelné otázce:

„Kam se poděla všechna ta radost a láska?“

Určitě se ale hodí znát pro to, co jste zažili nebo zrovna zažíváte, ta správná slova. Jedinečnost Scén z manželského života spočívá právě v jejich schopnosti přeložit do univerzálně srozumitelného jazyka zdánlivě nepojmenovatelné stavy a nabídnout alespoň drobnou útěchu. Někdy holt musíme ztratit jeden druhého, abychom našli sami sebe.

Scener ur ett äktenskap, Švédsko 1973, 169/283 min, režie a scénář Ingmar Bergman.

Novinky

První informace o druhé řadě Top of the Lake.

Remake Suspirie natočí s Chloö Grace Moretz italský režisér Luca Guadagnino.

Měl by vzniknout televizní remake Věčného svitu neposkrvněné mysli.

Abdellatif Kechiche již zřejmě začal natáčet svůj nový film.

 

Recenze

„The pilot of Insecure is underwhelming, as pilots often are, but the second episode is more relaxed and confident. By the time it gets to the third and fourth episodes, it’s on rails, conveying its more meaningful insights through lyrical bits of filmmaking (…)“

Seriál Nesvá, od pondělí také na českém HBO.

„Not an entirely clean kill, then, but at least the zany narrative – a quick stopover in Iceland appears to take Bob and Terry as much by surprise as it does the audience – throws us off the scent just long enough to keep us invested in the pair’s wacky shenanigans.“

Nový film Johna Michaela McDonagha War on Everyone.

„For the most part, though, this is a blistering state of the nation address from a film-maker who’s shown herself to be what so many of her more cushioned peers are not: responsive.“

Dokument Avy DuVernay 13th.

„However there’s more texture than might be expected from characters based on plastic dolls, especially when the narrative moves to the world of the misshapen, slightly scary Bergens, who look more like stop-motion animation models than digital creations.“

Animák Trollové, brzy také v českých kinech.

„20th Century Women is more of an anthropological film than a narrative one, more interested in sculpting a pocket of time into a memory palace than forcing its characters towards unearned realizations.“

20th Century Women, nový film od režiséra sympatických Beginners.

„It’s not the worst of the trilogy, but this is less for fans of thrillers and more for people who are pining after last year’s holiday to Florence.“

Inferno s Tomem Hanksem podle Dana Browna.

 

Delší texty

Výběr volně dostupných studií věnovaných Chantal Akermanové.

„If the Old West, particularly as a fictional source of entertainment, is a patriarchal construct, it makes sense for the women to be the ones to start to topple it.“

Ambivalentní nakládání s ženskými postavami v seriálu Westworld. O podobném tématu si můžete počíst také zde.

„One thing I want to note, off what you said above: for whatever reason, my drive to watch newer movies has weirdly diminished as I watch Zootopia for the 80th time; its skill and crisp screenplay is worth appreciating even now, and very little about this summer’s big movies compelled me in the way that this faux-48 Hrs. does. I’m still trying to allot time for myself to catch up with movies like The Witch and The Nice Guys, but being stuck with Zootopia isn’t the worst possible fate.“

Dva tatíci se celkem poučně baví o filmech, které sleduji se svými potomky.

„Takže jsme natáčeli za dost konspirativních okolností, nemohli jsme samozřejmě točit na ulici, hrozilo, ze by nás okamžitě zavřeli, proto jsme sháněli konspirační byt nějakého Evropana, ale všichni naši známí se báli, nebo neměli čas. Nakonec jsme natáčeli v hotelovém pokoji, kde jsme se sešli poté, co jsme z konspirační schůzky cestovali každý jinou trasou, a trnuli, protože i tam mohla každou chvíli vtrhnout policie.“

Filip Remunda o svém novém dokumentu a natáčení v Číně.

„The chat industry favors art that supplies its own definitions and is produced with an eye to the media footprint it will make, and its ability to send out ripples across The Conversation—which is to say, art that is made under conditions averse to the pursuit of the absorbed, monomaniacal, Termitic terms described by Manny Farber.“

Filmová publicistika v době sociálních sítí.

„Me and most of my female filmmaking friends are taking the exhausting option of bypassing the system. We have continued to write scripts and direct films that fit within the limits of our budgets and resources. We are clever and scrappy, not unlike the action heroes of the projects we want direct access to, and we demand change.“

Proč by ženy měly mít příležitost točit víc velkých akčních filmů.

„But they made it just in time, and the well-reviewed Westworld ended up becoming the highest-grossing film of the year for MGM. However, Crichton was deeply dissatisfied with the final product, pulling back from film and science-fiction for several years.“

Historie Westworldu a jeho pokračování.

„But in most American comedies, the absurd and the surreal are just nice places to visit. In British comedy, the characters live there on a full-time basis.“

Díky čemu jsou britcomy vtipnější než americké sitkomy.

„Whenever Westerns spring back into relevance, they resort to the same habits of misrepresentation. The result is that racial ignorance has been stratified, brick by brick, into the foundations of the genre on the groundless basis of “historical accuracy.”“

Kterak westerny „vybělily“ divoký západ a co s tím dělají nové příspěvky do žánru.

 

Trailery

Gold

Jackie

John Wick: Chapter 2

Pirates of the Caribbean: Dead Men Tell No Tales

The Young Pope

Novinky

Zemřel otec gore filmu Herschell Gordon Lewis.

Za Francii bude o Oscary bojovat rape-revenge thriller Paula Verhoevena Elle.

Novinka Martina Scorseseho Silence vstoupí do omezené distribuce ještě letos.

BBC zveřejnila názvy prvních dvou epizod 4. řady Sherlocka.

John Wick už má nového psa.

Mindy Kaling a Emma Thompson si spolu zahrají ve filmu.

Abbi Jacobson (Broad City) a Jessi Klein (Inside Amy Schumer) pracují na společném seriálu.

Připravuje se televizní antologie podle Hitchcocka.

 

Recenze

„In her new stand-up, when Ms. Schumer says something happened to her, she wants you to believe it. She also doesn’t play dumb. She speaks in a confident, savvy voice that doesn’t sound that different than the one you might read in interviews with her.“

Nové stand-up vystoupení Amy Schumer.

„The show is the darkest of comedies, funny in the way the twist of “Gone Girl” is funny — an examination of how marriage makes fools of all of us, when it doesn’t entirely estrange us from ourselves.“

HBO seriál Rozvod od autorky britského klenotu Catastrophe.

Shyamalan is back, baby, and the best he’s been in decades.“

M. N. Shyamalan se filmem Split zřejmě vrací do první ligy.

„Allen’s first new writing for television in half a century feels more like a drip-fed feature film, in which 90 minutes of ideas are needlessly (and clumsily) spread across six half-hours.“

První seriál Woodyho Allena Crisis in Six Scenes nedopadl moc slavně.

„Nocturnal Animals is trash – artful, glossy trash – and enjoyment will depend on one’s appetite for junk.“

Noční zvířata Toma Forda.

„Quantum Break feels like the first action game taking real lessons from the Netflix binge-watch era, and in that respect, it’s a surprising success.“

Videoherně-seriálový experiment Quantum Break.

„There is no familiarity or gravitas. American Honey is too restless and impatient to establish anything and instead rides high on an obviously fabricated atmosphere.“

Rozporuplně přijímaný film Andrey Arnold American Honey.

„At its playful best, the screenplay by Chris Bowman, Hubbel Palmer and Emily Spivey sends up crime-movie clichés with a light touch, and Hess shows uncharacteristic restraint in letting those moments play out without reaching for punchlines.“

Několikrát odložená komedie Jareda Hesse Zilionáři

 

Delší texty

„So the movie is about the rape, but it’s also about how people live. I think I look at it in a critical way, or maybe in an amused way. But I don’t ever look at the rape in an amused way. The rape is extremely harsh, direct, and violent. There’s nothing comical about it!“

Paul Verhoeven v rozhovoru o Elle.

„Besides making a horror film, I wanted to make a science-fiction film. I wanted to make melodrama. I wanted to make camp. I wanted to make a comedy. I wanted to do everything that I was fetishizing about at that time when I was making the film and of course seeing it through the eyes of a young girl.“

Nicolas Winding Refn si povídal s Jamesem Francem.

„Cable television caters to certain fairly conservative expectations of visual storytelling; movies produced outside the studio system present a superior arena for creative risk. Their audiences will always be smaller, but that may be enough.“

Polemika s názorem Davida Lynche, podle kterého je kabelovka novou platformou pro artfilmy.

„But in sticking to the source material’s ending (which is admittedly so iconic it would’ve been difficult to change), the movie betrays the more complex version of McMurphy that Nicholson has worked to create, even as it tries to justify the decision.“

Komparace Přeletu nad kukaččím hnízdem s jeho knižní předlohou.

„Despite the hiring of a different cinematographer for almost every film, it achieves unity in a multiplicity of ways, including its setting in and around a single apartment block (…); the recurrence, in minor roles, of figures central to earlier films (…); a frequent use of mirrors to introduce characters; a foregrounding of certain colors, most frequently blue and green (…); a concern with adult-child relationships; a focus on faces and on where they become masks; and, to an incalculable extent, the continual presence of the musical personality of Zbigniew Preisner, who scored all the films. In its abstraction, his music may suggest an essence of the metaphysical.“

Obsáhlá esej o Kieslowského Dekalogu.

„It’s interesting to watch the Bridget Jones franchise withdraw from the game that it helped define fifteen years ago. “Bridget Jones’s Baby” is aimed at women who have grown tired of all that subversion and commentary, particularly as it applies to their romantic narratives. Enough with the attempts to flip the gender script, as in Amy Schumer’s “Trainwreck,” and enough with the political story lines, like the abortion plot in Gillian Robespierre’s Obvious Child.“

Čím je nová Bridget Jonesová konzervativnější než první díl.

„Looked at as an issue of workplace discrimination, then, the decision becomes one of best practices. Just like you wouldn’t, and in fact can’t, require a job candidate to reveal how old they are on a resume or application, mandating that age must remain on a subscriber-based professional database seems to run counter to labor laws.“

Proč stojí za pozornost, že IMDb umožnilo odstranění věku hereček a herců.

„Sully is a rousing piece of entertainment, but the film’s resonant and touching glory is that it’s the celebration of a rock-solid ’50s man who has grown taller than the world around him because he relies, in a tight spot, on nothing but himself and therefore — irony of ironies — now looks like an outlier. “Sully” has become the story of a countercultural hero.“

Co Sully vypovídá o době, ve které žijeme?

„Their protagonists are treated far differently in the end: one is celebrated, the other wanted for prosecution or worse. But both films take their central dilemmas and the firestorm around them seriously, acting as pleas for greater consideration for those authoritative bodies.“

A co má Sully společného se Snowdenem Olivera Stonea?

„There’s a whole, that is a whole subgenre within martial arts cinema. The supernatural martial arts movie. Particularly within Asian cinema. And I felt like when it came to fighting in the movie that just made sense to certainly to go in that direction and stay away from gunfire and things like that.“

Režisér Scott Derickson o své komiksové adaptaci Doctor Strange.

„Among the handful of 30-something exceptions, Blunt might have the widest range, from biting comedy (The Devil Wears Prada) to sexpot (Charlie Wilson’s War) to ass-kicker (outshining Tom Cruise in Edge of Tomorrow).“

Emily Blunt, Paula Hawkins a Dívka ve vlaku.

„Americans want heroes who succeed in spite of others, but in Britain, sometimes it’s OK for those heroes to succeed because of others.“

Jak se liší američtí a britští filmoví hrdinové.

„A je zajímavé, že Vláda přilákala Dány k obrazovkám, ale taky je inspirovala, aby diskutovali o problémech, které se jich bezprostředně týkají. Každou neděli se na něj dívalo skoro 1,7 milionu diváků, což je třetina obyvatel Dánska.“

Překladatelka Helena Březinová o dánském seriálu Vláda.

„Under this system, even the earliest films of Charlie Chaplin, produced over a century ago, will be kept out of the public domain until 25 December 2047. Merry Christmas; many of us will be dead by then.“

O (i)legalitě používání cizích filmových záběrů.

 

Trailery

13th

20th Century Women

The Crown

Paterson