Holky sobě – Broad City

Seriálová „bramance“ o dvou nerozlučných kamarádkách z New Yorku mění obecnou představu o tom, jak by měly vypadat, co by měly říkat a čím by se měly zabývat ženy.

(Následující text můžete brát jako doplněk ke článku Kámošky až na krev, který jsem napsal pro A2 a je založený na stejných premisách, ale obsahuje jiné informace, např. na genezi seriálu v něm nezbylo místo.)

Jeden z nejlepších dívčích seriálů poslední doby Girls je stále výrazněji založen na antagonismu jednotlivých hrdinek a myšlence, že ženy jsou samy sobě nejobávanější konkurencí. Svým tónem mnohem uvolněnější sitkom Broad City naopak stojí na nerozlučném přátelství dvou mladých žen a zároveň autorek pořadu. Abbi Jacobson a Ilana Glazer jsou ve svém seriálu (a možná i ve svém životě) dvě mileniálky, které mají problém najít a udržet si stálou práci a stálého partnera, ale nezdá se, že by jim to nějak překáželo v bezstarostné existenci.

Dcera grafického designera Abbi Jacobson se od vysokoškolských studií specializovala na vytváření videí. Zároveň si – stejně jako seriálová Abbi – přivydělávala coby ilustrátorka (kresby, které se v některých epizodách snaží prodávat, jsou její vlastní). Na herecké konzervatoři vydržela asi týden. Hraní podle vyučované techniky se jí příčilo. Toužila po volnosti. Našla ji v newyorském uměleckém kroužku Upright Citizens Brigade (UCB), jehož účastníci, převážně komici, si osvojují improvizační metodu vymyšlenou americkým hercem Delem Closem.

Ilana Glazer vyrůstala v méně kreativním ovzduší. Její otec prodával životní pojistky a její matka dělala otci sekretářku. Dětství Ilana trávila osamoceným sledováním televize. Talent bavit druhé objevila a rozvinula až díky staršímu bratrovi Eliotovi. Společně natočili stovky videí se svými kousky, často parodujícími známé umělce. Oba studovali na New York University (Ilana psychologii), oběma byla vlastní komediální vystoupení před živým publikem, oba dva začali spolupracovat s newyorským týmem UCB. A tak se stalo, že Ilana potkala Abbi.

Vysokoškolsky vzdělané dvacátnice s židovskými kořeny a smyslem pro trhlý humor si hned padly do oka a začaly přemýšlet o společném projektu, kterým by rodičům dokázaly, že čas nezabíjejí jenom kouřením trávy a vysedáváním v kavárnách a při jehož realizaci by nebyly nikým a ničím svazovány. Svou zkušenost ze života mezi současnými newyorskými bohémy proto v roce 2009 začaly s patřičnou parodickou nadsázkou proměňovat ve scénář skečového webového seriálu Broad City. Díky Eliotovi postupně získaly důležité kontakty, lepší technické zázemí a nové fanoušky.

Jednou z fanynek webseriálu byla jedna ze zakladatelek UCB Amy Poehler, čím dál populárnější díky komediální sérii Parks and Recreation. Jejich nabídku camea v poslední, třiatřicáté epizodě s radostí přijala. Počet zhlédnutí oproti předchozím epizodám poskočila o několik desítek tisíc. Abbi a Ilana vytušily, že s pomocí Amy Poehler by svou diváckou základnu mohly výrazně rozšířit a zeptaly se jí, zda by se nechtěla stát výkonnou producentkou televizní verze. Souhlasila. Poehlerová následně díky svým známostem ve světě televizní komedie (mj. mnohaleté vystupování v Saturday Night Live) Broad City prosadila u stanice Comedy Central.

První epizoda Broad City v jeho televizní podobě, se promyšlenější vizuální stránkou (na pomezí dokumentu a animované grotesky) a epizodami trvajícími namísto pár minut téměř půlhodinu, měla premiéru v lednu 2014. Minimálně newyorští hipsteři objevili svůj nový kult. Průměrný počet diváků první řady se ustálil zhruba na 1,3 milionech, což bylo více, než kolik v té době dokázal přilákat mnohem proslulejší Louis C. K. coby Louie, na jehož sebenenávistnou melancholii reagují Abbi a Ilana bezstarostným optimistickým dováděním. Žádné drama, samá komedie. Až ve druhém plánu (a spíše tím, co dělají než tím, co deklamují) podávají Abbi a Ilana výstižný komentář k „přikázaným“ rolím žen a mužů.

Autorky seriálu o ženách, pro které je život ve velkoměstské džungli více o užívání si přítomného okamžiku než o přežívání s hlavou plnou starostí, jak dosáhnout profesního úspěchu a najít si partnera na celý život, ale ani po přesunu do televize nepřerušily svůj kontakt s newyorskou kulturní scénou, která je pro ně jedním z významných zdrojů inspirace. Jednou měsíčně například baví diváky na živém improvizačním vystoupení Broad City Live. Jako improvizace působí i zápletky některých epizod, v nichž na sebe jedna banální příhoda (třeba lidský exkrement nalezený v botě) nabaluje další, stále absurdnější události.

Zdánlivě nahodilé řetězení skečů, točících se zpravidla okolo jednoho ústředního tématu, má ve skutečnosti nečekaně semknutou strukturu s postupně rozvíjenými a navracejícími se motivy, výbornou gradací a jednolitým stylem. Komického efektu je například opakovaně dosahováno přechodem k většímu záběru a odhalením kontextu, v němž Abbi nebo Ilana řekly/provedly něco nepatřičného (do hloubky zabíhající debata o pornonahrávce Colina Farrella, vyslechnutá malými dětmi s matkami). Provázanost jednotlivých skečů ale není zárukou toho, že byste po několika epizodách dokázali dopředu odhadnout, jakým směrem se děj bude ubírat.

Obsahově jsou jednotlivé díly Broad City stejné jako design Ilaniných nehtů nebo úvodní titulky – pokaždé zcela jiné. Všechny narativní cesty jsou otevřené, nic není nemožné a sebevíc ujetý vtip může být vždy doveden ještě o stupeň výš. K vítané nepředvídatelnosti významně přispívá odmítání příběhových schémat založených na klasických otázkách typu „Má mě rád, nemá mě rád?“ Dokud mají Abbi s Ilanou jedna druhou, nic pro ně není překážkou v tom, aby se dobře bavily. Občas na konto svých mužských protějšků, kteří jsou s výjimkou Lincolna zábavnými karikaturami, mnohem častěji vlastní nemožností.

Ano, Abbi a Ilana jsou mnohdy trapné a nemotorné a říkají v nevhodnou chvíli nevhodné věci, ale nemají s tím nejmenší problém. Stejně jako pro Mirandu Hart pro ně jde o součást hry, ve které budete vítězit tak dlouho, dokud si dokážete udržet nadhled a odstup od malicherných každodenních přešlapů. Tím, že své „ženské nedostatky“ proměňují z něčeho nepatřičného, za co by se měly stydět, v něco vtipného a vcelku roztomilého, mění je své přednosti. Jejich síla spočívá v tom, že se nebojí neúspěchu a nervózního smíchu, který jejich počínání může vyvolávat. V ideální společnosti by stejným způsobem měly uvažovat všechny dospělé ženy, veřejným diskurzem stále přesvědčované, že mantinely toho, co je povolené, jsou pro ně mnohem užší než pro muže.

Broad City, USA, 2014-; autorky: Ilana Glazer, Abbi Jacobson; vysílá Comedy Central.