Archive for the ‘co píší jiní’ Category

(Text byl původně napsán pro Filmový přehled, kde jej již nenajdete.)

Současné seriály jsou tematicky i vypravěčsky mnohdy progresivnější než filmová produkce – nová kniha Radomíra D. Kokeše nabízí užitečné teoretické, deskriptivní i analytické nástroje pro jejich lepší poznání, pochopení a vysvětlení.

Jak jeden z nejplodnějších českých filmových badatelů Radomír D. Kokeš nedávno uvedl na svém blogu, zárodek knihy Světy na pokračování. Rozbor možností seriálového vyprávění se objevil již v létě 2006. Začínajícího studenta filmové vědy tehdy zaujaly vyprávěcí mechanismy v seriálu 24 hodin a rozhodl se je prozkoumat podrobněji. Následující cesta k publikaci vydané nakladatelstvím Akropolis na konci loňského roku, tedy více než deset let od položení počáteční výzkumné otázky, podle Kokeše zahrnovala „[ …] stovky rozebraných seriálových děl, srovnatelné množství sekundární literatury, desítky článků, tři absolventské práce, odborné studie, přednáškové cykly, jednorázové přednášky, další konferenční příspěvky a tisíce hodin vášnivých diskuzí.“[1]

Knihu zkoumající různé podoby vyprávění na pokračování můžeme také nahlížet jako svého druhu pokračování. Světy na pokračování nepřímo navazují na Kokešův odbornou i širší veřejností velmi kladně přijatý Rozbor filmu, jenž se čtenáře (a pozdější diváky) snažil naučit klást správné analytické otázky při pronikání do tajů fikčních světů. Kokeš v knize nejenže rozvíjel neoformalistickou teorii, zřejmě nejdůsledněji rozpracovanou Davidem Bordwellem a Kristin Thompsonovou, ale nabídnul i vlastní výkladový systém. Původní analytický model, který sice vychází z neoformalismu, kognitivistické naratologie nebo teorie fikčních světů (a z kriminálních věd), ale zároveň s dřívějšími koncepty polemizuje a řeší některá jejich omezení, předkládá také ve Světech na pokračování. Jako jeden z mála domácích filmových teoretiků tak Kokeš přichází s vlastním teoretickým konceptem i původní terminologií, které mají šanci rozvířit nejen (stojaté) domácí, ale také (živější) mezinárodní vody oboru televizních studií.

Z bleděmodré obálky knihy s netradičním čtvercovým formátem (jenž má své opodstatnění v možnosti lepšího rozložení „vytípaných“ políček z probíraných seriálů) se na čtenáře usmívá několik televizních obrazovek. Při bližším pohledu zjistíte, že každá obrazovka zobrazuje jiné grafické schéma, jiný typ narativní reprezentace neboli „seriality“. Tento typologický nástroj ke zkoumání seriálů je jednou ze základních pomůcek, které Kokeš v knize, shrnující, zpřehledňující a zpřístupňující širší čtenářské obci poznatky z jeho dosavadního teoretického a analytického bádání o poetice seriálové fikce (některé z nich byly publikovány v samostatných studiích), nabízí. Vymezení různých typů návazného vyprávění představuje první krok k hlavnímu cíli knihy, kterým je lepší popsání a poznání fikčních vyprávění na pokračování.

Podle tradičního pojetí sémantiky fikčních světů je fikční svět zakončený. S předpokladem uzavřeného vyprávění pracuje také naratologie. Rozpínavé narativy mnohasetdílných, případně dosud neukončených seriálů by s podobnou teoretickou výbavou nebylo možné analyzovat. Kokeš proto v úvodní části knihy představuje pět typů seriality, jež jsou odvozeny nikoliv od konečného tvaru díla, nýbrž od vzájemné propojenosti fikčních entit (především postav) mezi koncem jedné a koncem druhé epizody. V některých seriálech prochází hrdina postupnou proměnou a svého cíle dosahuje až v poslední epizodě, v jiných vypráví každá epizoda uzavřený příběh, který dále nijak nepokračuje, byť třeba na scénu opět uvádí téhož protagonistu atd. Seriálovou fikci pak Kokeš chápe skrze dynamiku mezi fikčním makrosvětem (časoprostor celého seriálu) a jednotlivými epizodními světy, jak ji díky své kulturní encyklopedii, zprostředkovaným informacím a otázkám, které mu proces vyprávění průběžně klade, vnímá divák.

„[…] poetika seriálové fikce chce postihnout tvůrčí bohatost či ozvláštňující sílu konkrétních děl. Chce být s to každému jednomu seriálu porozumět skrze objasnění a vysvětlení soustavy jeho spolupůsobících prostředků, částí a dílčích celků – a rozličných vzájemných soupeřících funkcí.“ (s. 19)

Po představení základní typologie, pojmů (při jejich první zmínce jsou ty nejdůležitější pro snazší zpětné dohledání zvýrazněné) a aspektů, jimiž je fikční dílo tvořeno (osnova vyprávění, proces vyprávění, aranžmá makrosvěta, dynamika makrosvěta) se Kokeš pouští do podrobnějšího zodpovídání otázek souvisejících se seriálem coby systémem s určitými zákonitostmi. V prvním ze tří obsáhlých oddílů knihy „Serialita jako soustava“ zkoumá, jak zkušenost diváka formuje osnova vyprávění, jak mohou být informace v této osnově uspořádány a jaké je vnitřní uspořádání fikčního světa, zabydleného postavami se specifickými vlastnostmi.

V oddíle „Serialita jako rejstřík možností“ přechází Kokeš od systémových zákonitostí fikčních světů na pokračování ke konkrétním tvůrčím možnostem, jež podobný typ vyprávění autorům nabízí. K udržení a vedení divákovy pozornost podle Kokeše slouží tázací model (volně vycházející z erotetického chápání narativu Noëla Carrolla). Seriál divákovi klade různé typy otázek vázající se k uspořádání fikčního světa i k dění, jež v něm probíhá, např. „Podaří se Esmeraldě ve stejnojmenném seriálu (1997) znovu získat zrak?“ (s. 90) Některé seriály nás pak dovedou vtáhnout nejen tím, co se v nich děje, ale také postupným osvětlováním zákonitostí fikčního světa a vytvářením napětí mezi jeho jednotlivými složkami (mikrosvěty postav, subsvěty sdílené více postavami). Druhý oddíl knihy uzavírá ukázka, jak lze s uvedenými teoretickými poznatky uvažovat o výstavbě fikčních světů krimiseriálů.

Případovými studiemi je pak tvořen závěrečný oddíl „Serialita jako analytické pozadí“, dávající odpověď čtenářům, kteří by si mohli začít klást otázku, k čemu je to všechno, co se doposud dozvěděli, vlastně dobré. Kokeš analyzuje konstrukční principy čtvrté řady seriálu 24 hodin, jehož členité vyprávění zůstává maximálně přehledným zásluhou užití postupů klasického hollywoodského vyprávění. Pozorný (analytický) čtenář by po dočtení Světů na pokračování měl být schopen podobným způsobem plněji docenit a lépe pochopit důmyslnost jiných seriálu nejen ze současné vlny „quality TV“, ale také z dávnější minulosti. Sám Kokeš ostatně své poznatky průběžně aplikuje na nesmírně široké spektrum seriálů od latinskoamerických telenovel přes MacGyvera až po Ulici, což jen dokládá jeho mnohaleté ověřování teoretických pojmů na konkrétních analýzách, z nichž se před čtenáře dostává pouze zlomek (viz např. v lecčem příznačná věta „Bojíte se tmy? tak podobně jako třeba Pohádky o mašinkách /1987/ tvoří podle mých zjištění spíše odchylku kráčející v tradici vyprávěcího uspořádání Dekameronu“, s. 188). Nechybí dokonce ani Mr. Bean. Důsledný popis jeho seriálových eskapád, které jsou podle Kokešových závěrů mnohem provázanější, než se zdá, třetí oddíl knihy ukončuje.

Světy na pokračování oproti Rozboru filmu předpokládají čtenáře se základní teoretickou výbavou (již mu může poskytnout právě předchozí autorova kniha), který tuší, co jsou to fikční světy nebo strukturalismus. Nové teoretické pojmy Kokeš nicméně průběžně testuje jejich aplikováním v různě rozsáhlých případových studiích, takže pokud na čtenáře ve druhé polovině knihy vyskočí například věta „Retrográdně pokřivuje jejich kumulativně-komparativní vzorce osnování a narušuje soudružnost singulárních a relačních vlastností entit“ (s. 120), měl by být schopen představit si, oč konkrétně jde (jakkoli si výrok zřejmě bude muset přečíst ještě jednou). Autor v zájmu maximální přehlednosti zpravidla nejprve představí teoretický problém, vyloučí neuspokojivé odpovědi (podobně jako jsou v krimiseriálech vylučováni jednotliví podezřelí a chybné hypotézy) a teprve poté nabídne své řešení. Díky tomu, že můžeme sledovat jeho myšlenkový proces, klademe si podobné otázky a vzniká dojem, že ke konečnému poznání postupujeme společně s ním.

Promyšlená kompozice, logicky uspořádaný výklad a schopnost jasně, srozumitelně a přesvědčivě formulovat problém, položit výzkumné otázky a vyznačit cesty vedoucí k odpovědím, mění knihu vzdor vysokému stupni odbornosti, jenž je ovšem vyvažován množstvím konkrétních příkladů, ve vtahující intelektuální dobrodružství. Světy na pokračování nenabízejí návod na rozpoznání dobrého seriálu (jakkoli i k tomu lze předloženou koncepci použít, nebudeme-li kategorie dobrého a špatného chápat striktně jako záležitost vkusu), ale dokážou vás přimět, abyste si při sledování další epizody Ordinace v Růžové zahraděSvěta pod hlavou nebo Četníků z Luhačovic kladli pronikavější otázky než doposud, případně se zamysleli, proč si některé otázky vlastně kladete. Sledování seriálů už pro vás zkrátka nebude pouze o tom, zda se Esmeraldě vrátí zrak.

Kokeš, Radomír D.: Světy na pokračování. Rozbor možností seriálového vyprávěníPraha: Akropolis, 2016. Vydání první, 240 stran.

Poznámky:

[1] Kokeš, Radomír D., Po desáté sezóně konec aneb SVĚTY NA POKRAČOVÁNÍ vydány! douglaskokes.blogspot.cz [online]. [cit. 2017-09-01]. URL: <http://douglaskokes.blogspot.cz/2017/01/svety.html>.

Reklamy

Novinky

Byl zveřejněn plakát k Dogmanovi od Mattea Garroneho:

… a taky k novému filmu Yorgose Lanthimose:

Druhou sérii Mindhuntera budou vedle Finchera režírovat Carl Franklin a Andrew Dominik

Festival v Cannes představil složení hlavní poroty a zbytek programu

Netflix by mohl začít skupovat kina, aby měl kde uvádět své filmy kvůli Oscarům

Steven Spielberg by měl natočit film v rámci DC univerza

 

Recenze

Godard Mon Amour (Jonathan Romney)

A Quiet Place (Nikki Baughan)

Un beau soleil intérieur (Adam Nayman)

 

Delší texty

Co znamená migrace britských filmařů do USA pro britskou kinematografii?

Čím je přelomové Utrpení Panny orleánské, slavící letos 90 let od svého vzniku?

David Bordwell rozebírá další filmy zhlédnuté na Wisconsin Film Festival

Esej věnovaná dokumentárnímu portrétu Jane

Nekrolog Juraje Herze

Netflix a nadprodukce filmu, které nikoho nezajímají

Molly Haskell o screwball komedii Nahá pravda

Komplikovaná produkční historie De Palmovy Zjizvené tváře

Rozhovor s Claire Denis o Vnitřním slunci:

„Since my first film I always like to build plot out of a block of moments, not to have a real continuity. I love ellipses so I was always working this way, and those blocks could be interpreted as fragments of a life but all my films are a little bit fragmentary.“

 

Trailery

Deadpool 2

The Equalizer 2

Shoplifters

Novinky

Agnès Varda bude ve filmu Let’s Talk About Cinema reflektovat vlastní kariéru

Broad City skončí s pátou sérií

Byla představena podstatná část programu Cannes

Juliette Binoche a Catherine Deneuve si zahrají v příštím filmu Hirokazu Koreedy

Marco Bellocchio natočí minisérii o únosu Alda Mora

Nové projekty Stevena Soderbergha

Rai Cinema bude produkovat filmy od Sokurova nebo Končalovského

Zemřel Juraj Herz

Zemřel Miloš Forman

Zemřel spoluzakladatel animačního studia Ghibli Takahata Isao

Zemřel Vittoria Taviani

 

Recenze

Jeannette l’enfance de Jeanne d’Arc (Simon Abrams)

Nikdys nebyl (Adam Nayman):

„A sequence showing Joe plying his trade entirely via surveillance cameras is a gimmick, but it also says something provocative about violence and spectatorship, presenting an unblinking but distanced perspective on carnage that another director might have rendered in close-up.“

Rampage (A. A. Dowd)

Rampage (Matt Singer):

Rampage knows itself. It’s so self-aware about its stupidity that it almost loops back around to being smart.“

The Rider (A. O. Scott)

Submergence (Matt Zoller Seitz)

Zama (Adrian Martin)

Zama (Adam Nayman)

 

Delší texty

11 odhalených tajemství Ready Player One:

„It’s more balance[d] to the characters, and gives her more agency and a bigger role, while still capturing the spirit of what’s in the book.“

25 nových filmů režírovaných ženami

David Bordwell píše mj. o filmu Obávaný:

„Despite all his influence, the original Godard will never become “normalized,” just as Schoenberg will never become elevator music.“

Douglas Sirk a jeho melodramata pro Universal

Nekonvenční vyprávění Soderberghova Zakázaného ovoce.

Netflix a budoucnost kinematografie:

„Netflix has created a distribution platform of staggering power, capable of delivering movies to people who’d never get within 1,000 miles of Cannes’ Croisette, but it’s also built a model that thrives on quantity over quality, where it doesn’t matter what people are watching as long as they’re watching something.“

Molly Ringwald píše o Snídaňovém klubu ve světle #metoo

Ohlédnutí za queer klasikou Sally Potterové Orlando

Rozhovor s Lynne Ramsay:

„To me, most filmmaking is a kind of visualization of how people are. The dark, the light, the absurdity of life, all the crazy things, you know?“

Rozhovor s Lynne Ramsay II

 

Trailery

American Animals

Birds of Passage

Dark Crimes

Dogman

Hot Summer Nights

Incredibles 2

Ocean’s 8

Picnic at Hanging Rock

Under the Silver Lake

Vision

 

Fantastická žena v podání Little White Lies

Novinky

Bonda číslo 25 by mohl režírovat Danny Boyle

Hirokazu Kore’eda by v Cannes mohl uvést svůj nový film

V létě by mělo začít natáčení knihy Caitlin Moran Jak stvořit dívku

V sobotu byli vyhlášeni vítězové letošního Berlinale

 

Recenze domácích autorů

Až přijde válka (Pavel Sladký)

Hmyz (Tomáš Stejskal)

The Florida Project (Tomáš Stejskal)

Tvář vody (Antonín Tesař)

Unsane (Tomáš Stejskal)

 

Recenze zahraničních autorů

Annihilation (Michael Sragow)

Dark River (Pamela Hutchinson)

An Elephant Sitting Still (Giovanni Marchini Camia)

Eva (Geoff Andrew)

Museum (Jessica Kiang)

Touch Me Not (Deborah Young)

U-July 22 (Hannah Woodhead)

Unsane (Nick James)

Unsane II (Steve MacFarlane)

 

Delší texty

Bergmanův Dotek

Bringing Up Baby

Co se vlastně stalo s Brendanem Fraserem?

„There was a partial knee replacement. Some more work on his back, bolting various compressed spinal pads together. At one point he needed to have his vocal cords repaired. All told, Fraser says, he was in and out of hospitals for almost seven years.“

Debata o Woodym Allenovi pokračuje

Christian Petzold

James Ivory o psaní Call Me By Your Name

„I mean, I’ve never made love to a peach. And most peaches aren’t very big, so I wasn’t quite sure you would do that. I was imagining very big peaches.“

Luis Buñuel

Lynne Ramsay

Mlčení jehňátek

Musíme si promluvit o Kevinovi a střílení na školách

„And as much as everything felt the same this time, as it does every time this happens, I am animated by the hope that this time will be different. I have no other choice.“

Paul Thomas Anderson a Phantom Thread

Raoul Peck

„Marx is the person who explained how the dominant ideas in a given society are the ideas of the privileged exploiting class and that the ideas of this privileged class determine the thinking of the whole society. So obvious when you watch any television debate today.“

Valeska Grisebach (podcast)

Vyšlo nové číslo Bright Lights Film Journal

 

Trailery

3 Days In Quiberon

Collateral

On Chesil Beach

Paterno

Sillicon Valley V

Transit

Časopis Empire a Steven Spielberg něco chystají.

Novinky

Jak se vloni chodilo na filmy v jednotlivých zemích

Jeffrey Tambor byl kvůli podezření ze sexuálního obtěžování oficiálně vyloučen ze seriálu Transparent, pročež byl odstraněn z plakátu k filmu The Death of Stalin. Co mi to jenom…

Richard Linklater na karlovarském festivalu představí tvorbu Austin Film Society

Robert Pattinson v právě natáčeném filmu Claire Denis High Life

Roy Andersson je za polovinou natáčení novinky About Endlessness

Vítězové cen BAFTA

 

Recenze českých autorů

120 BPM (Tomáš Gruntorád)

Black Panther (Vít Schmarc)

Nemilovaní (Jan Bělíček)

Prezident Blaník (Táňa Zabloudilová, Antonín Tesař)

Psí ostrov (Tomáš Stejskal)

Tvář vody (Ondřej Pavlík)

 

Recenze zahraničních autorů (hlavně filmy premiérově uvedené na Berlinale)

Grass (Deborah Young)

Infinite Football (Peter Bradshaw)

Isle of Dogs (David Hudson)

Isle of Dogs II (Richard Porton)

Isle of Dogs III (Steve MacFarlane)

Lady Bird (Nick Pinkerton)

Red Sparrow (Ed Gonzalez)

Transit (David Hudson)

Unsane (Nick James)

Wes Anderson a jeho dream team.

Delší texty (a taky něco k poslechu)

Angela Schanelec

Greta Gerwig

Jak vznikala legendární „fuck“ scéna z The Wire: „You’re going to do that whole scene, but the only word you can say is ‘fuck.“

Jóhann Jóhannsson

Kareem Abdul-Jabbar

Netflix jako paralelní filmový vesmír: „It’s hard to be groundbreaking when your whole purpose is to take people where they’ve already been.“

Netflix v kontextu proměn filmové distribuce: „Thus, as consumers, we’re less concerned with cinema than we are with #content — and less interested in whether it’s any good than if and when it’s there.“

Producenti filmů ze Sundance se baví o tom, co obnáší produkování indie filmů: „If there is to be one unifying aspect we look for a singularly non-generic and highly creative voice while targeting a broader mainstream audience.“

Sally Potter

Valeska Grisebach

VHS, rychlodabing a dokument Králové videa

Village Voice zveřejnil žebříček nejlepších filmů loňského roku, sestavený z hlasování více než stovky kritiků. Zaslouženým vítězem se stala Nit z přízraků. Kromě jednotlivých textů, které jej doprovázejí (viz odkazy pod článkem), stojí za přečtení i komentáře k některým filmům:

  • Call Me By Your Name: „But thank goodness Michael Stuhlbarg spells out the entire point to us at the end, and Timothée Chalamet stares at the camera for four minutes.“
  • A Ghost Story: “You have no idea how many times I fell asleep during whatever the hell that was.”
  • Tvář vody: „But I’ve seen The Shape of Water twice, and I still don’t really know why Sally Hawkins falls in love with the fish-guy, besides that, yes, he’s pretty sexy as fish-guys go.“

Začíná kauza #metoo připomínat hon na čarodějnice z 50. let? V reakci na článek A. O. Scotta o tom v souvislosti s Woodym Allenem píše Steve Vineberg: „The actors in Allen’s unreleased new movie who have made a big show of donating their salaries to various organizations that support abused women are making sure that, in this cultural climate, they look like they’re on the right side, just as in the 1950s actors who were worried about their careers made sure to distance themselves from anyone who was under investigation by the House Un-American Activities Committee.“

 

Trailery

Atlanta II

Gringo

Incredibles 2

Mary Magdalene

A Quiet Place

Ready Player One

Výběr textů a videí z festivalu, z nichž většina neřeší, jak (málo) je vřelá Uma Thurman a jak (moc) vřídelní voda.

Filmový kritik Guy Lodge měl při uvádění svého oblíbeného Ducha úlu boží tričko (zdroj: kviff.com)

Filmy

Andrzej Wajda: Akce! (Andrzej Wajda: Róbmy zdjęcie!, 2009, r. Marcin Sauter, Maciej Cuske, Piotr Stasik, Thierry Paladino) +  David Lynch: život v umění (David Lynch: The Art Life, 2016, r. Jon Nguyen, Olivia Neergaard-Holm, Rick Barnes)

Arytmie (Aritmiya, 2017, r. Boris Chlebnikov)

Arytmie II

Austerlitz (2016, r. Sergej Loznica)

Baby Driver (2017, r. Edgar Wright)

Breaking News (2017, r. Iulia Rugină)

Cukrář (The Cakemaker, 2017, r. Ofir Raul Graizer)

Cukrář II

Čára (Čiara, 2017, r. Peter Bebjak)

Čára II

Divý kraj (La región salvaje, 2016, r. Amat Escalante) + Na konci světa (God’s Own Country, 2017, r. Francis Lee)

Hora (Monte, 2016, r. Amir Naderi)

Chibula (Khibula, 2017, r. Georgij Ovašvili)

Chlapi nepláčou (Muškarci ne plaču, 2017, r. Alen Drljevic)

Janička (Jeannette l’enfance de Jeanne d’Arc, 2017, r. Bruno Dumont)

Jejich nejlepší hodina a půl (Their Finest, 2017, r. Lone Scherfig)

Ještě víc (Daha, 2017, r. Onur Saylak)

Ještě víc II

Křižáček (2017, r. Václav Kadrnka)

Křižáček II

Křižáček III

Křižáček IV

Křižáček V

Příběh jednoho života (Une vie, 2016, r. Stéphane Brizé)

Přízrak (A Ghost Story, 2017, r. David Lowery)

Ptáci zpívají v Kigali (Ptaki śpiewają w Kigali, 2017, r. Joanna Kos, Krzysztof Krauze)

Rekviem za paní J. (Rekvijem za gospodju J., 2017, r. Bojan Vuletić)

Sad granátovníků (Nar baği, 2017, r. Ilgar Najaf)

Střemhlav (Strimholov, 2017, r. Marina Stepanska)

Svět podle Daliborka (2017, r. Vít Klusák)

Svět podle Daliborka II

Tarzanova varlata (Ouăle lui Tarzan, 2017, r. Alexandru Solomon)

Vnitřní slunce (Un beau soleil intérieur, 2017, r. Claire Denis)

Western (2017, r. Valeska Grisebach)

 

Osobnosti 

Bosenský režisér Alen Drljevic o filmu Chlapi nepláčou (Muškarci ne plaču, 2017)

Estonský režisér Priit Pääsuke o filmu Konec řetězce (Keti lõpp, 2017)

Gruzínský režisér Georgij Ovašvili o filmu Chibula (Khibula, 2017)

Gruzínský režisér Georgij Ovašvili o filmu Chibula II

Povídání s Kenem Loachem a Paulem Lavertym (video)

Povídání s tvůrci filmu Přízrak (video)

Rozhovor s americkou střihačkou Sarah Flackovou (video)

Rozhovor s gruzínskou režisérkou Mariam Khatchvaniovou o filmu Dede (2017)

Rozhovor s Jamesem Newtonem Howardem I

Rozhovor s Jamesem Newtonem Howardem II (video)

Rozhovor s kanadským režisérem Denisem Coté

Rozhovor s kanadským režisérem Denisem Coté II (video)

Rozhovor s polskou režisérkou Joannou Kos-Krauzeovou o filmu Ptáci zpívají v Kigali (Ptaki śpiewają w Kigali, 2017, r. Joanna Kos, Krzysztof Krauze)

Rozhovor s tvůrci dokumentu David Lynch: život v umění (David Lynch: The Art Life, 2016, r. Jon Nguyen, Olivia Neergaard-Holm, Rick Barnes)

Turecký režisér Onur Saylak o filmu Ještě víc (Daha, 2017)

Vít Klusák o dokumentu Svět podle Daliborka (2017)

Vít Klusák o dokumentu Svět podle Daliborka II

 

Ostatní

52. ročník MFFKV na stránkách České televize.

Digitalizovaná vydání Festivalového deníku.

Dojmy z festivalu den za dnem na irozhlas.

Hodinu po hodině dění ve Varech mapovali na Aktuálně.

Každý den zveřejňovaný Kviff Guide od tvůrců Honest Guide je něco jako Festivalové vteřiny, akorát mnohem zábavnější a praktičtější.

Selfieglosy k vybraným filmům nahrával pro Aktuálně Kamil Fila.

Zpravodajství z festivalu na Českém rozhlase.

 

To nejlepší

Soudě ze zde odkazovaných textů a mnoha dalších ohlasů na Twitteru a Facebooku, nejpozoruhodnějšími filmy festivalu, dosud nezakoupenými do české distribuce, byly: Ciambra, Cukrář, Dobrý časy, Chlapi nepláčou, Janička, Moje šťastná rodina, Odnikud, Přízrak, Ptáci zpívají v Kigali, Wind River (osobně jsem navzdory odrazujícímu hodnocení na ČSFD hodně zvědav také na Vnitřní slunce, které by mělo vycházet z Barthesových Fragmentů milostného diskurzu, zatím nejlepší knihy, již jsem letos četl)

Účast na nejprestižnější filmové události současnosti (jakkoli nejprestižnější neznamená, že tam promítají ty nejlepší filmy) je pro cinefily jistě jeden z příjemnějších způsobů, jak strávit několik květnových dní. Na bedrech seriózních filmových publicistů (tj. těch, kteří nepíší jenom o šatech na herečkách) v Cannes nicméně leží nelehký úkol oddělit množství zrn od ještě většího množství plev a bez náležitého odstupu (protože v internetové éře rozhoduje rychlost, nikoliv analytická hloubka) zkusit vyzdvihnout filmy, o nichž se bude mluvit ještě za několik týdnů, měsíců či let.

Povědomí o tom, které filmy stojí za pozornost, v první vlně utvářejí tweety nadatlované po odchodu z kina, jež bývají bohaté na zjednodušující příměry ke známým filmům či tvůrcům (v souvislosti s novým Lanthimosem byl např. opakovaně zmiňován Kubrick a Haneke). Následuje zpravidla tzv. first-look review, rozvádějící onen tweet do několika odstavců a doplňující synopsi hodnoceného snímku. Právě z těchto recenzí na základě prvního dojmu jsem vycházel při sestavování přehledu filmů, které by byla škoda minout, objeví-li se ve Varech, na Be2Can nebo někde jinde.

Samozřejmě ne o všech filmech, které by si to zasloužily, někdo něco napsal. Pozornost autorů, které jsem stíhal sledovat, byla soustředěna primárně na hlavní soutěž a sekci Un certain regard.

Podmínkou zařazení do TOP 11 byla převaha kladných ohlasů (za všechny vždy vybírám min. jeden), třebaže se rád podívám také na nové filmy od Bonga (Okja) a Haynese (Wonderstruck), které by přinejhorším měly být nepodařené pozoruhodným způsobem. Také některé z jedenácti vybraných titulů nicméně dokázaly vyvolat ostře nesouhlasné reakce. O Loveless od Zvjaginceva např. ve Filmmaker Magazine napsali: „“misogynistic, portentous and vapid film about a divorcing Russian couple’s missing 12-year old son“. Shoda v podstatě panuje pouze v tom, že úrovně letošní soutěže nebyla moc valná, slovy Nicka Jamese, „the competition has been the weakest of recent times“.

Kdo před slovy upřednostňuje čísla, může nahlédnout do tradiční tabulky časopisu Screen, případně si projít tento soupis, jemuž v souladu se stoupající úrovni televizní tvorby a v náznaku toho, kam se filmové festivaly mohou v budoucnu posunout, kralují dva seriály. K tomu (a zároveň k panice z Netflixu, resp. konceptu, který zpřítomňuje) si ještě dovolím ocitovat slova filmové kritičky Leslie Felperin z diskuze pro The Hollywood Reporter:

„That confidence that Cannes is the best film festival in the world because film itself is the best audiovisual medium in the world isn’t as strong as it used to be. TV shows are starting to chip away at the screening slots; two of the buzziest and best-received selections here were Jane Campion’s Top of the Lake season 2 and episodes of David Lynch’s new Twin Peaks.“

120 battements par minute (120 Beats Per Minute, r. Robin Campillo)

120 Beats Per Minute offers not only compelling social-realist ideas on its surface, but finds visually evocative ways to express them.“ (Sam C. Mac)

„Though the film is way too long, the final, deeply moving sequences are created by performances of such subtlety and conviction that the occasional spurt of didactic overkill is quickly forgiven.“ (Nick James)

Happy End (r. Michael Haneke)

Happy End‚s various dangling plot threads may be immediately puzzling, but they ultimately form an involving, deceptively empathetic portrait of personal grief as it’s experienced in a desensitized first-world society.“ (Simon Abrams)

„(…)as Happy End slowly unfurls its various subplots, taking its patient time to draw them together, one begins to wonder if Haneke will tell us anything he hasn’t told us before about the rotten values of the upper class.“ (A. A. Dowd)

The Florida Project (r. Sean Baker)

„Laughter and sadness co-mingle until a euphoric finale scene sends the story into the realms of pure candy-coated fantasy.“ (David Jenkins)

Výsledek obrázku pro Jeune Femme (Montparnasse Bienvenue

Jeune Femme (Montparnasse Bienvenue, r. Léonor Séraille)

„This is fresh, exciting filmmaking and the arrival of a new voice in French cinema.“ (John Bleasdale)

The Killing of a Sacred Deer (r. Yorgos Lanthimos)

„As gorgeously shot and semi-mechanically acted as The Lobster – with Kidman particularly fine – the film is otherwise, sadly, a tedious exercise in morbidity chic.“ (Nick James)

The Meyerowitz Stories: New and Selected (r. Noah Baumbach)

„(…)occasionally brilliant, bittersweet, Baumbachian exploration of familial torment.“ (Michael Leader)

„This isn’t just more of the same from Baumbach, a talented humorist, but a nuanced and highly accomplished collaboration that ranks among his finest to date.“ (Simon Abrams)

„Mistrovské dialogové výměny plné sebereflexe a kulturních referencí, efektivní rozvržení na kapitoly a zatmívačkami oddělenou sérii epilogů, záměrně prudké střihy, nápaditá kinetická kamera Robbieho Ryana (American Honey, Já, Daniel Blake) – to vše jen umocňuje komplexní dojem z díla, které nesmírně vtipně, a přece s trpkou přesností mapuje všednodenní existenciální úzkosti každého z nás.“ (Aleš Stuchlý)

Nelyubov (Loveless, r. Andrej Zvjagincev)

„(…) for the most part Zvyagintsev again gets the balance between credible characterisation of individuals and state-of-the-nation commentary just right.“ (Geoff Andrew)

„Na relativně jednoduchém půdorysu v tuto chvíli Zvjagincev rozehrává pomalý procedurální thriller, který se však zažírá do útrob diváků.“ (Tomáš Stejskal)

Výsledek obrázku pro the beguiled 2017

Oklamaný (The Beguiled, r. Sofia Coppola)

„It is an extraordinary work of cinematic craft that entertains through beauty, humour and mood, all the while building a moving evocation of what it costs to deny your sexual urges.“ (Sophie Monks-Kaufman)

„It is a tremendously watchable movie, a drama-thriller with subtle touches of noir and black comedy.“ (Peter Bradshaw)

Výsledek obrázku pro Visages, villages agnes varda

Visages, villages (r. JR, Agnès Varda)

„In the hands of anyone else, this portrait of provincial people and an unlikely friendship might have resulted something thin and inconsequential. Instead, it’s a poetic window into the process of creation, an ode to the elevation of the ordinary, and a primer on the way to live.“ (Kelley Conway)

Western (r. Valeska Grisebach)

„Free of affectation and distinguished by a generosity and sincerity exceedingly rare in cinema, Western’s poignant celebration of human resilience is nothing short of spectacular.“ (Giovanni Marchini Camia)

„Autorka filmu Touha (jehož kvality mě na Western navzdory pozdní hodině přilákaly) předvedla další neobyčejně komplexní, skvěle zahrané civilní drama se spoustou drobných dějů (…)“ (Pavel Sladký)

You Were Never Really Here

You Were Really Never Here (r. Lynne Ramsay)

„Ramsay has made a terrific short story, economical as hell but also so moment-for-moment gripping that you want to pore over its every shot, its every dark cranny.“ (A. A. Dowd)

„In a Lynne Ramsay film, even the off-key elements are perfectly chosen; an exquisite, anxious study in damage, You Were Never Really Here knows exactly the value of its scars.“ (Guy Lodge)

Divoká karta

Jeannette l’enfance de Jeanne d’Arc (Jeannette, the Childhood of Joan of Arc, r. Bruno Dumont)

„So aberrant and ruthless is its pursuit of new forms of poetry, luminance and madness that it can be (and very much has been) confused for cretinism itself.“ (Filmmaker Magazine)

Třetí série kultovního seriálu, který před 26 lety završil druhý zlatý věk televize, otevřel cestu pro quality TV a přiměl miliony Američanů (a posléze i diváky v dalších zemích) k tomu, aby si položili otázku „Who Killed Laura Palmer?“, bude mít premiéru přesně za týden, 21. května (najednou budou uvedeny dva díly s možností přehrát si další dva na internetu).

České HBO uvede první dva díly z noci na pondělí (zřejmě bez titulků), následně pak v pondělí od 22:00, další dvě epizody budou zároveň dostupné na HBO Go.

Kdo zabil výše zmíněnou „it girl“ již sice víme, ale vzhledem k tomu, že stanice ABC Městečko Twin Peaks zastavila po výrazně hůře přijaté druhé sérii, nezodpovězených otázek zbývá stále dost (10 z nich je shrnuto zde, mnoho dalších pak tady) na to, aby měli David Lynch s Markem Frostem v osmnácti epizodách, koncipovaných jako jeden osmnáctihodinový film, o čem vyprávět. Neboť Lynch bude tentokrát režírovat všechny díly, neměla by se opakovat situace s druhou řadou, kterou tvůrci silně zanedbávali, z čehož vzešlo množství zapomenutelných melodramatických epizod (vrcholně divné finále, režírované opět Lynchem, už situaci zachránit nedokázalo).

Vrátit by se měla většina členů původního obsazení (včetně Sherilyn Fenn jako Audrey Horne nebo nedávno zesnulého Miguela Ferrery v roli agenta Alberta Rosenfelda) i autor původní hudby Angelo Badalamenti, jehož hudební motiv vás dokáže okamžitě přenést do podivného světa na pomezí snu a reality, v němž je pozpátku mluvící trpaslík něčím stejně přirozeným jako vyšetřování vraždy pomocí házení kamenů na lahev. Zároveň se dočkáme několika nových tváří (Richard Chamberlain, Robert Forster, Naomi Watts, Laura Dern).

Příběh zůstává velkou záhadou a moc neprozrazují ani postupně zveřejňované teasery (z nichž je pouze v tom posledním řečeno více než jedno slovo).

Kritici by v tomto případě navíc neměli být nijak zvýhodněni oproti běžným divákům, protože s předstihem podle všeho nic neuvidí (vyjma několika šťastlivců, kteří byli pozváni na slavnostní premiéru prvních dvou dílů, o nichž ovšem nesmějí předem napsat ani slovo). Dokonce i v Cannes budou první dvě epizody promítnuty až po televizní premiéře. Samotná skutečnost, že jeden z nejprestižnějších filmových festivalů (na němž byl v roce 1992 vybučen film Twin Peaks: ohni se mnou pojď) zařadil do svého programu seriál (společně s druhou řadou Top of the Lake, což je záležitost, která se Twin Peaks v lecčem inspirovala) naznačuje, že by se více než čtvrt století trvající čekání mohlo vyplatit.

Není proto od věci se ještě před premiérou nových dílů do Twin Peaks vrátit a připomenout si to podstatné.

„Harrowing emotional reactions to Laura’s death were derailed by comic juxtapositions: doughnuts, drape-runners, a box of chocolate bunnies.“

Čtenáři navštěvující knihovnu, kde myslí na milovníky filmů (případně ti, kdo mají přístup k elektronické verzi), mohou začít přečtením nového čísla Sight & Sound s titulním příběhem věnovaným seriálu a jeho odkazu.

Série delších článků zkoumajících fenomén Twin Peaks z různých perspektiv vyšla na Slate. Doporučuji zejména ten o inspiraci klasickým Hollywoodem. V několika příspěvcích se seriálu věnovali na Little White Lies.

Pokud nemáte čas znovu absolvovat všech 30 epizod (ke zhlédnutí s českými titulky jsou nyní na HBO Go), můžete si pustit tuto tříminutovou rekapitulaci. Nebo se podle tohoto či podle tohoto návodu znovu podívejte jenom na některé díly (od nejhoršího po nejlepší jsou seřazeny např. tady), případně si přečtěte jejich podrobná shrnutí. Obsáhlý průvodce seriálem od A do Z vyšel na Collideru i na Rolling Stones.

Vznik seriálu přibližuje hodinu a tři čtvrtě dlouhý dokument Secrets from Another Place: Creating Twin Peaks (2007), dostupný na DVD/BD. S kritičností, která bývá u dokumentů o natáčení poměrně vzácná, se v něm většina zúčastněných vyjadřuje ke druhé řadě. O nejpůsobivější moment dokumentu se postaral Angelo Badalamenti:

„For those expecting a similar structure to the original, which revolved around Laura’s death, Frost issues a warning: ‚It’s going to be very different this time around.'“

Velmi podrobně se starým i novým dílům Twin Peaks věnovali ve Variety v textu založeném především na rozhovoru s Lynchem, MacLachlanem a Dernovou. Další z aktérů zavzpomínali pro NY Times.

Z nepřeberného množství fanouškovských stránek doporučuji navštívit tyto (Twin Peaks Archive) a tyto (Welcome to Twin Peaks). Různým fanouškovským teoriím se věnuje podcast Entertainment Weekly.

„I always said I loved Mad Men and Breaking Bad. But the only thing I watch now is the news and the Velocity channel. It’s about cars.“

Rozhovor s Davidem Lynchem vyšel také ve Wired nebo Rolling Stones.

„Hold a cry-dancing competition towards the end of the evening, once everyone’s feeling weird after drinking too many coffee cocktails.“

Výsledek obrázku pro leland palmer dance twin peaks gif

Kdybyste si doma chtěli navodit atmosféru seriálu tematickým večírkem, zde máte návod.

„As a friend of mine said the other day: Anybody making one-hour drama today who says he wasn’t influenced by David Lynch is lying.“

Pokud nechápete, proč je kolem Twin Peaks tolik povyku, možná vám to objasní tvůrci jiných kvalitních seriálů. V samostatném rozhovoru se o vlivu, jaký na něj měl Lynchův seriál, rozpovídal Bryan Fuller (Hannibal, American Gods).

Podle Lynche bude k orientaci ve světě nové série nezbytná znalost filmu z roku 1992, který doplňuje hodina a půl vystřižených scén The Missing Pieces (dovysvětlujících i to, co se stalo po konci poslední epizody seriálu).

Důležité i méně důležité postavy seriálu si můžete připomenout tady.

Pokud se chystáte na seriálový maraton s prvními dvěma řadami Twin Peaks, doporučuji si uvařit pár litrů kávy, nakoupit dostatečné zásoby donutů, případně si podle tohoto receptu upéct proklatě dobrý třešňový koláč.

„Without Twin Peaks, and its big-bang expansion of the possibilities of television, half your favorite shows wouldn’t exist.“

Se zdravým nadhledem napsaný článek o odkazu Lynchova seriálu vyšel na The Atlantic. Mimo jiné o struktuře nové série se MacLachlan a Lynch rozpovídali pro The Hollywood Reporter.

Na rozpor mezi tím, jakým seriálem Twin Peaks ve skutečnosti byl, a jak si jej pamatujeme, upozorňuje Matt Zoller Seitz.

Na závěr si můžete pustit třeba videoesej věnovanou Lauře Palmer, kterou vytvořili autoři ze Sight & Sound, čímž budiž kruh uzavřen:

Novinky

Bratři Coenové pracují na scénáři k remaku/rebootu Zjizvené tváře.

Elisabeth Moss si zahraje v prvním anglicky mluveném filmu švédského režiséra Rubena Östlunda.

Jack Nicholson bude hrát hlavní roli v americkém remake nejlepšího filmu loňského roku.

Jacques Audiard zadaptuje westernový román Bratři Sesterové.

James Franco natáčí film o natáčení nejhoršího filmu všech dob.

První záběr z nového filmu Larse von Triera.

Vznikající film Pawla Pawlikovského (Ida) koupily distribuční společnosti MK2 a Protagonist.

Začalo natáčení sequelu Mary Poppins s Emily Blunt v hlavní roli.

 

Delší texty

Jak fanouškovské teorie ovlivňují způsob, kterým se díváme na filmy.

Jeden z posledních rozhovorů s Andrzejem Wajdou.

La La Land pohledem tří odborníků.

Recenze knihy o Stevenu Spielbergovi napsané Molly Haskellovou.

Režisér Chad Stahelski o natáčení skvěle hodnoceného druhého dílu Johna Wicka.

Rozhovor o filmové kritice se zakladatelkami časopisu Kinečko.

Rozhovor s děkanem FAMU Zdeňkem Holým.

Rozhovor s Isabelle Huppert. 

 

Trailery

Baywatch

The Beguiled

A Cure for Wellness

The Fate of the Furious

Guardians of the Galaxy Vol. 2

It Comes At Night

John Wick: Chapter 2

Logan

Marvel’s Iron Fist

Pirates of the Caribbean: Dead Men Tell No Tales

Transformers: The Last Knight

Twin Peaks

Novinky

Paul Thomas Anderson a Daniel Day-Lewis spolu natočí film.

Co nevidět začne natáčení šestého dílu Mission Impossible.

Denis Villeneuve bude točit adaptaci Herbertovy Duny.

Byl zveřejněn trailer na letošní Oscary.

Předsedou poroty festivalu v Cannes bude španělský režisér Pedro Almodóvar. 

Íránský režisér Asghar Farhádi se kvůli Trumpovu zákazu nebude moci zúčastnit Oscarů.

Nový film Edgara Wrighta Baby Drive bude mít premiéru v březnu na festivalu SXSW.

 

Delší texty

Americko-čínské vztahy v Příchozích.

Co čeká Hollywood ve věku digitálních technologií a internetu. 

Dokumentaristka Anna Broinowski vypráví o tom, jak dělala komparsistku v severokorejském propagandistickém filmu. 

Příběh seriálu Girls, jehož poslední řada bude mít brzy premiéru.

Romantické komedie nejsou mrtvé, jenom vypadají jinak.

Typografie ve filmech Davida Lynche.

Vzpomínka na Raoula Coutarda.

 

Trailery

Beauty and the Beast

Ghost in the Shell

Jawbone

Life

The Lost City of Z